Cenový šok v podobě raketového zdražení zemního plynu, uhlí nebo elektřiny se zvolna přelévá také na globální ropný trh, a to navzdory včerejší dohodě států OPEC+ na dalším rozvolnění produkčních škrtů. Minimálně část trhu totiž očekávala ještě agresivnější růst produkce ze strany Saúdské Arábie a spol. než finálních 400 tis. barelů denně (v listopadu), díky čemuž se ropa Brent vyhoupla až k hranici 82 dolarů za barel, tj. nejvyšší úrovni za poslední tři roky.
Ropný trh by přitom dle našich odhadů dokázal v současnosti absorbovat 500-600 tis. barelů denně, aniž by došlo k dramatickému tlaku na cenu. Tržní bilance zůstává v relativně komfortním deficitu a tempo poklesu globálních zásob ropy v posledních týdnech dokonce dále akcelerovalo. Klíčovou roli sehrává vývoj na poptávkové straně trhu; jednak opětovný růst mobility v Asii, která se vcelku rychle zotavuje z delta pandemického šoku, a jednak stále solidní růst spotřeby ropy ve Spojených státech a Evropě, které těží z vysoké míry proočkovanosti a jarního otevření ekonomik.
Nový impuls pak cenám ropy dodává rekordní růst velkoobchodní ceny plynu, která je meziročně o téměř 600 % vyšší a aktuálně odpovídá cenám ropy na úrovni 200 dolarů za barel. Při takto vysokých cenách plynu se stává spotřeba ropy, ať již pro účely vytápění nebo výroby elektrické energie výrazně ekonomičtější variantou. Intenzita tohoto substitučního efektu bude samozřejmě záležet na tom, jak tuhá nakonec bude letošní zima na severní polokouli, avšak i teplotně standardní měsíce slibují (při současných cenách plynu) dodatečný impuls k ropné poptávce odhadem až 1 mil. barelů denně.
A právě opatrný přístup OPEC+ k navyšování těžby pak v této situaci dále povzbuzuje růst cen ropy, přičemž by nás nepřekvapilo, pokud by se Brent v zimních měsících přiblížil až k hranici 90 dolarů za barel. Pokud by se producenti rozhodli dále nerozvolňovat produkční škrty, ropě by se dokonce otevřela cesta k pokoření hranice 100 dolarů. Vzhledem k negativním dopadům takto vysokých cen ropy na poptávku, však podobný scénář vidíme jako málo pravděpodobný, nicméně cenová rizika jsou během zimních měsíců vychýlena směrem vzhůru a do značné míry jsou v rukou nevyzpytatelné saúdsko-ruské aliance.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna se drží lehce nad 25,30 EUR/CZK a zatím se jí nedostává příliš nových impulsů k dalšímu posunu vpřed. V tomto týdnu sice srpnová data z průmyslu a maloobchodu potvrdí pokračující oživení, koruna bude ale před pátečními payrolls a víkendovými volbami opatrnější.
Zahraniční forex
Eurodolar se vrátil zpět k medvědímu trendu, který jde paradoxně ruku v ruce s rostoucími cenami ropy (zpravidla bývá korelace opačná). Ve Washingtonu se zatím nijak zásadně nepohnula vyjednávání o navýšení dluhového limitu pro vládní dluh USA. V této situaci stojí za zmínku varování prezidenta USA Bidena, který varoval, že nedohoda nad touto záležitostí zpochybňuje statut dolaru jakožto rezervní měny.
Eurodolar bude dnes i nadále sledovat politický a akciový vývoj v USA, přičemž odpoledne přijde na řadu zajímavé číslo v podání podnikatelské nálady v amerických službách (index ISM).
Akcie
Úvod týdne na Wall Street se nesl ve značně negativním duchu. Všechny hlavní akciové indexy od počátku včerejšího dne postupně ztrácely, nejvíce pak technologický Nasdaq (-2,1 %). Jediným rostoucím sektorem byl ten energetický díky dalšímu růstu cen ropy a elektrické energie (Exxon Mobil +1,3 %, Halliburton +3,3 %, Occidental +2,1 %). Naopak nejvíce pod tlakem byly technologie (Apple -2,5 %, Alphabet -2 %, Microsoft -2,1 %, Amazon -2,9 %, Facebook -4,9 %, Nvidia -4,9 %).