Když kupujeme nějakou společnost, činíme tak proto, že si ji chceme skutečně ponechat. Investiční riziko přitom nesnižujeme tak, že bychom nakupovali za velmi nízkou cenu. Snižujeme jej díky tomu, že investujeme do silných společností s výraznou konkurenční výhodou. Do společností vedených lidmi, které jejich práce baví a kteří ji budou i poté, co jsme firmu koupili my, vykonávat tak, jak ji dělali v minulosti. Tak popsal svůj pohled na investice na nedávném setkání s investory ve Švýcarsku Warren Buffett s tím, že minimalizace rizika tak v jeho případě přichází ze strany kvalitativních, a ne kvantitativních faktorů.
Buffett uvedl, že pokud někdo nakupuje akcie, pak se snaží koupit akcii v hodnotě 10 dolarů ne za 9 dolarů a devadesát centů, ale třeba za 8 dolarů. Jestliže ale místo akcií investor nakupuje firmy, dívá se hlavně na jejich podnikání, včetně toho, kde by taková společnost mohla být za deset nebo dvacet let. A včetně toho, jak se bude chovat její management. Buffett k tomu dodal, že nevybírá specifické sektory, o které by se zajímal. Rozhodující pro něj je, aby rozuměl tomu, co daná společnost dělá. Tedy aby měl „vysokou míru důvěry v to, že je schopen odhadnout, co se v jejím případě bude dít za pět nebo deset let.“
Podle této definice tedy Buffett nerozumí například společnostem, jako je či Google. Investor k nim uvedl, že rozumí tomu, co dělají a nabízejí, ale jde o rychle se rozvíjející sektory a firmy a tudíž není schopen s rozumnou mírou důvěry odhadnout, kam se bude vývoj ubírat. Přestože podobné společnosti mohou mít velký přínos pro celou ekonomiku a může před nimi být velmi dobrá budoucnost. Za příklad firmy, které Buffett naopak rozumí, uvedl , jelikož u ní je schopen rozumně odhadnout další vývoj.
Investor se věnoval i některým excesům, ke kterým došlo v minulosti ve finančním sektoru. Podle jeho názoru by v čele finančních společností neměli sedět lidé, kteří by zároveň nebyli ochotni nést zodpovědnost za rizika, která firma podstupuje. Nebo by o nich neměli dostatečný přehled. Buffett to zmínil ve vztahu k finanční krizi, kdy na trh například přicházely produkty s nejvyšším ratingem, zatímco jejich rizikovost ve skutečnosti odpovídala mnohem nižšímu ratingu. Podle investora přitom finanční firmy již neudělají takové chyby, jaké vedly k finanční krizi, ale udělají chyby jiné. Na otázku, zda by si tedy vůbec koupil banku, pak odpověděl, že ano. Ale musel by vědět, „kdo tam je bankéřem.“
Buffett následně upřesňoval, že nemusí souhlasit se vším, co dělá management firem, které vlastní. Je to podle něj podobné jako s dětmi, u nichž rodiče také nemusí souhlasit se vším, co dělají. Pokud přitom vlastní minoritní podíl v nějaké společnosti, necítí se zodpovědný za všechno, co dělá. V případě majoritních podílů ale chce, aby firma nedělala věci, „za které by se někdo musel stydět.“
Ohledně charity pak uvedl, že nechává plně na vlastněných společnostech, čemu se v této oblasti věnují, co podporují a podobně. Samotná mateřská společnost ale podle Buffetta nemá být charitativně aktivní, má dát vydělané peníze akcionářům, ať si oni sami rozhodnou, co s nimi učiní. „Nemyslím si, že je moje práce, abych peníze 400 000 akcionářů, kteří mi dali svou důvěru, alokoval na charitu, která je podle mého názoru nejdůležitější,“ dodal investor.
Zdroj: IDP, Youtube