Canuto: Oživení bude mít tvar druhé odmocniny

Na Čínu dolehla epidemie jako první a jako první se z jejího tlaku také dostala. Ve druhém čtvrtletí rostla čínská ekonomika meziročně o 3,2 % a vedla si lépe, než se čekalo. Mělo by jít o jedinou velkou ekonomiku na světě, která vykáže růst (pravděpodobně 1 %). I tak se ale dostane hluboko pod předchozí trend. Na stránkách Economonitor to tvrdí Otaviano Canuto z Brookings Institution a pokračuje úvahou o tvaru oživení dalších ekonomik.

Ohledně Číny ekonom dodává, že se vrátila ke své politice, kdy podpora růstu přináší další kumulaci dluhů. Tuto politiku se předtím snažila opustit, protože přinášela obavy ohledně finanční stability. U Spojených států pak data také ukazují zlepšení ekonomické aktivity, ale „daleko pod úrovněmi z doby před nemocí COVID-19“. Průmyslové produkci v červnu pomohla normalizace výroby automobilů a součástek. U služeb vysokofrekvenční indikátory ukazují, že aktivita leží „na mnohem nižších úrovních než před pandemií“. Zaměstnanost se v USA v květnu a červnu zvedla, ale do značné míry jde o odraz vývoje přechodně propuštěných a uvolněné mobility. U těch, kteří ztratili zaměstnání definitivně, a u dalších, kteří zaměstnání hledají, došlo k růstu.

V Evropě podle ekonoma nastal prudší propad než v USA a oživení bylo také rychlejší. Nejvíce zaostávají služby a v tomto ohledu je tak situace podobná jako v Číně a v USA. Jak jsou na tom rozvíjející se trhy? Příkladem může být podle ekonoma Brazílie. Její hospodářství se ve druhém čtvrtletí propadlo méně, než se čekalo. Do značné míry to je odrazem vládní pomoci, která svou výší překročila ztrátu příjmů, k níž v tomto čtvrtletí došlo. Ve druhém čtvrtletí ale k podobnému pozitivnímu překvapení dojít nemusí. Vládní podpora totiž končí v srpnu a ekonomika bude již tažena zejména vývojem na straně epidemie. Spotřebitel bude totiž reagovat zejména na něj a větší váhu nemusí mít podle ekonoma ani to, že se může zvýšit mobilita.

Bude některá země schopná dosáhnout oživení ve tvaru V? Jinak řečeno, bude schopná vrátit se v dohledné době na předchozí trend poté, co utrpěla silný pandemický šok? Nebo bude oživení spíše tvaru U, či dokonce W, v případě, že přijdou další silné vlny COVID-19 spolu s dalšími restrikcemi? Podle ekonoma je odpověď následující: Nejpravděpodobnější scénář nyní vypadá jako druhá odmocnina. To znamená, že v popsaných ekonomikách dojde k určitému oživení, ale ne k návratu na předchozí trajektorii HDP.

Dojde tedy k růstu poptávky, která byla utlumena během období sociálního distancování. Jenže tato první vlna pomine a „není možné nahradit večeře v restauracích či výlety, ke kterým během restrikcí nedošlo“. V řadě zemí může být navíc nadále přítomen strach z blízkého kontaktu lidí a mohou přetrvávat další restrikce.

Kolaps ekonomické aktivity pak podle ekonoma zanechá na hospodářství jizvy ve formě padlých firem a ztracených pracovních míst. Fiskální omezení pak znamenají, že omezená je i doba, po kterou mohou vlády vyhlazovat současný propad. Úspěch tedy podle Canuta nebude měřen tím, zda se podaří vrátit na trend, protože takový vývoj není pravděpodobný. Úspěch bude poměřován tím, jak blízko se daná země dokáže posunout k trendu. Mezi významné výzvy bude patřit to, jak se daná ekonomika vypořádá s růstem strukturální nezaměstnanosti vyvolané změnami ve struktuře spotřeby. K tomu se může přidat vyšší míra chudoby, koncentrace příjmů a „relativní deglobalizace“.

O oživení tohoto tvaru hovoří například i společnost KKR – její projekce jsou zobrazeny v následujícím grafu (včetně srovnání s oživením po krizi roku 2008). Podle KKR tedy bude trvat více než 8 čtvrtletí, než se ekonomika vůbec dostane na úrovně aktivity z konce roku 2019.

Zdroj: Economonitor, KKR, Bloomberg