Asi nikoho nepřekvapilo, že důvěra podnikatelů i spotřebitelů v české ekonomice v lednu poklesla. Po prosincovém zlepšení, na kterém se podepsalo chvilkové otevření ekonomiky, do kterého mimochodem spadal i předchozí průzkum, se už v lednových číslech plně odrazil v pořadí již třetí lockdown začínající hned po Vánocích.
Výrazné zhoršení pandemie ani zpřísnění restrikcí však v lednu náladu napříč ekonomikou nesrazilo tak hluboko, jako na jaře. Dokonce v průmyslu bylo zhoršení nálady v podstatě jen symbolické. Potvrzuje se tak, že už od léta je průmysl více méně imunní a že dokonce hlásí poměrně silnou zásobu zakázek.
Spíše než pandemie samotná tak může průmysl tížit nedostatek materiálu a součástek pro výrobu, respektive komplikace spojené v mezinárodní dopravě. Poptávka je sice i pro průmysl hlavní překážkou pro další růst výroby, avšak tentokrát dokonce menší než třeba v závěru roku 2019, kdy v našich zeměpisných šířkách nebylo po Covidu ani slechu, natož vidu. V průmyslu navíc dál panují silná pozitivní očekávání, pokud jde o vývoj poptávky a zaměstnanosti v dalších třech měsících i relativně vysoká úroveň zakázek. Riziko sice představuje vlna lockdownů v západní Evropě, nicméně zprávy z německého průmyslu, na který je ten tuzemský úzce navázán, jsou i nadále vcelku pozitivní.
Dílčí zhoršení nálady je patrné i ve stavebnictví, které je už od jara na sestupné dráze. Zvlášť negativní jsou aktuálně očekávání firem, pokud jde o poptávku v nejbližších třech měsících. Nejistotu však přestavují nové zakázky, respektive jejich krácení z titulu rozpočtových omezení, respektive firemních investičních škrtů. Naproti tomu pozitivní jsou očekávání poptávky u služeb, které jsou lockdownem zasaženy nejvíce. V jejich případě je tou hlavní nejistotou doba a šíře restrikcí, kterou v tuto chvíli nedokáže nikdo pořádně odhadnout.
Jestli je něco na lednových výsledcích důvěry v české ekonomice překvapivé, tak snad jen to, že nedopadly hůř. Dávají totiž velkou naději, že si průmysl udrží svoji stabilizační roli v době pokračujících restrikcí a díky němu se česká ekonomika už nemusí výrazněji propadnout. Extrémně špatná jako na jaře není ani důvěra firem ve službách, takže opakování loňského druhého kvartálu se z pohledu měkkých dat jeví jako nepravděpodobné.
TRHY
Koruna
Koruna se v průběhu včerejška k šestadvacítce dál neposunula, naopak v průběhu pozdního odpoledne a večera se vrátila nad úroveň 26,15 EUR/CZK. Komentář viceguvernéra Mory pro agenturu Reuters ji v podstatě neovlivnil, i když hovořil o potřebě zvýšit úrokové sazby, až se vyjasní. Nehledě na to, že by se inflace časem mohla dostat dokonce pod cíl ČNB. Kdy se asi tímto směrem centrální banka vydá, by mohlo být jasné až z květnové prognózy (blíže zde).
Viceguvernér rovněž pohovořil o přípravě nekonvenčních opatření, jejichž uvedení v život však není podle jeho názoru na pořadu dne. V této situaci se může dluhopisový trh těšit na velkou „nadílku“ nových papírů, které bude v únoru nabízet Ministerstvo financí ČR. Z emisního rámce 100 mld. korun pro první kvartál hodlá jen v únoru na trhu prostřednictvím bondů získat 40 mld. korun.
Zahraniční forex
Nejistota ohledně toho, zda-li bude schválen další fiskální stimul v USA, poslala výnosy amerických dluhopisů prudce dolů, avšak dolaru nijak neublížila – spíše naopak. Ukazuje se tak opět, že v okamžiku zvýšené averze k riziku se americké měně daří a to přesto, že problémy vycházejí z USA. Každopádně eurodolar se pomalu začne připravovat na zítřejší zasedání Fedu, které se zřejmě ponese opět v holubičím duchu.
Dnes odpoledne zasedá maďarská centrální banka, což může přinést vyšší volatilitu na maďarský devizový trh. MNB indikovala, že se nepřipojí k polské NBP v rozpoutávání regionálních měnových válek a zdá se v zásadě spokojena se stávající situací. Změnu politiky tedy neočekávejme, neboť ta patrně přijde stejně nejdříve skrze jednotýdenní depozitní sazbu, jež MNB mění na svých čtvrtečních zasedáních.