Na trhu někdy dochází k pozoruhodným situacím a jevům. Dejme tomu, že jedna firma se dostane do nějaké situace a investoři zareagují tak, že pošlou cenu její akcie výš. Pak se do té samé situace dostane firma hodně podobná, a cena jejích akcií klesne. A celé tohle odvětví je možná systematicky nastaveno na to, aby tu ceny akcií mířily dolů.
Následující tři grafy ukazují pětiletý pohyb cen akcií vybraných klubů. Kapitalizací a pověstí zdaleka největší Manchester je za pět let v záporu, výrazně lépe tomu ale nebylo ani ke konci minulého roku.
Zdroj: Patria
Dost jiné je to u Juventusu, který byl na konci roku 2019 asi o 400 % výše a i když mu letošní rok cca polovinu ubral, stále se nachází pozoruhodně vysoko.
Zdroj: Patria
Borussie je někde mezi v tom smyslu, že i ona do roku 2019 hezky posilovala a pak realizovala znatelné ztráty. Stále je ale znatelně v plusu:
Zdroj: Patria
Podívejme se nyní na pár zajímavostí – zdá se, že toto odvětví na ně skoupé není.
Rozdílný metr
Ve studii „Football and Returns: New Evidence“ Christos Floros zkoumá, jak se výsledky fotbalových klubů projevují na cenách jejich akcií. Asi bychom předpokládali, že výhra klubu by se měla projevit růstem jeho hodnoty a ceny akcií a naopak – prohry by měly vést k poklesu hodnoty. Konec konců, lze si jen těžko představit, že by nějaký klub soustavně prohrával a přesto jeho hodnota rostla. Jak to ale tak někdy bývá, svět se nám někdy nechová podle našich úvah a modelů a podle pana Florose je to i v tomto případě.
Ekonom konkrétně zkoumal reakce cen akcií na výsledky zápasů u Porta a Benficy (Portugalsko), Juventusu (Itálie) a Ajaxu (Nizozemí). A zjistil následující: Remízy mají pozitivní efekt na ceny akcií Benficy a Ajaxu. U Juventusu ale byl efekt remíz negativní. A pouze u Juventusu reagovala akcie negativně v případě prohry v zápasu.
Jinak řečeno, reakce investorů na to, jak si v zápasech klub vedl, se značně liší. U italského týmu jsou velmi nároční – nespokojí se s prohrami, ale ani s remízami, počítá se jen vítězství (i přesto, nebo právě proto si akcie klubu vedou dost dobře – viz výše). To u Ajaxu je laťka nastavena znatelně mírněji a jeho akcie je za posledních pět let cca tam, kde ta Juventusu.
Fanoušci nad zlato
Nová studie „Do Fans Impact Sports Outcomes? A COVID-19 Natural Experiment“ se v souvislosti se současným děním a uzavíráním ekonomiky zaměřuje na to, zda fanoušci na stadionech náhodou nějak významně neovlivňují výsledky zápasů. Jeffrey Cross a Richard Uhrig dochází k závěru, že ano a dost.
Konkrétně se ekonomové zaměřili na to, že podle historických dat existuje celkem jasná výhoda domácího týmu – ten v průměru vyhrává častěji, než hosté. Tato výhoda může pramenit ze tří hlavních oblastí: únava hostů spojená s cestou, znalost domácího prostředí a z větší podpory fanoušků na domácí půdě.
Oddělit tyto tři faktory není jednoduché, ale současné dění vedoucí k zákazu návštěv stadionů to empiricky umožňuje. Výsledky studie pak konkrétně ukazují, že absence fanoušků snižuje výhodu domácího týmu o 57 % (tedy rozdíl mezi doma a jinde vstřelenými góly). Pokud to spojíme s výše uvedeným, tak nejvíce by na tom měl tratit Juventus, protože jeho akcie jsou na výsledky zápasů nejcitlivější.
Soustavně dolů
Možná nejzajímavější je ale závěr studie jménem „How much is a goal in the Football championship worth? Match results and stock price reaction“. Claudio Boido v ní tvrdí, že podle řady analýz ceny akcií fotbalových klubů reagují mnohem citlivěji na porážky, než na vítězství. Jinak řečeno, pokud tým prohraje, cena akcie prudce klesá, pokud vyhraje, vlažně roste (první zmíněná studie ale trochu více rozlišuje). Nejhorší pak podle studie je prohra na domácím hřišti.
Pokud by skutečně platí výše uvedený závěr, kluby jako celek by musely neustále klesat. Pokud dáme stranou remízy, tak pokaždé někdo vyhraje, někdo prohraje a studie tvrdí, že růst cen akcií prvního nevykompenzuje pokles cen akcií druhého. Pokud pak absence fanoušků zvyšuje pravděpodobnost prohry na domácím hřišti, měl by tento efekt být nakonec ještě silnější.