Až bude dnes Christine Lagardeová oznamovat nejnovější měnověpolitické rozhodnutí ECB, bude mít pro vlády a banky v eurozóně prostý vzkaz: Nemějte strach ze zvyšování úrovně zadlužení, výpůjční náklady zůstanou hodné nízké po velmi dlouhou dobu. O tom, co dnes v rozhodnutí ECB sledovat, napsal list Financial Times.
Lagardeová i jiní představitelé ECB v posledních týdnech naznačovali, že centrální banka eurozóny s velkou pravděpodobností zvýší stimulační balíček, aby se pokusila zmírnit hospodářskou újmu, kterou způsobuje koronavirová pandemie.
ECB zřejmě rozšíří svoje hlavní nástroje pro boj s krizí; rozhodne se nakupovat více dluhu po delší dobu a poskytovat bankám finanční prostředky se silně záporným úrokem, pokud nechají do ekonomiky dál téct peníze ve formě úvěrů.
Podle některých investorů ECB na neformální úrovni přijala strategii řízení výnosové křivky s cílem držet výnosy na určité úrovni tak, aby omezila výpůjční náklady, dokud nedojde k zotavení ekonomiky a inflace nezrychlí na cílovou odnotu. Lagardeová to otevřeně nepřipustila, minulý měsíc ale slíbila, že „finanční podmínky zůstanou mimořádně příznivé tak dlouho, jak bude třeba“.
Dnes budou tedy komentátoři sledovat tyto čtyři body:
Nekonečné QE
Mimořádný pandemický program nakupování dluhopisů (PEPP), ve kterém chce ECB do června nakupovat dluhopisy až za 1,35 bilionu EUR, ECB zřejmě rozšíří a prodlouží. V původním rámci zbývá utratit ještě 600 miliard EUR. Podle většiny ekonomů ECB přidá dalších minimálně 500 miliard a program prodlouží do konce roku 2021. Podle řady z nich půjde ještě dál, konkrétně do června 2022.
To už by bylo dost na to, aby nakupovala 70 % veškerých dluhopisů, které příští rok vydají vlády v eurozóně, domnívá se Frederik Ducrozet, analytik v Pictet Wealth Management.
Větší otázkou je, jak si ECB poradí, až pandemická krize skončí. Podle Isabel Schnabelové, členky Výkonné rady ECB, potrvá hospodářská krize déle než krize zdravotní, což naznačuje, že ECB bude pravděpodobně nakupovat dluhopisy dlouho poté, co bude už proočkováno dost lidí.
Větší podpora pro banky
Půjčovat peníze bankám za ultranízký úrok je dalším hlavním nástrojem ECB v její odpovědi na krizi. Operace v programu TLTRO rozpůjčovaly bankám skoro 1,5 bilionu EUR s úrokem i jenom -1 %. Podmínkou je, že banky nezmění svoje úrovně poskytování úvěrů.
Tento program by měl skončit v březnu, ECB už ale naznačila, že ho asi prodlouží. Jasné není, zda půjde se sazbou ještě hlouběji do záporného teritoria.
Několik ekonomů čeká, že banka sníží svou depozitní úrokovou sazbu (úroková sazba vkladové facility) z nynějších -0,5 %. Jasné není, zda zvýší výjimku pro banky na negativní úrok, které platí u vkladů uložených u ECB a je stanovena na šestinásobek minimálních rezerv dané bankovní instituce. Podle analytika banky ABN Amro Nicka Kounisa by ho ale mohla zvednout na osminásobek.
Horší prognóza
Možný hospodářský útlum ve čtvrtém čtvrtletí podle většiny ekonomů přiměje ECB k tomu, že sníží očekávané tempo hospodářského růstu v příštím roce, jakkoli to bude možná dorovnávat lepší předpovědí pro roky 2022 a 2023. Zásadní je, zda srazí i svoji prognózu inflace, a jak hluboko pod cílem bude růst cenové hladiny vidět v roce 2023.
Silné euro
Euro v posledních týdnech posílilo k dolaru nad 1,21 USD, což je nejvyšší úroveň od roku 2018. Takovýto kurz vypovídá většinou o slabším dolaru, je zde ale obava, že silnější euro vytváří tlak na zpomalení inflace skrze nižší dovozní ceny.
Silnější euro „neguje skoro všechny reflační benefity ze strany národních a očekávaných společných letošních rozpočtových opatření v reakci na pandemii“, domnívá se Lena Komileva, hlavní ekonomka v G+Economics.
Prezidentka Lagardeová již dříve uvedla, že ECB sleduje devizový kurz, a dnes by mohla vyjádřit další obavy z hospodářských důsledků, pokud se bude kurz i nadále nacházet vysoko.
Zdroj: FT