Mírně pod konsensem v červnu skončil index ISM, jenž shrnuje aktivitu v americkém průmyslovém sektoru. Výsledek na úrovni 60,6 bodu (odhad 60,9) znamená také pokles oproti květnu, kdy index vystoupal na 61,2 b.
Za nižším číslem se skrývá o něco pomalejší přísun nových zakázek, který však zůstává stále velice slušný a potvrzuje silnou poptávku. Přispělo také zastavení nabírání nových zaměstnanců, když se příslušný subindex dostal těsně pod neutrálních 50 bodů. Naopak produkce oproti květnu zrychlila.
Co stojí za pozornost, je opětovný nárůst dílčího indexu cen. Ten se dostává na škále 0-100 už na 92,1 bodu, tedy nejvýš od roku 1979 a ropného šoku. Průmysl tak má docela jasno o pokračujícím růstu cenových tlaků. Ty jsou celkem evidentní a prostupují výrobním řetězcem, ale nárůst indexu je přesto překvapivý, neboť řada komodit už od května už zlevnila.
Firmy svými odpověďmi kreslí stále podobný obrázek: Poptávka je velmi silná a mnohdy tak, že ji nestíhají uspokojovat kvůli omezením na straně produkce. Sem patří velké prodlevy v dodávkách vstupů i nedostatek pracovníků, který některé společnosti označují jako velkou brzdu. Vzhledem k tomu můžeme chápat slabé nabírání lidí především jako známku nedostatečné nabídky práce. Není to dobrý signál před zítřejšími statistikami zaměstnanosti, ale zase nemusí být příliš určující, neboť dominantním zaměstnavatelem je sektor služeb.
Reakce finančních trhů není nijak velká. Dolar lehce posílil a americké výnosy obrátily zpět po předchozím menším poklesu. Akcie na Wall Street jsou mírně v plusu. Data nepřinášejí zklamání ohledně výkonu průmyslu a ani viditelně nezvedají inflační očekávání.