Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v září zrychlil na 4,1 procenta ze srpnové hodnoty 3,4 procenta. Znamená to nejvyšší inflaci za posledních 28 let. V předběžné zprávě harmonizované s metodikou výpočtu v Evropské unii to dnes oznámil spolkový statistický úřad. Za vyšší mírou inflace je řada důvodů - od nízkých cen v roce 2020 až po ekonomické dopady pandemie nemoci covid-19. Hospodářská omezení vedla k výpadkům ve výrobě a k narušení dodavatelských řetězců.
Inflace v Německu se v srpnu dostala výrazně nad cílovou úroveň Evropské centrální banky (ECB), která v červenci zvýšila inflační cíl pro střednědobý horizont na dvě procenta. Cíl je symetrický, což znamená, že odchylky směrem dolů i nahoru od cíle jsou stejně nežádoucí.
Německo je největší ekonomikou, kde se platí jednotnou evropskou měnou euro. Evropský statistický úřad Eurostat zveřejní rychlý odhad zářijového vývoje inflace v celé eurozóně v pátek. V srpnu se spotřebitelské ceny v eurozóně meziročně zvýšily o tři procenta. Za zrychlováním růstu cen stojí zejména vyšší náklady na energie. Jedním z důvodů je ale také růst cen průmyslového zboží a potravin, což částečně odráží potíže v dodavatelských řetězcích.
ECB nyní předpokládá, že inflace v eurozóně v letošním roce dosáhne 2,2 procenta. Na příští rok očekává zpomalení na 1,7 procenta a v dalším roce na 1,5 procenta.
Mnichovský výzkumný institut Ifo v případě Německa počítá s ještě vyššími hodnotami, kdy bude inflace nejvyšší téměř za 30 let. Vystoupit by letos měla na tři procenta z 0,5 procenta v loňském roce. Na příští rok institut očekává inflaci v rozmezí dvou až 2,5 procenta.