ČNB přerušila uvolňování měnové politiky, úrokovou sazbu nechala na čtyřech procentech

Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes po roce přerušila uvolňování měnové politiky, když základní úrokovou sazbu ponechala na čtyřech procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na stejné úrovni je sazba od počátku listopadu. Analytici přestávku ve snižování úrokových sazeb očekávali. 

Tisková konference bankovní rady probíhá od 15:45. 

Ponechání základní úrokové sazby na čtyřech procentech dnes podpořilo pět členů bankovní rady České národní banky (ČNB). Dva navrhovali pokračovat ve snižování sazby, se kterým ČNB začala před rokem, a nastavit ji na 3,75 procenta. Argumentovali přitom slabším hospodářským vývojem v zahraničí, který se může přelít i do české ekonomiky. Novinářům to řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Na příštím jednání v únoru se podle něj bude bankovní rada pravděpodobně rozhodovat mezi stabilitou a snížením sazeb.

"Proces dezinflace zejména v sektoru služeb není dokončen. Z těchto důvodů se bankovní rada rozhodla proces snižování sazeb prozatím pozastavit. Cílem je, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizována poblíž dvouprocentního cíle (ČNB)," zdůvodnil Michl dnešní rozhodnutí o ponechání úrokových sazeb beze změny.

K příštímu jednání o nastavení úrokových sazeb Michl řekl, že si bankovní rada "nechává všechny dveře otevřené". Podle něj je pravděpodobné, že se bude rozhodovat mezi ponecháním sazeb na čtyřech procentech a jejich snížením. Guvernér ale zdůraznil, že se rozhodování bude opírat o nová data o vývoji hospodářství a o novou makroekonomickou prognózu,

Bankovní rada dnes také konstatovala, že v ekonomice vidí mírně převládat rizika zvýšení inflace. Ve směru vyšší inflace podle ČNB působí výraznější setrvačnost růstu cen služeb i zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru. Bankovní rada upozornila na to, že růst mezd se do zdražování služeb promítá. "Perzistence inflace na trhu služeb je typický jev po období vysoké inflace. Je důležité zkrotit toto riziko," řekl Michl.

Za proinflační riziko bankovní rada považuje také možný nadměrný růst výdajů veřejného sektoru či vývoj cen komodit na světových trzích. Ve směru nižší inflace by naopak mohl působit slabý hospodářský vývoj v zahraničí, zejména v Německu. Bankovní rada také upozornila na to, že nejistotou pro další hospodářský vývoj jsou kroky nové administrativy zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v lednu nastoupí do úřadu.

Bankovní rada se dnes rozhodla ponechat beze změny i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala pět procent. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, je nadále tři procenta.

Česká centrální banka se svým rozhodnutím připojila ke svým kolegům ve střední Evropě, kteří pozastavují cykly uvolňování sazeb, ačkoli analytici očekávají, že by banka mohla obnovit postupné snižování sazeb na počátku roku 2025. Potenciální rozsah uvolňování, který se stále očekává, je ovšem mnohem nižší než to, co ČNB již provedla.

Česká centrální banka, stejně jako ostatní, balancuje mezi stále rychlým růstem cen v sektoru služeb a silným trhem práce a slabým hospodářským oživením pramenícím ze špatného sentimentu a ochabující zahraniční poptávky, zejména z Německa.

Začátkem tohoto měsíce guvernér Aleš Michl naznačil pravděpodobnou pauzu ve snižování sazeb, protože banka vyhodnocuje nové prognózy a snaží se dostat jádrovou inflaci pod 2 %. Celková inflace se v listopadu meziročně zvýšila z minima z počátku roku 2024 na 2,8 % a zůstala tak v rámci horní hranice tolerančního pásma 1 procentního bodu kolem 2% cíle, ale v jeho blízkosti.

Viceguvernérka Eva Zamrazilová, která již na posledním zasedání v listopadu podpořila pauzu, tento měsíc agentuře Reuters řekla, že přestávka od snižování je oprávněná. Snížení sazeb však podle ní může znovu připadat v úvahu, pokud inflace začne v lednu klesat z úrovně v okolí 3 % očekávané v prosinci a pokud meziroční přecenění obchodníků v lednu ukáže na dezinflaci v příštím roce.

Devět z 12 analytiků v průzkumu agentury Reuters z minulého týdne předpovídá návrat ke snižování sazeb v prvním čtvrtletí, kdy banka zasedá v únoru a březnu.

Poté, co prudký nárůst inflace v posledních letech vyhnal výpůjční náklady na nejvyšší úroveň za více než dvě desetiletí, začala česká centrální banka snižovat v prosinci 2023 a za tu dobu snížila hlavní úrokovou sazbu o 300 bazických bodů. Bankovní rada začala sazby poté, co rok a půl udržovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Nejprve ji snížila o 0,25 procentního bodu, v první polovině letošního roku klesla sazba čtyřikrát o půl procentního bodu. V srpnu se bankovní rada vrátila k poklesům sazby o čtvrt procentního bodu, stejný krok zopakovala v září a v listopadu.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.

Zdroj: ČNB, ČTK, Reuters, Bloomberg

Investiční disclaimer