Ještě rok a půl po startu pandemie se ekonomika učí žít s rizikem koronaviru a jen těžko se vrací do dřívějších kolejí. Hospodářské oživení, které přinesla současná fáze rozvolňování, odkrylo, na jak křehkých základech fungoval celý systém v období před nákazou.
Asi nejlépe je to vidět v mezinárodní dopravě, která má k dřívějšímu normálu asi nejdále. Dodávky zboží se i nadále zpožďují, zatímco ceny přepravy rostou. Firmy čelí na evropském kontinentu stále většímu problému nedostatku dovážených komponent, který se následně odráží ve velmi slabých výsledcích celého průmyslu, jak ostatně potvrdily i včera zveřejněné srpnové výsledky evropského průmyslu.
Útlum pociťují především země se silnou pozicí automobilového průmyslu. Ten se obecně může těšit z rostoucí poptávky, nicméně při současném nedostatku komponent ji stejně nemůže vyjít vstříc. A není to bohužel jediný problém, s nímž se toto odvětví musí potýkat. Tím dalším jsou vysoké ceny komodit, včetně energií, které už tak křehké dodavatelsko-odběratelské vztahy dál komplikují (třeba stále kratší platností ceníků nebo výpadky výroby některých surovin) a zvyšují inflační tlaky ve výrobě přelévající se se zpožděním i do spotřebitelské inflace.
Problémy nabídkové strany, které se nepochybně negativně propíšou do celkových výsledků ekonomiky, však nejsou jediným rizikem, s nímž musíme v současné době počítat. Tím dalším je nejistá reakce spotřebitelů na nezvykle vysokou inflaci, která v našem případě v podstatě ještě ani nezačala reflektovat aktuální dramatické zdražování cen elektrické energie a plynu.
Zatímco loni na jaře se dala jen obtížně predikovat hloubka ekonomického propadu, letos na podzim se zdají nejméně jisté právě odhady inflace. V tuto chvíli totiž není vůbec jasné, jak moc ceny energií poskočí. Zda to bude nakonec o 10, 20 či více procent, protože v naší inflaci reprezentuje elektřinu a plyn 530, respektive 80 cen. I když jejich celková váha vypadá na první pohled zanedbatelně (6 %), při dvouciferných růstech může být dopad tohoto zdražování na inflaci 0,6, 1,2 či více procentních bodů.
TRHY
Koruna
Koruna se v průběhu včerejšího obchodování dál držela v těsné blízkosti hranice 25,40 EUR/CZK. Vyhlídky na další rozšíření úrokového diferenciálu průběžně podporované komentáři z ČNB jí svědčí, nicméně k výraznějšímu posílení ji zatím stále nevybízejí. Koruna proto sama o sobě nebude překážkou pro navyšování hlavní úrokové sazby centrální banky v dalších měsících. Zvlášť když bude ČNB muset upravit svoji prognózu inflace, zejména v důsledku dramatického vývoje cen komodit, směrem nahoru.
Zahraniční forex
Dolar včera ztratil vítr z plachet a po sérii úspěšných seancí oslabil nejvíce od 23. srpna tohoto roku. Včerejší americká inflace sice lehce překonala očekávání trhu, ale nikoliv v jádrové složce, a krátké americké výnosy spíš lehce poklesly.
V pozdějším odpoledni pak zápis z posledního zasedání Fedu ukázal, že se centrální bankéři připravují na relativně pomalý ústup z měnové expanze. Útlum politiky QE (tapering) by měl být velice pozvolný (nejprve pouze o 10 miliard dolarů měsíčně ze stávajících 120 miliard měsíčně) a definitivně by měl skončit v polovině roku 2022.