Aktualizováno Evropská komise (EK) chce do roku 2040 postupně ukončit vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy. Přísnější ekologická pravidla mají platit i pro výstavbu nových budov, které navíc nebudou moci od roku 2030 produkovat žádné emise. Od roku 2027 pak lidé přijdou o nárok na podporu vytápění plynovými kotli. Počítá s tím soubor návrhů, který dnes komise představila jako další součást cesty ke klimatické neutralitě.
Komise také navrhla možnost, aby unijní státy společně nakupovaly plyn do strategických zásob. Měly by tak předejít jeho nedostatku, stejně jako rychlému růstu cen.
Unijní exekutiva se v rámci strategie nazvané Zelená dohoda pro Evropu snaží nasměrovat sedmadvacítku členských zemí ke splnění klimatických cílů, na kterých se lídři států dohodli loni. Do konce desetiletí by podle nich unie chtěla omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990, do poloviny století pak neprodukovat emise žádné, anebo je vyvážit například technologickými opatřeními.
Komise se v dnešních návrzích zaměřila na trh s plynem, který v současnosti tvoří zhruba čtvrtinu celkové spotřeby energie v EU. Zatímco dnes představuje 95 procent všech plynných energetických zdrojů zemní plyn, do poloviny století by to podle komise měla být výrazná menšina. Země by měly přejít na využívání ekologicky vyráběného vodíku či bioplynů, což má usnadnit mimo jiné finanční podpora jejich produkce a distribuce.
"Klíčovým prvkem tohoto přechodu je vytvoření konkurenceschopného vodíkového trhu s odpovídající infrastrukturou," prohlásila dnes eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.
Kromě producentů a distributorů plynu se nová pravidla dotknou i stavebních firem či majitelů budov. Státy by do roku 2025 měly sjednotit hodnocení energetické efektivity staveb na škále od A do G. Do roku 2030 pak bude muset nejhůře hodnocených 15 procent budov z kategorie G dosáhnout vyšší kategorie F.
Členské země budou muset pravidelně aktualizovat své plány na renovaci budov podle ekologických kritérií. Plány mají obsahovat i strategii, jak "postupně opustit vytápění a chlazení budov fosilními palivy nejpozději do roku 2040". Kvůli tomu nemají státy od roku 2027 poskytovat lidem dotace na plynové kotle.
O dnešních návrzích budou v příštím roce, tedy i za českého předsednictví EU, vyjednávat členské státy s Evropským parlamentem. Vzhledem k různému postoji zemí obávajících se možného dopadu ekologických opatření na ekonomiku se finální podoba pravidel může změnit.
Co na to developeři?
Bezemisnost, ke které svými kroky a rozhodnutími míří Evropská unie, je technicky možná. Otázkou však je, kolik peněz tato přeměna bude stát. Shodla se na tom většina zástupců developerských společností, které oslovila ČTK.
Podle ředitelky strategie developera UDI Group Marcely Fialkové jsou cíle EK v případě snahy o skutečnou bezemisnost v tak malém čase v podstatě nedosažitelné. V minulosti se podle ní opatření snižující energetickou náročnost budov promítla do cen bytů. "Všechna ekologická opatření musí někdo zaplatit. Ve výstavbě je to odběratel, u bytových domů pak majitelé bytů nebo jejich nájemníci. Z EU si tak ambiciózní cíle může dovolit Německo, a i to je otázkou," řekla dnes ČTK Fialková.
Majitel developerské skupiny JRD Jan Řežáb uvedl, že bude záležet na tom, jak se návrh promítne do navýšení nákladů na jednotlivá úsporná opatření. "Evropská unie pevně stojí za realizací Green Dealu (evropské zelené dohody). Tato filozofie a směr jsou tak jednoznačně dány, lze pouze diskutovat o intenzitě a rychlosti jednotlivě přijímaných opatření. Daný vývoj ale bereme spíše za pozitivní pro uživatele i pro nezávislost energetické sítě celé ČR, protože přispívá k větší nezávislosti na výrobě a ceně energií," sdělil.
Mluvčí developera Central Group Ondřej Šťastný uvedl, že pro všechny projekty společnosti jsou navrhována energeticky úsporná řešení a dalším zpřísňováním podmínek se firma zabývá. "Posuzujeme například možnost využití tepelných čerpadel pro dodávání tepla i chlazení nebo systémů využívajících obnovitelné zdroje energie - zejména fotovoltaické či fototermické systémy využívající sluneční energii," řekl Šťastný.
Ředitelka aliance oborových asociací podporující energeticky úsporné stavebnictví Šance pro budovy Šárka Tomanová uvedla, že deset let je relativně dlouhá doba, aby se trh na změnu připravil, i co se týče technologického posunu. "Přeci jen i fotovoltaika a bateriové systémy, které jsou u nových budov za tímto účelem využívány nejčastěji, dostály za posledních deset let značného posunu," uvedla Tomanová.