Banky eurozóny v prvním čtvrtletí pravděpodobně dále zpřísní přístup k úvěrům v době, kdy opatření proti pandemii nutí mnoho firem spoléhat se na nouzovou hotovost, ukázal čtvrtletní průzkum Evropské centrální banky.
Vzhledem k tomu, že se velká část Evropy v uplynulém roce zavřela, byly bankovní úvěry nezbytným záchranným lanem, které drželo společnosti nad vodou. ECB proto zaměřila velkou část svého stimulačního úsilí na udržení proudu ultra levných úvěrů do reálné ekonomiky. Banky však v posledním čtvrtletí roku začaly přístup k úvěrům pro domácnosti i firmy zpřísňovat a očekává se, že v tom budou dále pokračovat.
„Banky v eurozóně čekají v prvním čtvrtletí roku 2021 další čisté zpřísňování úvěrových standardů u firemních půjček, což odráží přetrvávající nejistotu spojenou s dalším vývojem pandemie a jejích dopadů na úvěrové riziko dlužníků,“ uvedla ECB v průzkumu.
Banky rovněž očekávají zpřísnění přístupu k úvěrům na bydlení a spotřebitelským úvěrům, dodala ECB na základě průzkumu 143 bank provedeného mezi 4. a 29. prosincem 2020. Z obavy, že banky budou úvěry zpřísňovat, nabídla ECB minulý měsíc věřitelům ještě více úvěrů za -1 % za předpokladu, že tyto peníze předají firmám, z nichž mnohé čekají, až budou zrušena omezení související s pandemií.
Chybějící bilion eur
V prvním čtvrtletí banky očekávají mírný čistý nárůst poptávky po firemních půjčkách, přičemž velká část této poptávky bude po krátkodobé hotovosti. V případě úvěrů na bydlení se naopak očekává pokles poptávky, dodala ECB. Banky uvedly, že i když regulatorní opatření posílila jejich kapitálovou pozici a pomohla financování, čistý dopad na úvěrové standardy ve všech kategoriích půjček je stále utahující.
To, že společnosti čelí nedostatku kapitálu, potvrdila i Asociace pro finanční trhy v Evropě (AFME) a tento nedostatek vyčíslila až na 600 miliard EUR. Stávající vládní programy a soukromé financování podle této asociace nestačí k úplnému pokrytí zhruba 1 bilionu EUR, který podniky potřebují k nahrazení ztrát způsobených omezeními proti koronaviru. Je tu „zejvné riziko“, že potřeby kapitalizace firem by mohly dále narůstat, jak se současná vlna infekcí protahuje, uvedla AFME ve zprávě spoluautorem s PwC.
"Doposud vládní dotace, emise dluhů a půjčky bank udržovaly nad vodou mnoho podniků v EU, ale na veřejné financování a dluh nelze spoléhat jako na jediné řešení do budoucna," uvedl ve zprávě výkonný ředitel AFME Adam Farkas. „Aby se evropské podniky zotavily z hospodářské krize, budou zapotřebí alternativní typy a zdroje financování, které jim pomohou zmírnit narůstající dluhové zatížení.“
Hybridní řešení
Jedním z řešení by mohl být větší důraz na takzvané hybridní nástroje, které jsou již v některých zemích populární, ale mezi evropskými společnostmi nejsou běžné, uvedla AFME. Investoři ale čelí roztříštěnému regulačnímu prostředí, které tyto nástroje řídí, což potenciálně dále snižuje likviditu.
„Díky většímu sladění regulačního a daňového zacházení s hybridy v celé EU a většímu povědomí společností o dostupných možnostech, by hybridní nástroje mohly nabídnout užitečné řešení, které by urychlilo odchod z vládních podpůrných schémat a podpořilo by menší podniky, které se snaží vstoupit na kapitálové trhy,“ uvedla AFME.
EU se již dlouho pokoušela posílit své kapitálové trhy harmonizací předpisů, avšak v posledních letech dosáhla jen malého pokroku. Ve světle pandemie Covid-19 zrušila unie některá nařízení, včetně investičního výzkumu, aby podpořila finanční trhy a pomohla společnostem zajistit si financování z různých zdrojů.
Tvůrci politik by také měli zvážit posílení stávajících programů, které mají firmám pomoci se rekapitalizovat, jako je například záruční fond Evropské investiční banky ve výši 25 miliard EUR, který má pomocí pákového efektu vygenerovat až 200 miliard eur.
Čtvrtletní úvěrový průzkum ECB je klíčovým vstupem pro lednové zasedání ECB za dva dny, které potvrdí ultrauvolněnou politiku banky. Není ale pravděpodobné, že by schválila další stimulační opatření.
Zdroj: Reuters, Bloomberg