Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Uvažoval o tom i Henry Ford a Thomas Edison...

Uvažoval o tom i Henry Ford a Thomas Edison...

04.01.2021 17:49

Dnes o panu Fordovi, poválečném Německu a MMT. Ale nejdříve trochu o tom, že v Číně došlo v druhé polovině roku k více než zdvojnásobení výše mezibankovních sazeb. Na Západě se přitom intenzivně rozebírá, zda nízké, či dokonce negativní sazby nepoškozují bankovní sektor a tudíž nejsou celkově kontraproduktivní. Jak se s tímto pohledem rýmuje zkušenost z Číny z posledních měsíců?

Podle South China Morning Post může být onen růst mezibankovních sazeb v Číně odrazem toho, jak se centrální banka PBoC snaží brzdit úvěrový boom. Tyto snahy tu jsou kvůli značnému růstu objemu úvěrů již řadu let, ale občas kolidují se snahami ekonomiku stimulovat. Můj oblíbený specialista na Čínu Michael Pettis k situaci v posledních měsících poznamenává, že i kdyby se vyšší mezibankovní sazby promítly do sazeb u úvěrů, nemusí se to odrazit na menší úvěrové expanzi. Proč?

Tuto expanzi totiž táhnou i firmy, které by měly plnit „růstové kvóty“. A také státem vlastněné společnosti na hranici přežití, které musí refinancovat staré dluhy a tudíž brát nové ať je jejich cena výš, či ne. K tomu pan Pettis poukazuje na to, že velké banky jsou v Číně většinou prodejcem mezibankovích fondů, zatímco ty malé fondy obvykle spíše kupují. Takže růst mezibankovních sazeb vede k transferu zisků od těch malých k těm velkým. A podle ekonoma nemusí jít o nezamýšlený důsledek politiky PBoC.

Jak jsem psal v úvodu, na Západě se řeší nezamýšlené důsledky nízkých, či dokonce negativních sazeb. Tedy to, co se v reálu stane, pokud začnou (či nezačnou) tyto sazby „protékat“ systémem. Číně a její „sazbovým“ nezamýšleným důsledkům je věnována mnohem menší pozornost, přestože jde o druhou největší ekonomiku světa, se světem navíc značně propojenou. To samé platí i o tématu zombie firem – pokud by byly na Západě problémem, tak v Číně zřejmě dvojnásob (což úzce souvisí s uvedeným).

Od Forda přes Německo k MMT

Stefan Link napsal knihu Forging Global Fordism a pan Pettis se domnívá, že ač nemusí být pro každého, má co říci ohledně růstového modelu Číny a jeho předchůdcích. A také o MMT – Moderní monetární teorii, o které se v posledních pár letech hodně mluví a občas ji tu rozebírám i já. Ta v hodně zhuštěné kostce říká, že vláda může své výdaje financovat přímo penězotvorbou a limitem jí je pouze inflace. Tedy to, kolik je v ekonomice volných zdrojů.

Nechci dnes rozebírat, které části MMT mohou podle mne a/nebo jiných být smysluplné a které méně, nebo vůbec (pro zájemce viz třeba „Mankiw: MMT, splácení vládních dluhů a inflační třídní boj“). Uvedená kniha podle pana Pettise ukazuje, že určité elementy z přístupu MMT byly zvažovány již před desítkami let, a to dokonce lidmi jako Henry Ford. Ten totiž prý v roce 1921 spolu s Thomasem Edisonem navrhoval, aby vláda postavila přehradu a financovala ji ne vydáním dluhopisů, ale přímo tiskem peněz.

Oba přitom evidentně uvažovali i o tom, co by takový přístup udělal s hodnotou měny. A domnívali se, že tuto hodnotu by nakonec podpořily zisky generované přehradou. Dva roky poté se podobná diskuse rozeběhla v Německu, které tížily reparace a podle některých názorů měla vláda financovat některé produktivní projekty a investice také přímo novými penězi. I zde s tím, že následná hodnota vytvořená těmito investicemi by zajistila, že hodnota měny se nesníží.

Můžeme to považovat za ideální, či idealistické scénáře, ale i pak ukazují na podstatnou a také aktuální věc: Hodnota měny není dána jejím absolutním (a nutno dodat kolujícím) množstvím v oběhu, ale množstvím relativním – k tomu, kolik statků se v ekonomice vyrobí, kolika statky disponuje.

 

Čtěte více:

Tisk: Americký Ford žádá německou vládu o půl miliardy eur
28.09.2020 14:34
Americký výrobce vozů Ford Motor žádá německou vládu o státní pomoc ve...
Mýtus moderní měnové teorie
07.11.2020 15:16
Leckdo dnes prohlašuje, že pandemie covidu-19 přinesla nezvratný důkaz...
Edison a akcie pro rok 2030
09.12.2020 17:54
Když Morningstar na konci září psala o 24 akciích pro rok 2030, poukaz...

Váš názor
  •  
    05.01.2021 19:41

    Poučný odkaz na historii, každé semínko nakonec vyroste a plod dozraje, mají-li vhodné podmínky... Okamžitá zvýšená poptávka/nižší nabídka zvyšuje ceny. Jestlipak ten čínský komunismus někdy nefunguje jako pravý kapitalismus... (Možná u razantního růstu sazeb nešlo o tržní princip, ale o direktivní zásah Strany.) Jestli malí dotují ty velké-zombie, tak to má aspoň 2 roviny (politickou a ekonomickou). Z jedné strany je otázkou, jak dlouho to ti malí budou ochotni a schopni snášet a z druhé strany to může znamenat jejich skutečný apetit a skutečnou ekonomickou sílu (večerky, bistra a jiná studia u nás jsou charakteristické disciplínou pracovníků a uctíváním hotovosti, že by národní zlo/zvyk z domoviny?). Otázkou je, jaký podíl apetitu byl vyvolán kulminací příprav se zahraničními obchodními partnery na global-exit z Číny. Ačkoliv politicky byl exit zbytkem světa definitivně daný, možná se ti, na které to má přímo ekonomicky dopadnout, zajišťovali na poslední chvíli jak mohli. Nebo také, jelikož Čína, Číňané a čínské firmy nemohou jen tak lusknutím prsty investovat kdekoliv po světě, zaměřili se na statky doma. Těžko říct, jaké všechny motivace, pocity a ne/jistoty během posledního roku prožívali lidé a firmy (i ti loďaři) dlouhodobě závislí na zahraničním obchodu s Čínou. Naproti tomu zbytek světa (G7) má možnost mrknutím oka investovat kdekoliv po světě. Stimulace steroidy ne/přímo umožnila zajistit statky, které by jinak, nejprve z periferie zájmu později amputací jedné z končetin, musely být obětovány v zájmu přežití. Jejich zvýšená nabídka na trhu za účelem kvapného získání likvidity by vedla ke snížení cen, což by v souběhu s propadem tržeb vedlo k dalšímu zhoršení situace. Záchranný airbag vloni vystřelil, teprve letos do něj firmy dopadnou plnou silou, většina znova zkrátí investice a teď asi i zaměstnance a pod některými to praskne. Výsledková sezóna začala.
    Mudr.c
  • Jak řekli tak udělali
    05.01.2021 13:02

    V Německu peníze tiskli. Chleba v lednu 1923 250 marek na podzim 200 miliard. Výplata byla 2x denně aby se za to dalo něco koupit v ten den.
    HenryFord
    • Re: Jak řekli tak udělali
      05.01.2021 15:44

      Hyperinflace není živelná pohroma. Dá se zastavit. Prostě se přestane tisknout. Pokud v Německu přesto tiskli dál, pak to asi někomu vyhovovalo.
      Jan47
      •  
        05.01.2021 15:46

        ... jj, nebyl toaletní papír a něčím si zadek utřít museli :o)
        Kočičák
  •  
    05.01.2021 12:45

    Další nesmysl. Úvěrový boom údajně táhnou firmy, které musí refinancovat své staré dluhy. Refinancováním starých dluhů ale zachováte pouze status quo a k žádné úvěrové expanzi takto nikdo nepřispěje.
    Richard Fuld
    •  
      05.01.2021 16:08

      Zapomněl jste, že ty nové dluhy jsou s vyššími sazbami, tudíž posouvají tok hotovosti firem více do záporu, tudíž znamenají ještě větší potřebu refinancování v budoucnu. Asi to nebude hlavní tahoun úvěrového růstu, ale při téhle dynamice určitě ne status quo. JS
      jirka002
      •  
        06.01.2021 10:50

        Děkuji za Váš názor. Přiměl mě k uvědomění, že úrokové platby, resp. úroková marže bank působí na objem peněžní zásoby principiálně deflačně. Banky tvoří peníze, které připisují vkladatelům na jejich účty a proti tomu stojí peníze, které banky ve formě úroků přijímají a tyto peníze (kterých je při kladné úrokové marži více) zase v bankách zanikají. Na druhé straně banky současně vytvářejí nové peníze tím, že platí svým dodavatelům a zaměstnancům, takže část nebo celou úrokovou marži zase vrací zpět do oběhu. Z toho celého mi plyne, že úrokové náklady firem (které se ale z velké části stávají úrokovými příjmy držitelů bezhotovostních peněz) budou mít na vývoj peněžní zásoby vliv zanedbatelný. Avšak samotná výše úroků vliv má. Vyšší úroky vedou k tomu, že dlužníci raději své dluhy co nejrychleji splácí a novým dluhům takové prostředí nepřeje, takže pokud vysoké mezibankovní sazby dotlačí nahoru i ty za něž půjčují nefinančním subjektům, pak to bude mít spíše deflační, či dezinflační efekt. A samozřejmě, že to pak bude kolidovat se snahou o stimulaci ekonomiky. :-)
        Richard Fuld
  •  
    05.01.2021 12:43

    Tak chtějí brzdit úvěrový boom vysokými úrokovými sazbami, nebo stimulovat ekonomiku nízkým úrokovými sazbami? Obojí jaksi mít nemohou. :-)
    Richard Fuld
    •  
      05.01.2021 16:04

      To je rozpolcenost pro čínskou ekonomiku již řadu let téměř typická (jak tu o tom občas píšu). JS
      jirka002
      •  
        06.01.2021 11:04

        Já to vidím obdobně, že jde o neschopnost ujasnit si, co vlastně chtějí dělat (stimulovat/tlumit). Výsledkem je často nicnedělání (to může být často ta nejlepší volba) nebo cyklické zmatené přeskakování z jednoho pólu na druhý (což může vyloženě škodit). :-) Úrokové sazby prostě nejsou všemocné. Pokud chtějí zároveň stimulovat ekonomiku a současně držet úrokové sazby vysoko, musí použít kombinaci monetární restrikce a fiskálního uvolnění (expanzi). Pak výpadek peněz, které budou v ekonomice chybět kvůli sníženému úvěrovému apetitu, do ekonomiky přitečou ve formě státních peněz, které si stát půjčí od banky za ty vysoké sazby. A to se jim bude zdát zase fiskálně "neodpovědné". Je to řehole, pro ty makroekonomy :-) Klíčové je vědět, co chci dělat (stimulovat/tlumit). Vhodný nástroj se pak vždy najde. :-)
        Richard Fuld
  •  
    05.01.2021 2:51

    Aby se v tom finančnictví čert vyznal!
    Čert
  • chybí mi tady s vyjádřením nějaký chytrák
    04.01.2021 23:01

    ..... pán co tančí s papoušky ....... nebo ten s jedem
    Bo
Aktuální komentáře
26.01.2021
9:04Rozbřesk: Tuzemský průmysl zachraňuje ekonomiku před propadem
8:49PFNonwovens zveřejnila návrh rozhodnutí valné hromady o nuceném přechodu akcií na hlavního akcionáře
8:49Evropské burzy čeká zřejmě opatrný začátek. Dolar roste  
8:48PFNonwovens a.s. : Návrh rozhodnutí o schválení nuceného přechodu účastnických cenných papírů, 26.1.2020 zahájení procesu hlasování
8:30Americkou ministryní financí byla potvrzena Janet Yellenová
8:18Švýcarská banka UBS více než zdvojnásobila čtvrtletní zisk
25.01.2021
22:03Nevýrazný start do nového týdne, Gamestop se může zapsat do učebnic o spekulacích  
17:50Tři trochu přehlížené rysy čínské ekonomiky
17:42Akcie odpoledne rychle padají, peníze rotují do dluhopisů  
16:29I kdyby trh stagnoval, lze profitovat na rotaci
16:12Moderna hlásí účinnost své vakcíny proti mutaci z Británie a JAR
15:09Odhad výsledků O2: Zisk ve 4Q zřejmě lepší, výnosy zhruba nastejno  
13:412021 jako opak roku 2020
12:23Týdenní výhled: Virus vs fiskální podpora  
11:53UNICAPITAL Invest III a.s. - Oznámení o výplatě úrokových výnosů
11:36Ifo: Podnikatelská nálada v Německu je nejslabší za půl roku
11:08Úvod týdne vychází lépe dolaru a dluhopisům než akciím, Prahu však táhne výš Moneta  
10:43Wall Street zaplavují akcie firem založených jen pro akvizice
9:49Petr Dufek: Nižší důvěra v ekonomice
9:14Důvěra v ekonomiku se nelepší, zůstává hluboko pod dlouhodobým průměrem

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
3M Co (12/20 Q4, Bef-mkt)
Advanced Micro Devices Inc (12/20 Q4, Aft-mkt)
Boston Properties Inc (12/20 Q4, Aft-mkt)
General Electric Co (12/20 Q4)
Johnson & Johnson (12/20 Q4, Bef-mkt)
Lockheed Martin Corp (12/20 Q4, Bef-mkt)
LVMH Moet Hennessy Louis Vuitton SE (12/20 Q4, Aft-mkt)
Microsoft Corp (12/20 Q2, Aft-mkt)
NextEra Energy Inc (12/20 Q4, Bef-mkt)
Novartis AG (12/20 Q4, Bef-mkt)
Polaris Inc (12/20 Q4, Bef-mkt)
Prologis Inc (12/20 Q4, Bef-mkt)
Raytheon Technologies Corp (12/20 Q4, Bef-mkt)
Rockwell Automation Inc (12/20 Q1, Bef-mkt)
Starbucks Corp (12/20 Q1, Aft-mkt)
Texas Instruments Inc (12/20 Q4, Aft-mkt)
UBS Group AG (12/20 Q4, Bef-mkt)
13:00American Express Co (12/20 Q4)
13:00Verizon Communications Inc (12/20 Q4)
16:00USA - Index spotř. důvěry Conference Board