Kvalita přípravy státního rozpočtu byla letos významně narušena nerespektováním základních zásad, jako je úplnost a reálnost rozpočtové dokumentace. Důvodem je mimo jiné to, že s návrhem státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun současně Poslanecká sněmovna schválila významné úpravy daní. S nimi přitom návrh rozpočtu nepočítá. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou dnes zveřejnila Národní rozpočtová rada.
"Úpravy (pozn. daní) byly navíc uskutečněny prostřednictvím poslaneckých pozměňovacích návrhů, přičemž fiskálně nejvýznamnější z nich byl doprovázen kladným stanoviskem ministerstva financí. Podpora takto významné změny ve zdanění však zároveň přinesla změnu základních parametrů zákona o státním rozpočtu. Poslanecká sněmovna tak byla nucena hlasovat o státním rozpočtu, jehož ukazatele byly nereálné," uvedla rada.
Ze schválení daňového balíčku tak podle rady vyplývá výpadek daňových příjmů vetší, než se původně čekalo. Sněmovnou schválené změny daní by podle současných odhadů připravily veřejné finance o zhruba 130 miliard
korun. Nyní bude o daňovém balíčku rozhodovat Senát. "Národní rozpočtová rada apeluje na to, aby nebyla podceňována role neformálních, ale dlouhodobě osvědčených pravidel," dodala rada.
To se podle rady odráží i v dalším rozvolnění zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který Sněmovna v rámci změny daní, tedy zrušení superhrubé
mzdy a zavedení
sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent, schválila také. "Bohužel tak přetrvává přístup, kdy místo přizpůsobování veřejných rozpočtů fiskálním pravidlům, jsou fiskální pravidla naopak rozmělňována podle aktuální potřeby vlády. Dochází tak ke snižování účinnosti samotného institutu fiskálních pravidel, což zvyšuje pravděpodobnost problémů veřejných financí ve střednědobém horizontu," uvedla rada.
Národní rozpočtová rada se zároveň domnívá, že rozsáhlé snižování daní není v současné ekonomické situaci vhodné a ani potřebné. "Pokud by nicméně mělo dojít ke snižování zdanění práce, což je z hlediska konkurenceschopnosti ekonomiky dlouhodobě žádoucí, podstatně lepší cestu představuje snižování zatížení zákonným pojistným, které je v České republice v mezinárodním srovnání nadprůměrné. Naproti tomu u daně z příjmů fyzických osob je tomu naopak," uvedla rada.
Zároveň upozornila, že výrazné snižování daní bez významnějších úspor na straně výdajů povede k aktivaci dluhové brzdy již kolem roku 2025. Dluhová brzda stanovuje maximální přípustný poměr dluhu sektoru veřejných institucí k
HDP na 55 procent.
Rada zároveň zopakovala, že na základě dostupných dat bylo letní zvýšení schodku letošního rozpočtu na 500 miliard
korun nadměrné. Ke konci listopadu skončil rozpočet ve schodku 341,5 miliardy
korun.
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem. Radě nyní předsedá ekonomka Eva Zamrazilová.