Evropská unie hodlá necelou třetinu svého balíčku na podporu hospodářského zotavení z dopadů koronaviru financovat z prodeje zelených dluhopisů. Konkrétně tak plánuje prodat zelené papíry v objemu 225 miliard EUR, napsala agentura Reuters. To by odpovídalo všem zeleným cenným papírům, které se v loňském roce prodaly po celém světě, ukazují data Bloombergu.
“Jsme světovými lídry v zelených financích a největším emitentem zelených dluhopisů na světě,” prohlásila podle CNBC von der Leyenová před evropskými poslanci v Bruselu. „A dnes mohu oznámit, že si stanovíme cíl získat 30 % ze 750 miliard EUR pro Generation EU prostřednictvím zelených dluhopisů.
Zelené dluhopisy jsou finanční nástroje, které slouží k získání peněz na projekty související se změnou klimatu nebo životním prostředím. Se zelenými dluhopisy přicházejí i firmy jako . Jiné firmy v regionu pak vydávají dluh započítávající faktory ESG, tedy chování vzhledem k životnímu prostředí, v sociální oblasti a řízení firem.
Generation EU je fond na podporu oživení ekonomiky, který má evropským ekonomikám pomoci z krize způsobené omezeními proti šíření nového koronaviru. Lídři EU se na jeho obrysech shodli v červenci. Plán EK půjčit si peníze na naplnění tohoto fondu na finančních trzích je pro tuto instituci bezprecendentní.
Emisní závazek vyšší
Šéfka EK dnes také navrhla zvýšit emisní závazek k roku 2030. Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent proti stavu z roku 1990, uvedla ve svém prvním poselství o stavu unie. Unie by podle ní měla pojmout současnou koronavirovou krizi jako příležitost k nastartování takzvaného zeleného růstu a více než třetinu chystaného fondu obnovy směřovat do ekologických projektů. Dosavadní plán počítal s omezením emisí o 40 procent.
Některé státy, zvláště ty z východního křídla EU včetně České republiky, přitom dávají najevo, že budou mít problém i se splněním současného závazku. Větší část unijních zemí stejně jako stovky velkých firem či nevládních organizací naproti tomu přísnější závazky podporují.
"Uznávám, že je to pro některé mnoho a pro jiné málo," řekla von der Leyenová v projevu k poslancům Evropského parlamentu. "Podle nás je tento cíl ambiciózní, dosažitelný a prospěšný. Zvládneme to, jak už jsme ukázali v minulosti," pokračovala. Dosavadní omezování emisí bylo podle ní spojeno s výrazným hospodářským růstem.
Podle analytiků, které oslovila ČTK, je snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 ambiciózní a bez dalších opatření může zatížit řadu ekonomik EU, včetně české. Proto bude pro jeho splnění nutná změna struktury ekonomiky.
Peníze ochráníme
Von der Leyenová v jednom z nejdelších poselství, které některý z vůdců komise pronesl od zavedení těchto projevů před deseti lety, hovořila také o tom, že EU ochrání peníze z příštího sedmiletého rozpočtu a fondu obnovy "proti jakýmkoli podvodům, korupci či střetu zájmů". EK hodlá podle ní důsledně dbát na respektování vlády práva. Klíčové slovo v podmínkách čerpání z balíku o celkové hodnotě 1,85 bilionu eur (skoro 50 bilionů korun) však budou mít členské státy. Maďarsko a Polsko, s nimiž dlouhodobě vedou unijní orgány kvůli porušování evropských hodnot řízení, tlačí na co nejvolnější vazbu mezi vládou práva a penězi. V narážce na přístup polských úřadů von der Leyenová rovněž prohlásila, že EU nehodlá akceptovat žádné zóny bez příslušníků sexuálních menšin, které zavádějí některé polské obce.
Šéfka EK, která loni nastupovala do úřadu s plánem posílit roli unie ve světě, hodlá v příštích měsících dát novou podobu vztahům se Spojenými státy a Británií. Unie by zároveň měla být pružnější v reakcích na vývoj v Bělorusku či ráznější v přístupu vůči Rusku či Turecku. Von der Leyenová proto vyzvala unijní země, aby schválily většinové hlasování ve věcech zahraniční politiky místo dosavadní nutné jednomyslnosti. To by usnadnilo například přijímání sankcí.
Německá politička také uvedla, že Brusel příští týden přijde s návrhem nové migrační politiky, v němž budou vyvážena pravidla pro poskytování azylu a efektivní navracení odmítnutých migrantů do země původu. Komise podle ní očekává, že se do systému zapojí všechny členské státy.
Tuzemské firmy odmítají nový plán EK na snížení emisí CO2
Zástupci českých podniků odmítají plán na snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030. Požadují nejprve analýzy vnitrostátních energetických a klimatických plánů, jakož i dopadů pandemie koronaviru či brexitu.
"Jakékoliv návrhy na zpřísnění požadavků na snižování emisí CO2 bez předložení a projednání souvisejících klíčových analýz, ze kterých zpřísnění vychází, je nutné odmítnout," uvedla tajemnice sekce životního prostředí Hospodářské komory Lenka Janáková. Zpřísňující se požadavky nemohou podle ní vjít za hranici toho, co se dá ještě označit jako ekonomicky proveditelné a současně to bude společensky ospravedlnitelné.
Zdroje: Reuters, CNBC, ČTK