„Tlačit na monetární provaz“ – kde to vlastně začalo

Jestliže k nějakému objektu uvážeme provázek a zatáhneme za něj, objekt se pohne. Pokud ale na provázek začneme tlačit, s objektem to nic neudělá, změní se jen tvar provázku. Jak poukazuje ekonom Tim Taylor, v ekonomii se tento příklad někdy používá ve spojitosti s monetární politikou. Konkrétně při demonstraci toho, že její efektivita může být výrazně vyšší ve snaze o snížení inflace než při pokusech o její zvýšení. Jak ale toto přirovnání vlastně vzniklo? Taylor nabízí pohled do historie uvedeného úsloví.

Taylor popisuje svou konverzaci se Samuelem Demeulemeesterem, podle kterého se výraz „tlačit na provaz“ použil v lednu roku 1934, když tehdejší Komise pro banky a měnu zasedala v americkém Kongresu. Probírala se tvorba širších peněz v bankovním sektoru a zazněl názor, že je jednoduché zabránit tomu, aby se těchto peněz tvořilo příliš mnoho, ale těžko se zabrání tomu, aby jich bylo příliš málo. A právě v tu chvíli zaznělo přirovnání o tom, že za provázek se dá zatáhnout, ale těžko se na něj tlačí.

Tato konverzace proběhla konkrétně mezi senátorem za Mississippi Jeffem Busbym a Willfordem Kingem, který působil jako profesor ekonomie na New York University. Busby dva dny poté vedl podobný rozhovor se známým ekonomem Irvingem Fisherem, ve kterém přirovnání zaznělo také. V tom smyslu, že pokud se zatáhne za provázek, je výsledný efekt znatelný, ale pokud se na něj tlačí, platí opak.

Fisher následně ve své knize z roku 1935 nazvané 100% Money and the Public Debt psal o peněžním systému, kde je množství peněz v oběhu svázáno s objemem dluhů. Zde může nastat situace, kdy se „nikdo nechce zadlužovat“, což je ale zároveň doba, kdy je nejvíce potřeba peněz a likvidity. V takové situaci není radno čekat, „až někdo přijde a vše za nás vyřeší tím, že se zadluží,“ protože k tomu nebude ochota, přestože sazby se mohou nacházet velmi nízko. Podle Fishera je to stejné, jako kdyby někdo přivedl koně k vodě, ale zvíře se stejně nemohlo napít. Nebo jako kdyby někdo tlačil na opratě a chtěl tím koně pobídnout k tahu.

Demeulemeester nicméně nakonec zmiňuje, že když bylo přirovnání o neefektivním tlaku na provaz použito v Kongresu ve vztahu k monetárnímu systému, nemuselo to být poprvé, kdy bylo použito. Jinak řečeno, do té doby mohl být „tlak na provaz“ používán v jiných souvislostech.

Zdroj: The Conversable Economist