Ústavní soud (ÚS) kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů zrušil část volebního zákona. Koalicím stran a hnutí nově stačí pro vstup do Sněmovny pět procent hlasů voličů. ÚS zrušil aditivní klauzule, jež pro vstup koalicím stanovily deset, 15, respektive 20 procent. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určování počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů za použití d´Hondtovy medtdy. Nález, který ÚS dnes zveřejnil, nemá časový odklad, dopadne tedy už na podzimní sněmovní volby.
Volební kraje mohou podle ÚS dál kopírovat hranice krajů jako vyšších územně-samosprávných celků. K dosažení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů postačí jiné změny, a to právě u rozdělování mandátů stranám v jednotlivých krajích. Politici musí změny stihnout do voleb.
"Je třeba, aby každá volební strana získala odpovídající podíl na mandátech v Poslanecké sněmovně podle svého podílu na celkovém počtu odevzdaných platných hlasů a současně aby tento volební zisk byl promítnut do přidělování mandátů v rámci jednotlivých krajských kandidátek takové volební strany," stojí v nálezu soudce zpravodaje Jana Filipa.
Z nálezu plyne, že i v nové úpravě lze částečně využít d´Hondtovu metodu, v úvahu připadá i návrat k více skrutiniím, případně i jiné řešení. Přesné instrukce politikům ÚS dávat nechce. "Je úkolem zákonodárce najít cestu," napsali soudci v posledním odstavci nálezu.
Organizace nadcházejících voleb, které prezident vyhlásil na 8. a 9. října, se dnešní nález podle ÚS nedotkne. Rizika spojená se změnou volebních pravidel by nastala až po uplynutí lhůty pro podávání kandidátních listin, tedy v srpnu 2021, míní soud. Politici tak prý mají dostatečný prostor pro přijetí nové právní úpravy, která zrušené části volebního zákona nahradí.
Odklad vykonatelnosti nálezu na období po volbách by podle ÚS snížil legitimitu nově ustavené Poslanecké sněmovny, vyvolal nedůvěru ve zvolenou politickou reprezentaci a mohl by vést k riziku zpětného zneplatnění hlasování správním soudem.
ÚS nebyl při rozhodování o volebním zákonu jednotný. Čtyři soudci mají odlišné stanovisko. Dosavadní systém podle nich možná nebyl ideální, ale zachovával ústavní zásady poměrného zastoupení.
"Jistě lze mít za to, že těmto zásadám bude lépe odpovídat volební model jiný. Takový výběr ale dle našeho názoru již není věcí rozhodování Ústavního soudu a jeho momentální plenární většiny, ale záležitostí politické úvahy demokratického zákonodárce," stojí v odlišném stanovisku soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy a Radovana Suchánka.
ÚS kvůli covidové situaci vyhlašoval nález na svých webových stránkách, které ovšem ve stanovený čas zkolabovaly. Zveřejnění nálezu se tak odložilo asi o deset minut.
Prezident Miloš Zeman už před dnešním nálezem vyjádřil obavu, že případné škrty ve volebním zákoně by mohly způsobit neřešitelnou krizi. Neobvykle časným vyhlášením voleb se ale ještě bude zabývat ÚS na základě podnětu Spojených demokratů - Sdružení nezávislých, případně dalších jednotlivců nebo stran. Návrh skupiny senátorů na zrušení prezidentova rozhodnutí sice ÚS v úterý odmítl, připustil ale možnost přezkoumat vyhlášení voleb na základě individuálních stížností.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) neprodleně svolá jednání s ostatními politickými stranami. Hamáček to dnes uvedl na twitteru. Ministerstvo vnitra na jednání představí možné alternativy řešení, dodal vicepremiér. Nález soudu respektuje, doplnil.
Přípravu nových volebních pravidel chce Senát řešit se Sněmovnou
Rozhodnutí ÚS o zrušení části volebního zákona je podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) akutní výzvou pro obě parlamentní komory, aby se dohodly na volební novele. Senát je připraven okamžitě iniciovat jednání se Sněmovnou, uvedl dnes Vystrčil.
"Rozhodnutí Ústavního soudu samozřejmě respektuji a je akutní výzvou pro obě komory našeho Parlamentu. Senát je připraven iniciovat okamžitá jednání," sdělil na twitteru Vystrčil.
Kvůli přípravě novely, která by byla přijatelná pro obě parlamentní komory, se sejde senátní ústavní komise, oznámil dnes její předseda Zdeněk Hraba (za STAN).
Opozice vítá, že zrušení části zákona ukončí diskriminaci u voleb
Předseda Pirátů Ivan Bartoš ČTK sdělil, že Ústavní soud potvrdil dlouhodobý názor Pirátů i Starostů a nezávislých, že hlasy voličů musí mít stejnou váhu. "Aditivní klauzule byla pozůstatkem opoziční smlouvy, dlouhodobě jsme prosazovali její snižování," uvedl Bartoš. Nutnost, aby koalice získaly pro vstup do Sněmovny násobně více hlasů než jednotlivé strany, podle něj deformovala rovnou politickou soutěž a omezovala spolupráci politických subjektů.
Piráti a Starostové jsou podle něj připraveni jednat tak, aby se volební zákon rychle doplnil a volby se mohly řádně konat. "Věřím, že ve Sněmovně i Senátu najdeme rychlou shodu, první schůzka má proběhnout již v úterý. Na koaliční spolupráci Pirátů a Starostů se verdiktem Ústavního soudu samozřejmě nic nemění," uvedl Bartoš. Rozhodnutí o návrhu po třech letech a na začátku volební kampaně považuje za nepříjemné. "Ale jde o řešitelnou situaci," dodal.
Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka napsal, že rozhodnutí vede k narovnání pokřiveného prostředí. "Aby hlasy voličů v menších krajích, kteří volí strany výsledkem pod deset procent, nebyly diskriminovány jako doposud. Za KDU-ČSL jsme připraveni vést konstruktivní jednání s ostatními stranami, abychom našli řešení," dodal. Bývalý šéf lidovců Marek Výborný dodal, že doufá v odpovědnost všech politických stran. "Mantinely jsou stanoveny Ústavním soudem a je na nás, aby žádná ústavní krize nehrozila," uvedl.
Podle Starostů dalo rozhodnutí ÚS za pravdu názoru, že dosavadní systém byl diskriminační a porušoval ústavně garantované právo rovnosti hlasů. "Teď je díky práci senátorů šance to změnit," uvedl šéf STAN Vít Rakušan. Starostové jsou podle něj připraveni na urychlené společné jednání zástupců všech stran. "Musí začít připravovat takovou změnu volebního zákona, která bude spravedlivá pro všechny občany naší země a každý volič v letošních volbách bude mít stejnou váhu hlasu a nebude se cítit volebním systémem bitý," dodal.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvítala "odstranění nespravedlností" směrem k malým stranám. "Je jednoznačně správné a vítám je. Na druhou stranu soud měl na rozhodnutí tři roky, ale rozhodl velmi blízko letošním volbám, čímž vytvořil velkou nejistotu," napsala Adamová ČTK. Doufá v to, že všechny strany se budou snažit nalézt shodu. Za zvláštní považuje rozhodnutí, že volební kraje jsou ústavně v pořádku, ale přepočet na mandáty nikoliv. "Nejjednodušší řešení by bylo zavést celorepublikovou kandidátku," doplnila.