Včerejší rozhodnutí bankovní rady ČNB ponechat úrokové sazby beze změny bylo i tentokrát jednomyslné. ČNB se nicméně při rozhodování opírala o novou inflační prognózu, která předpokládá poměrně brzké odeznění pandemie a následnou akceleraci ekonomiky ve druhé polovině roku, s níž budou spojeny zvýšené inflační tlaky vyžadující i vyšší úrokové sazby.
Na rozdíl od minulého (srpnového) výhledu sice ekonomika celkově poroste pomaleji, avšak ze současné vlny pandemie by měla vyjít rychle a s poměrně malými šrámy. V závěru letošního roku by tak měla jen velmi mírně poklesnout a od prvního čtvrtletí by se již měla vrátit k růstu. K takovému závěru se dostaneme, pokud včera zveřejněnou prognózu ČNB přepočteme do mezikvartálních temp. Současně prognóza ČNB předpokládá, že inflace zůstane v důsledku zvýšených nákladových tlaků i nadále nad inflačním cílem 2 %, což umožní i začátek normalizace úrokových sazeb. Nová prognóza centrální banky proto předpokládá, že úrokové sazby začnou už od druhého čtvrtletí příštího roku svižně růst a že tříměsíční PRIBOR v závěru roku 2021 dokonce překoná hranici 1 %. Nový výhled ČNB implikuje zhruba trojí zvýšení repo sazby ještě před koncem příštího roku, byť celkový výhled ekonomiky ČNB ve srovnání s tím předchozím zhoršila. Pro úplnost je třeba dodat, že ČNB ve své prognóze dál počítá s tím, že se koruna vrátí na začátku roku k býčímu trendu posilování a na přelomu let 2021 a 2022 se dostane měnový pár EUR/CZK až k hranici 26,0.
Nová prognóza ČNB „je však silně podmíněna naplněním předpokladů týkajících se vývoje epidemické situace“ a jaké vlastně jsou, budeme mít možnost se dozvědět teprve po zveřejnění podrobností ještě snad v průběhu dneška. Sama bankovní rada „vyhodnotila rizika prognózy jako výrazná“, takže s brzkým růstem sazeb to rozhodně nemusí být až tak žhavé, jak model centrální banky napovídá. Když vezmeme v úvahu nejasný konec pandemie nejenom v ČR, ale i u jejích hlavních obchodních partnerů, připočteme k tomu ještě třeba extrémně uvolněnou politiku ECB, tak nepovažujeme ani po zveřejnění „optimistické“ prognózy ČNB růst úrokových sazeb v roce 2021 nadále za pravděpodobný, natož pak už ve druhém čtvrtletí, jak uvádí prognóza.
*** TRHY ***
CZK a dluhopisy
Koruna v průběhu včerejšího dopoledne pozvolna posilovala. Odpolední rozhodnutí centrální banky ponechat úrokové sazby beze změny a zejména pak její optimismus ohledně rychlého zvyšování sazeb v příštím roce korunu posunul až k úrovni 26,65 EUR/CZK. Obavy z pokračující pandemie a jejího dopadu na ekonomiku v letošním i příštím roce tak evidentně na chvíli ustoupily do pozadí. Nakolik se přiblížila doba obratu kormidlem v ČNB, však ukáže teprve čas. Prvním projde nová prognóza už příští týden, kdy bude zveřejněna říjnová inflace, v prosinci bude konfrontována s prvními podrobnějšími daty za HDP atp. V každém případě je s ohledem na pokračující rozvoj nákazy v ČR a v okolních zemích zatím o utahování měnové politiky předčasné hovořit, a nakonec tomu napovídal i velmi opatrný postoj guvernéra po včerejším zasedání. A tak se stále jeví jako pravděpodobnější, že doba zvyšování sazeb nastane spíše později než dříve, jak napovídá model ČNB.
Zahraniční forex
Eurodolar včera směřoval na sever v očekávání vítězství demokratického prezidentského kandidáta Bidena. Americká měna se také dost možná začíná ocitat pod tlakem narůstajícího počtu nakažených COVIDem-19 (včera přes 120 tisíc), což reflektovalo i včerejší zasedání Fedu.
Americká centrální se opět obává zrychleného šíření koronaviru, ale svoji politiku nemění. Ta zůstává podle šéfa Fedu Powella přiměřeně uvolněná, přičemž banka zjevně vyčkává na další fiskální stimul ze strany Kongresu, který bude svými masivními nákupy státních dluhopisů velmi ochotně akomodovat. Ty jsou přitom již nyní enormní – podle šéfa Fedu Powella centrální banka aktuálně nakupuje vládní dluhopisy v hodnotě 80 mld. USD měsíčně. K tomu pak Fed přikupuje ještě hypoteční dluhopisy za dalších 50 mld. měsíčně. Dodejme, že takto rychlé nafukování bilance Fedu se neodehrávalo ani po finanční krizi 2008 během programů tzv. kvantitativního uvolňování (I. - III.).
I s ohledem na to, že také komentář k rozhodnutí FOMC nedoznal prakticky žádných změn, zůstává i náš výhled na politiku americké centrální banky po jejím listopadovém zasedání neměnný. Oficiální úrokové sazby budou v USA podle nás drženy v blízkosti nulové úrovně po dobu následujících dvou let. Bude-li pak chtít Fed politiku dále uvolnit - např. v reakci na další vlnu pandemie, učiní tak skrze další nákupy amerických vládních dluhopisů, a nikoliv například prostřednictvím snížení úroků do záporu.
Dnes zasedá také polská NBP a zlotý si musí na toto zasedání dát pozor, neboť jeho termín byl neočekávaně posunut. Polsko řeší obdobně jako ČR druhou vlnu pandemie a je možné, že NBP k tomu bude mít co říct. Každopádně čekejme (na rozdíl např. od ČNB) velmi holubičí vzkaz, který se zlotému nemusí líbit.
Ropa a zlato
Ropa WTI klesala na ceně na 38,55 USD za barel. V nejlepší denní chvilce směrovala ke 40 USD (maxima 39,35 USD), momentum ale neudržela. Naopak trojská unce zlata zdražila o 2,4 % na 1.950 USD. Dvoutisícová hranice tak je tak zase ve hře.