Hospodaření státu loni skončilo s rekordním schodkem 419,7 miliardy korun. V roce 2020 vykázal státní rozpočet deficit 367,4 miliardy korun. Na tiskové konferenci o tom dnes informoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Výsledek státního rozpočtu byl ovlivněn dopady pandemie koronaviru a doprovodnými podpůrnými opatřeními. Schválený rozpočet na loňský rok počítal s deficitem 500 miliard korun. Nejvyšší schodek měl doposud rozpočet kvůli dopadům pandemie právě za rok 2020.
Celkové příjmy státního rozpočtu loni stouply meziročně o 11,8 miliardy korun na 1487,2 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 35,4 miliardy na 1,29 bilionu korun. Celkové výdaje rozpočtu vzrostly o 64 miliard na 1906,9 miliardy korun.
Od letošního ledna Česká republika hospodaří v rozpočtovém provizoriu, v jehož rámci jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostanou v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Důvodem provizoria je fakt, že Sněmovna do konce loňského roku neschválila návrh státního rozpočtu. Předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) jej navrhla se schodkem 377 miliard korun, nový kabinet chce deficit snížit pod 300 miliard Kč omezením výdajů. Zvýšení daní odmítá.
Provizorium by mělo podle vyjádření ministerstva financí trvat do konce března a stát je na něj podle úřadu připraven.
Za nižším než plánovaným schodkem 500 miliard korun byly podle ministerstva financí především daňové příjmy. Překročily plány ministerstva o 96,1 miliardy korun. "Za tímto výsledkem stál v prvé řadě vyšší objem mezd a platů, spotřební výdaje domácností, ale i nízké využití nově zavedeného institutu zpětného uplatnění daňové ztráty a mimořádných, zrychlených odpisů podnikatelskými subjekty. Na druhou stranu inkaso čistě daňových příjmů státního rozpočtu zaostalo pod úrovní roku 2020 o 19,2 miliardy korun," uvedlo MF.
Státní dluh loni stoupl na rekordních 2,5 bilionu korun
Státní dluh loni stoupl na rekordních zhruba 2,466 bilionu korun. Na konci roku 2020 byl státní dluh 2,05 bilionu korun. Na tiskové konferenci to dnes uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Na každého Čecha tak hypoteticky připadl dluh zhruba 234.038 Kč.
Za nárůstem státního dluhu je zejména emise státních dluhopisů kvůli pokrytí rekordního schodku loňského státního rozpočtu a snaze využít příznivých podmínek na finančních trzích na předfinancování plánovaných splátek dluhu.
V poměru k HDP se státní dluh podle Stanjury za poslední dva roky zvýšil z 28,5 procenta na téměř 41 procent.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
"Horší zacházení s veřejnými penězi tato země ve své historii nikdy dříve nezažila a pevně věřím, že už ani nikdy nezažije. Tento nezodpovědný hazard tandemu Alena Schillerová – Andrej Babiš naštěstí nástupem naší vlády skončil. Nezbývá nám teď bohužel nic jiného, než se zase vrátit nohama na zem a hospodařit s takovými prostředky, které opravdu máme k dispozici nebo aspoň můžeme reálně splatit," uvedl ministr. ČR se podle něj v letech 2020 a 2021 zadlužovala rekordním tempem, přičemž náklady na pomoc státu v boji s pandemií tvořily menší polovinu růstu zadlužení, konkrétně 351 miliard korun.
Ekonom: Snížení letošního schodku musí táhnout nižší výdaje i vyšší daňové příjmy
"Pandemická situace byla bezprecedentní a růst zadlužení v tuzemské ekonomice byl obdobný jako v jiných vyspělých zemích. Problém s tuzemským výhledem veřejných financí byl však ten, že ochota konsolidovat veřejné finance v příštích letech byla nejnižší v zemích EU, alespoň na základě zaslaných konvergenčních a stabilizačních programů vlád EU, které odhadují vývoj veřejných financí do roku 2024," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Část problémů veřejných financí je podle něj dána i tím, že si ČR významně snížila daňové příjmy schválením daňového balíčku v závěru roku 2020.
Deficit hospodaření v letošním roce by se měl dle avizovaných plánu nové vlády pohybovat kolem či mírně pod 300 mld. Kč (cca 5 % HDP), uvedl také Seidler. "To si lze v tuto chvíli stále představit, nicméně snížení deficitu bude muset být taženo nejen nižšími výdaji, ale také růstem daňových příjmů, které mohou růst čistě z důvodu ekonomického vývoje (například vyššího růstu mezd). Do velké míry se ale bude konečná hodnota odvíjet od vývoje pandemické situace v letošním roce."
Hospodaření státu a státní dluh v miliardách korun:
| 1993 |
1,1 |
158,8 |
| 1994 |
10,4 |
157,3 |
| 1995 |
7,2 |
154,4 |
| 1996 |
-1,6 |
155,2 |
| 1997 |
-15,7 |
173,1 |
| 1998 |
-29,3 |
194,7 |
| 1999 |
-29,6 |
228,4 |
| 2000 |
-46,1 |
289,3 |
| 2001 |
-67,7 |
345 |
| 2002 |
-45,7 |
395,9 |
| 2003 |
-109,1 |
493,2 |
| 2004 |
-93,7 |
592,9 |
| 2005 |
-56,3 |
691,2 |
| 2006 |
-97,6 |
802,5 |
| 2007 |
-66,4 |
892,3 |
| 2008 |
-20 |
999,5 |
| 2009 |
-192,4 |
1178,2 |
| 2010 |
-156,4 |
1344,1 |
| 2011 |
-142,8 |
1499,4 |
| 2012 |
-101 |
1667,6 |
| 2013 |
-81,3 |
1683,3 |
| 2014 |
-77,8 |
1663,7 |
| 2015 |
-62,8 |
1673 |
| 2016 |
61,8 |
1613,4 |
| 2017 |
-6,2 |
1624,7 |
| 2018 |
2,9 |
1622 |
| 2019 |
-28,5 |
1640,2 |
| 2020 |
-367,4 |
2049,7 |
| 2021 |
-419,7 |
2466 |
Zdroj: MF, ČTK, ČBA