Daňový balíček, který nepodepsal prezident Miloš Zeman, zůstává v platnosti. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů na jeho zrušení. Kvůli chybějícímu Zemanovu podpisu existovaly pochybnosti o ústavnosti přijetí a vyhlášení zákona. Daňový balíček kromě dalších změn například zrušil superhrubou mzdu. Podle soudu Zeman nepostupoval v souladu s ústavou, ale platnost zákona to neovlivnilo.
Prezident je povinen zákon buď podepsat, anebo jej zřetelně vetovat, zdůraznil ÚS. U daňového balíčku, kdy podpis nepřipojil a postoupil zákon k vyhlášení, neudělal ani jedno z toho. Nepostupoval tedy v souladu s ústavou, avšak podobné situace už v minulosti nastaly za prezidentství Václava Havla i Václava Klause, když hlava státu chtěla vyjádřit svůj nesouhlas mírnější formou, než je veto vyžadující nové hlasování Sněmovny.
"Ústavní soud respektuje, že prezidenti toto občas dělají, ovšem v souladu s ústavou to není. Ústavní povinnost prezidenta podepsat zákon tady je ve dvou ustanoveních ústavy," řekl soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk. Pokud ale zákon není výslovně a jasně vetován, platí i bez podpisu prezidenta. Samotné nepřipojení podpisu nedosahuje podle ÚS takové intenzity, aby mělo vliv na řádné ukončení legislativního procesu.
Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů loni na Silvestra a v účinnost vstoupil následující den. Návrh na zrušení podala v lednu skupina senátorů, za kterou jednali David Smoljak s advokátem a europoslancem Stanislavem Polčákem (oba STAN). Oba jsou po dnešním vyhlášení nálezu v zásadě spokojení. Soud podle nich sice daňový balíček nezrušil, ale jasně pojmenoval povinnosti prezidenta plynoucí z ústavy.
„Bylo jasně potvrzeno, že se prezident musí vždy rozhodnout, buď vetuje, nebo podepisuje, protože ústava tak výslovně stanoví,“ řekl Polčák.
Senátoři poukazovali na to, že prezident zákon nepodepsal a vrátil Sněmovně, čímž jej podle nich omylem vetoval. Zeman v přípisu předsedovi Sněmovny z 28. prosince 2020 výslovně uvedl, že se rozhodl svůj podpis nepřipojit a že zákon vrací "k dalšímu opatření", což podle Hradu neznamenalo, že jej vetuje, ale že předpokládá jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Soud se zabýval také výhradou senátorů k podpisu místopředsedy Sněmovny Vojtěcha Filipa (KDU-ČSL), který zastoupil předsedu Radka Vondráčka (ANO). Správně by měl podepisovat předseda. Podle ÚS však ani chybějící Vondráčkův podpis neznamená, že zákon neplatí.
"Je potřeba brát v úvahu to, že se dlouhodobě vyvinula praxe, že místopředseda v určitých případech zákony podepisuje," konstatoval Fenyk. "Je dobré, aby byl zákon vždy podepsán tím, koho ústava výslovně určuje," reagoval Polčák.