Podle německé vlády se nyní německy učí ve světě asi 15,4 milionu lidí. Na popularitě tento jazyk podle statistik získává zejména v Dánsku, v Nizozemí, Francii a Polsku. Tvrdí to Politico s tím, že na jednu stranu může panovat averze k tomu, aby se němčina stávala světovým jazykem, ale na stranu druhou má „největší evropská ekonomika velkou gravitaci“ a Německo má také image moderní země s liberálními hodnotami.
Politico se zaměřuje na život v Bruselu, kde se podle jeho informací stala němčina výhodou při hledání zaměstnání v místní unijní „bublině“. Jazyk také získal poté, co byla Unie rozšířena směrem na východ, kam dlouhodobě proudí německé investice. V těchto zemích už přitom byla němčina rozšířenější než jiné cizí jazyky. Současnou situaci v Bruselu podle Politica může dobře demonstrovat projev Ursuly von der Leyenové, v němž představila nový plán na oživení ze současné krize. Nejdříve jej totiž prezentovala v angličtině a pak ve francouzštině. Nakonec ale přešla do němčiny ve chvíli, kdy vysvětlovala detaily a snažila se rozptýlit obavy z toho, že plán povede ke sdílení dluhů evropských zemí.
V Bruselu jsou podle Politica stále populárnější i německé noviny a jeden z bruselských diplomatů k tomu uvedl, že si již zvykl, že německý tisk má k dispozici informace týkající se toho, co bylo právě projednáváno za zavřenými dveřmi. Bývalý německý velvyslanec v USA a Velké Británii Wolfgang Ischinger se ale domnívá, že angličtina již v unijních orgánech pevně zakořenila a všichni si na ni zvykli. To podle něj nezmění ani odchod Británie z EU. Politico k tomu dodává, že pevné kořeny má někdy i francouzština a její zastánci se budou stavět proti tomu, aby tento „duopol“ byl narušen dalším jazykem.
V jiném článku se Politico zaměřuje na změnu některých postojů Německa a jeho vlády. Angela Merkelová „se od počátku vyhýbala diskusím o další evropské integraci“. Její postoj se jasně projevil i během krize roku 2008, kdy pomoc zemím na jihu podmiňovala přísnými podmínkami. O solidaritě nemohlo být podle Politica na této úrovni řeči. Prudký obrat ale nastal nedávno, když Merkelová spolu s francouzským prezidentem Macronem představili svůj plán podpory ekonomiky trpící pod tlakem pandemie.
Konec funkčního období Merkelové už může být na dohled, ale rozhodnutí, která nyní činí, budou měnit kurz Německa bez ohledu na to, kdo ji nahradí. A platí to i o kurzu Evropy. Další vývoj v oblasti pandemie pak podle Politica určí, zda bude Merkelová měnit svou strategii i v dalších oblastech, včetně postoje k Rusku nebo k Číně.
Zdroj: Politico