Bankovní rada České národní banky bude i nadále debatovat o tom, zda pokračovat v postupném utahování úrokových sazeb, či zda učinit výraznější krok, uvedl ve středu guvernér ČNB Jiří Rusnok s tím, že osobně však nevidí zásadní rozdíl mezi zvýšením hlavní sazby o 25 či 50 bazických bodů.
"Pro naši další politiku to (aktuální data o inflaci) podle mě neznamená žádnou změnu. V podstatě teď debata bude o té kalibraci, jestli pokračovat tím postupným rytmem po standardních kouscích, anebo jestli udělat nějaký jeden větší krok, ale to už je opravdu jemné ladění," řekl Rusnok novinářům v kuloárech ekonomické konference.
Rusnok na dotaz reportérů také řekl, že na minulém měnovém zasedání 5. srpna patřil mezi ty členy rady, kteří měli blízko k hlasování o zvýšení o 50 bazických bodů.
"Je to i můj případ, my jsme o tom velice vážně debatovali, nebylo to nějaké okrajové, nějaký výstřel pro zajímavost. Ani já nevylučuji, že k takovému posunu může dojít, ale jak říkám, zas takovou roli to nehraje," řekl guvernér. Rusnok na začátku srpna nakonec zvedl ruku pro zvýšení hlavní dvoutýdenní repo sazby o čtvrt procentního bodu na současných 0,75%.
Poslední data o inflaci pro měnovou politiku ČNB neznamenají změnu
Poslední data o vývoji spotřebitelské i výrobní inflace neznamenají sama o sobě pro měnovou politiku České národní banky a přístup bankovní rady ke zvyšování úrokových sazeb žádnou změnu, uvedl také Rusnok. Ceny průmyslových výrobců v Česku letos v červenci stouply meziročně o 7,8 procenta, což byl nejvýraznější růst od listopadu 2004. Spotřebitelské ceny v červenci meziročně stouply o 3,4 procenta, což bylo nejvíce od loňského prvního prázdninového měsíce. Inflace tak byla o 0,4 procentního bodu vyšší, než odhadovala ČNB.
"Ta čísla byla poněkud vyšší než naše prognóza, nicméně potvrdila ten trend, že ta inflační nálož v ekonomice je silná a že bylo správné otáčet to kormidlo měnové politiky...Pro naši další politiku to neznamená žádnou změnu. V podstatě teď ta debata podle mě bude, jestli pokračovat tím postupným rytmem po těch standardních kouskách nebo udělat větší krok. Ale to už je opravdu to jemné ladění," řekl Rusnok ČTK a Reuters.
Zvyšování sazeb zahájila rada na zasedání na konci června, kdy také základní sazbu zvýšila o 0,25 procentního bodu. Rusnok již po srpnovém zasedání uvedl, že rada je připravená zvyšovat úrokové sazby na každém dalším letošním zasedání i na počátku příštího roku. Letos má rada naplánované jednání o sazbách ještě v září, listopadu a v prosinci.
Pro zvýšení sazeb v srpnu o 0,25 procentního bodu hlasovali celkem čtyři členové bankovní rady. Pro zvýšení základní úrokové sazby o 0,5 bodu hlasoval člen rady Vojtěch Benda. Pro ponechání úrokových sazeb se naopak vyslovili Aleš Michl a Oldřich Dědek.