Yellenová by prý ráda slabší dolar, korekce na akciích příležitostí k nákupu a silná víra v růst inflace. Americké trhy jsou nastaveny na dokonalost a bez dalšího růstu zisků už to dál nahoru nepůjde. My stále patříme mezi nejméně zadlužené evropské země, cloudové služby ale u nás zatím moc netáhnou. A ještě více v nových Perlách týdne.
Ve světě…
Nákup akcií, prodej dolaru: Janet Yellenová, která stála v čele americké centrální banky, nyní říká současnému vedení Fedu, že musí pomoci fiskální politice a stimulaci tím, že nedovolí prudší růst výnosů vládních obligací. Tak vidí současnou situaci na monetární a fiskální rovině v USA Steve Brice, který působí jako investiční stratég ve společnosti Bank. Podle něj skutečně bude docházet ke spolupráci mezi Bidenovou vládou a centrální bankou. Fiskální plány demokratů ale mohou být komplikovány tím, že mají v Kongresu jen těsnou většinu.
Brice se domnívá, že strategický směr americké vlády v oblasti zahraniční politiky se výrazněji nezmění, pozitivně ale může působit, že tato politika „nebude určována tak moc tweety, ale koordinovanou snahou“. To by mohlo přinést snížení nejistoty a mít pozitivní vliv na trhy. Ty ale již nyní odráží řadu dobrých zpráv, namístě je tak trpělivost a stratég hovořil i o nákupu akcií v případě jejich korekce a naopak prodeji dolaru v případě jeho posílení.
Jaký je dlouhodobější výhled pro dolar? Yellenová podle stratéga nechce říkat, že si přeje slabší dolar. Takový krok by totiž mohl přinést podobnou reakci od jiných vlád. Nicméně Yellenová si slabší kurz dolaru přeje. A pokud zvážíme zmíněnou spolupráci mezi centrální bankou a vládou, která v následujících měsících přinese další rozpočtové deficity a růst rozvahy centrální banky, výsledkem by měl být tlak na další oslabování kurzu americké měny.
Míra bublinovatosti a inflace: se ve svém průzkumu ptala na bublinovatost řady investičních aktiv. Podle následujícího grafu o ní panuje největší přesvědčení u bitcoinu a amerických technologických akcií. Opak platí o amerických akciích mimo technologický sektor a ještě více o akciích evropských:
Zdroj: Twitter
BofA se zase ve svém průzkumu zaměřila na názory ohledně globální inflace. Graf ukazuje, že nyní se mimořádně vysoký podíl tázaných domnívá, že dojde k růstu inflace:
Zdroj: Twitter
Bez zisků to nepůjde: Janet Yellenová hovoří o fiskální stimulaci, sazby budou ještě nějaký čas nízko a na trzích je také znát určitá úleva a snížení nejistoty. To vše působí na ceny akcií pozitivně, míní Chris Versace, který působí jako investiční ředitel společnosti Tematica Research. Během výsledkové sezóny podle něj některé sektory sníží ziskový výhled, některé jej zvýší, ale na to, aby se ceny akcií dostaly na udržitelné vyšší úrovně je třeba, aby nastal plošný posun očekávaných zisků směrem nahoru.
Zatímco nyní panuje optimismus ohledně fiskální stimulace, pro další růst trhů již bude muset být zřejmé, že se vládní kroky projevují přímo i na ziscích obchodovaných firem. Valuační násobky jsou totiž hodně vysoko a proto je nutné, aby ceny táhly nahoru zisky. Ohledně sektorů a firem Versace zmínil jako atraktivní ty, které souvisí s možnými vysokými investicemi do infrastruktury – tedy například , či US Concrete. K tomu se přidává téma zelených energií, z kterého by měla těžit i . A také rozšiřování internetového připojení do odlehlejších oblastí Spojených států, ze kterého by zase mohly těžit firmy jako Nokia, Alcatel, Lucent, či .
Versace na závěr rozhovoru hovořil o tom, že ceny akcií jsou nyní „nastaveny na dokonalost“. Tedy na ideální scénář dalšího vývoje zahrnujícího i mohutnou fiskální stimulaci. V souvislosti se ziskovostí obchodovaných společností je pak zajímavý pohled na následující graf, který ukazuje, jak moc předběhly celý trh akcie technologických firem, které nejsou ziskové:
Zdroj: Twitter
Sem a tam mezi FAANG a malými firmami: Na Yahoo Finance poukazovali na to, že v posledních dnech nastala zpětná rotace směrem od akcií malých společností k akciím skupiny FAANG, které předtím čelily odklonu zájmu investorů. Shawn Cruz, který působí jako stratég v TD Ameritrade, k tomu uvedl, že u velkých technologických firem bude záležet na tom, zda mají dlouhodobě atraktivní růstový výhled, který nebyl v cenách těchto akcií odražen během jejich rally v roce 2020. A také na tom, nakolik během předchozího roku dokázaly „vyčistit“ své výsledovky – zvýšit efektivitu a snižovat náklady.
U malých firem pak bude podle stratéga rozhodující, nakolik dovedou těžit z přicházející fiskální stimulace. To ale platí o celém trhu a Cruz míní, že možné vysoké investice do infrastruktury by měly pomoci americkým průmyslovým firmám, které jsou zaměřeny zejména na domácí ekonomiku. A také sektoru materiálů. Cruz také zmínil letecké společnosti, u kterých podle něj záleží jednak na tom, kdy vláda zvedne restrikce, ale také na chování spotřebitele. Tedy na jeho pocitu bezpečí a ochotě cestovat. U leteckých společností pak bude podle stratéga nutno vybírat konkrétní akcie, protože každá z nich se pokouší a bude dál pokoušet reagovat na pandemii a jí vyvolané změny jiným způsobem.
u nás doma...
Proč paušální daň netáhne: Podnikatel.cz tvrdí, že „Schillerová sice tvrdí opak, ale zájem o paušální daň zklamal“. K paušální dani pro OSVČ přihlásilo pouze 70 tisíc OSVČ z celkového 1,06 milionu OSVČ...ministerstvo předpokládalo, že na paušál přejde až 140 tisíc OSVČ, píše portál. Prvním důvodem má podle něj být „extrémní nejistota OSVČ ohledně příjmů“. A pak se přidávají konkrétní podmínky, včetně toho, že daň nemohou využít OSVČ s příjmy nad milion korun, tedy plátci DPH a rovněž ani dobrovolní plátci DPH.
V neposlední řadě pak portál tvrdí, že „problémem je samotná výše paušální daně“. „Idea paušální daně je zajisté správná. Její zavedení v současné, v řadě věcí nedokonalé, podobě žádné OSVČ neuškodilo... Nikde ale není řečeno, že by se celý systém nemohl změnit“, uzavírá podnikatel.cz.
Cloud u nás moc netáhne: Eurostat v následujícím grafu porovnává evropské země podle toho, jaký podíl firem využívá cloudové služby. Nejvíce rozšířené jsou v severských zemích, ve Finsku je používají zhruba tři firmy ze čtyřech. Průměr EU je znatelně níže na 36 %, my se s necelými 30 % nacházíme pod ním. Ale stále jsme vysoko nad Bulharskem, kde cloudové služby využívá jen každá devátá firma. Podobně jako my je na tom Lucembursko, či Portugalsko.
Eurostat také zveřejnil data týkající se vládního zadlužení ve třetím čtvrtletí roku 2020. Podle grafu patříme stále mezi nejméně zadlužení země, s vládními dluhy na cca 40 % HDP jsme na tom podobně jako Švédsko, či Dánsko a na méně než polovině průměru EU.
