První předběžný odhad HDP ukázal, že se české ekonomice v posledním čtvrtletí loňského dařilo lépe, než jsme čekali. Navzdory druhému a posléze i třetímu lockdownu ekonomika mírně rostla (mezikvartálně o 0,3 %), a to především zásluhou průmyslu vezoucímu se na vlně zahraniční poptávky. Průmysl tak ve druhé polovině roku potvrdil svoji vysokou imunitu vůči druhé vlně pandemie i všem restrikcím a stal se opět motorem celého hospodářství. Naproti tomu služby, zejména obchod včetně stravování, ubytování a dopravy byly i tentokrát vlnou restrikcí zasaženy nejvíce. Jak moc, zůstává otázkou, protože podrobná data za HDP a vlastně ani prosincové výsledky z jednotlivých odvětví nejsou zatím k dispozici. Podrobné výsledky služeb budou k dispozici příští úterý, HDP ve struktuře až na začátku března.
Příznivější však nebyla pouze čísla za ČR, ale i další evropské země. Už v pátek zveřejněný německý výsledek (+0,1 %) naznačil, že HDP eurozóny nemusí být až tak slabý, jak se na finančních trzích předpokládalo, a včerejší data to jen potvrdila.V závěru roku tak HDP eurozóny a EU pokleslo jen o 0,7 %, respektive 0,5 %. Vedle ČR a Německa zůstala v černých číslech i Belgie, Španělsko, Portugalsko, Švédsko, Litva i Lotyšsko. Naproti tomu propad hlásí Francie, Itálie a především pak Rakousko. Srovnatelná data za ostatní země ještě k dispozici nejsou, stejně jako podobnosti o struktuře HDP.
Konec roku sice nebyl tak dramatický, jak se původně zdálo, avšak to ještě neznamená, že evropská ekonomika má úplně vyhráno. Zhoršující se pandemická situace si se zpožděním vyžádala vlnu lockdownů, které se do výsledků evropské ekonomiky teprve „propíší“. O co lepší byla čísla v závěru roku, o to horší tak mohou být v úvodu nového. Otázkou je, zda se i nadále budou moci vyspělé země spoléhat na boom průmyslu, který se musí vypořádávat s nedostatkem dovážených komponent, komplikacemi i cenami v nákladní dopravě a faktickým uzavřením obchodů v řadě zemí Unie. A to se nakonec dotýká i tuzemského automobilového průmyslu, který k dobrým číslům české ekonomiky ve druhé polovině loňského roku výrazně dopomohl.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna včera vůči euru dál posilovala a dostala se dokonce na nejsilnější úroveň od začátku pandemie. Už dopoledne pokořila metu 25,90 EUR/CZK, k čemuž jí pomohl především výrazně lepší než očekávaný výsledek HDP za poslední čtvrtletí loňského roku. Ten překonal nejenom očekávání trhu, ale i prognózu ČNB, a podporuje tak očekávání růstu úrokových sazeb. Na druhou stranu je však aktuálně koruna o zhruba čtyři procenta silnější, než ve své platné prognóze počítala ČNB, a sama tak zpřísňuje měnové podmínky v ČR. I proto bude nepochybně zajímavé letošní první zasedání bankovní rady naplánované už na tento čtvrtek. Žádná změna měnové politiky se sice tentokrát nečeká, avšak komentář k aktuálnímu vývoji, a především pak nová prognóza ČNB trhu naznačí, jak vážně to se zvyšováním sazeb centrální banka myslí.
Zahraniční forex
Zdá se, že situace na trhu s eurodolarem se v posledních dnech zásadně mění. Akciové zisky hnané úspěšnou aplikací vakcíny v USA tentokrát patrně pomáhají dolaru. Aneb již neplatí rovnice klesající averze k riziku = zisky eurodolaru. Kromě toho euro dokonce není schopno bodovat ani v situaci, kdy přicházejí dobré zprávy z eurozóny (viz např. údaje o HDP či informace, že by bývalý šéf ECB Draghi mohl být premiérem italské vlády).
Dnes dopoledne budou ve hře inflační data z eurozóny a odpoledne naopak americká čísla z trhu práce. Obojí je hrozbou pro ceny dluhopisů, neb výnosy se mohou pohnout nahoru v důsledku lepších než očekávaných čísel. Dopad na eurodolar je nejasný.
Dnes odpoledne zasedá polská centrální banka a bude to velmi zajímavý mítink. NBP se pustila do dobrodružných intervencí proti zlotému s cílem oslabit měnu a pomoci tak ekonomice. Zlotý ovšem stejně jako ostatní měny v regionu viditelně posiluje a je nyní otázkou jak NBP bude aktuální zpevnění interpretovat. Zdali jde o fundamentálně podložený posun (očkování ekonomiku postaví na nohy), anebo či zlotý je stále hrozbou pro oživení. V případě, že tento názor zůstane v komentáři NBP, čekejme další verbální a dost most možná i skutečné forexové intervence proti PLN. Změnu úrokových sazeb nicméně neočekáváme - ta by měla eventuálně přijít až březnu, kdy bude na pořadu nová prognóza NBP.