Dřívější studie tvrdily, že drobný investor je neinformovaný a příliš si věří, nové studie ale poukazují na něco jiného. Pro Yahoo Finance to uvedl Jan-Oliver Strych z Karlsruhe Institute of Technology, který míní, že celkový vliv retailových investorů na trh je pozitivní. Ukázalo se to i během roku 2020, kdy na ekonomiku a na trhy dolehl výrazný negativní šok a drobní investoři podle dostupných dat v té chvíli poskytovali trhu potřebnou likviditu a zabránili ještě prudším propadům.
Podobné závěry založené na datech z posledních let jdou proti běžně přijímanému názoru, podle kterého jsou to zejména institucionální investoři, kdo přispívá ke stabilizaci trhu, zatímco drobný investor naopak volatilitu zvyšuje. Strych k tomu ale řekl, že pro něj výsledky analýzy překvapivé nebyly, protože je známo, že regulace nutí institucionální investory prodávat v době finančního stresu. A to se projevilo například v březnu roku 2020, kdy tito investoři houfně prodávali a na peněžním trhu zavládl nedostatek likvidity.
Naopak drobní investoři byli v této době schopní a ochotní nakupovat akcie, které byly kvůli prodejům institucí levné. Pomohla jim k tomu i finanční podpora ze strany vlády. Měla by tedy vláda více podporovat retailové investice na akciovém trhu? Expert míní, že k tomu může retailové investory více motivovat přes daně a poukázal na to, že ve Spojených státech je tento druh investování mnohem rozšířenější než třeba v Německu. K tomu mohou vlády přispívat k větší finanční vzdělanosti populace.
Dřívější studie podle experta ukazovaly, že drobný investor se chová spíše iracionálně a institucionální investoři z toho mohou těžit. Nová data ale ukazují, že situace je jiná a retailový investor se racionálně chová. K tomu ale Strych dodal, že drobný investor by měl kupovat zejména takové akcie, u kterých není v informační nevýhodě. Což platí třeba o těch titulech, na kterých není velký objem krátkých pozic. A o titulech s nižší celkovou volatilitou.
Na závěr expert zdůraznil, že závěry jeho studie odpovídají průměrnému dopadu, který má na akciový trh drobný investor. To znamená, že v průměru je tento efekt pozitivní, nicméně existují výjimky. Ukazuje se například, že aktivita drobných investorů není překážkou většímu propadu akcie v případě, že u ní je velké množství krátkých pozic. Příkladem může být akcie Tesly, na které byl během pandemie velký počet krátkých pozic a ani zájem retailových investorů neomezoval rizika propadu této akcie.
Protipólem by v tomto smyslu mohly být akcie Fordu, u kterého je také zřejmý velký zájem drobných investorů, ale zde není tolik krátkých pozic. Právě v tomto případě byl znatelný efekt vyšší likvidity, který na trh dodávali drobní investoři a který akcii chránil před prudšími korekcemi v době negativního šoku.
Zdroj: Yahoo Finance