Na Bloombergu před pár dny hovořili o tom, jak klesají ceny oceli a železné rudy. S tím, že jedním z hlavních tahounů tohoto obratu je Čína. Přesněji řečeno, snaha její vlády o omezení ekonomické aktivity v některých sektorech, včetně průmyslu a stavebnictví. Dnes o komoditách, čínské a americké inflaci.
1. Komodity a čínský cyklus: Občas tu poukazuji na to, jaký globální vliv má čínský úvěrový cyklus. Vine se od aktivity ve výrobním sektoru (a tudíž cen komodit), přes výnosy amerických vládních obligací až po měnové kurzy. Dnes se sice zaměříme na komodity a s tím související témata, ale ukážu následující graf s aktuálním stavem onoho cyklu a také kurzem dolaru k euru. V souvislosti s dnešním tématem je podstatné to, že úvěrový cyklus míří dolů. Což samozřejmě souvisí s oněmi snahami o ochlazení určitých částí ekonomiky zmíněnými v úvodu.
Zdroj:
2. Inflace v Číně, zisky a posun k nové rovnováze: Čína tedy ochlazuje. Ekonom Michael Pettis, který dlouhodobě působí v této zemi, přitom poukazuje na to, že zde rostou poměrně rychle ceny výrobní, ale naopak pomalu ceny konečné, spotřebitelské (viz další graf). Tento tlak může být podle ekonoma absorbován klesajícími zisky firemního sektoru. Jelikož zisky si ale podle dosavadních dat vedou dobře, odnesou to možná spíše reálné mzdy. K tomu bych jen krátce doplnil, že by šlo o další překážku k posunu k nové rovnováze čínského hospodářství. Protože ten vyžaduje pravý opak – přesun příjmů od korporátního sektoru směrem k domácnostem, které by následně zvýšily svou spotřebu, včetně tu v oblasti služeb.
Zdroj:
3. Inflační tahouni v USA: Pozornost investorů je asi zaměřena zejména na Spojené státy a na tamní diskusi „přechodná/nepřechodná inflace“. Výše uvedené k ní má co říci, co se týče konkrétnějších čísel, můžeme se podívat na následující graf. Ukazuje projekce dalšího vývoje největších tahounů současné vyšší inflace v USA. Vytvořil jej a do oněch tahounů byly nepřekvapivě zařazeny ceny nových a ojetých vozů, vybavení domácnosti, elektronika a sportovní vozy a vozítka:
Zdroj:
Vrchol oněch inflačních tlaků byl podle grafu dosažen před dvěma měsíci, podle ekonomů GS by měly tlaky postupně slábnou a ke konci první poloviny příštího roku by měly zmíněné oblasti začít inflaci naopak tlačit dolů. Vrchol tohoto převráceného tlaku by měl nastat zhruba za rok a pak opět slábnutí.
4. Fiskální brzda a plyn: Takový pohled prezentovaný výše uvedeným grafem tedy zapadá do tábora „přechodná vyšší inflace“ a podobně můžeme hodnotit i graf poslední, který ukazuje projekce fiskálního plynu a brzdy od GS a Brookings:
Zdroj:
Fiskální plný plyn se tedy podle obrázku nyní mění na znatelnou brzdu a tou by fiskální politika měly být ještě řadu čtvrtletí.
5. Suma sumárum: V souhrnu tedy v této části současné inflační epizody některé komodity znatelně korigují, jednou z hlavních příčin je Čína. Její inflaci na úrovni spotřebitelských cen tlumí (zatím) zisky/mzdy a její celkový vliv by se měl projevit i ve zbytku světa. V USA bude podle GS ještě nějaký čas táhnout inflaci nahoru skupina sektorů s úzkými hrdly, i to by se ale nakonec mělo překlopit. U fiskální politiky již k tomu došlo. Já své predikce inflace nemám, ale projektuji postupné uklidnění její i všeho dalšího.