Maďarská centrální banka na dnešním zasedání svého měnového výboru zvýšila hlavní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 3,4 procenta. Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Pokračuje tak ve zvyšování úroků, aby zbrzdila růst inflace, která v lednu vystoupila na nejvyšší hodnotu za posledních téměř 15 let. K nejistotě na trhu teď navíc přispívá i napětí mezi Ukrajinou a Ruskem.
Maďarská centrální banka se loni v červnu stala první centrální bankou v Evropské unii, která začala od vypuknutí pandemie nemoci covid-19 zvyšovat náklady na úvěry. Zvyšování úroků vloni zahájily rovněž centrální banky v České republice a Polsku.
Analytici další zvýšení úroků očekávali, protože ani vládní opatření na zpomalení růstu cen potraviny či pohonných hmot nedokázalo zpomalit inflaci. V anketě agentury Reuters 11 z 15 dotázaných analytiků čekalo zvýšení o půl procentního bodu, tři pak o 0,6 procentního bodu a jeden o 0,7 procentního bodu.
Mediánový odhad nyní počítá se zvýšením úroků v Maďarsku do konce letošního roku na 5,28 procenta. Centrální banka se snaží omezit inflaci v době, kdy podniky přehodnocují ceny zboží a služeb, aby kompenzovaly růst nákladů na mzdy a suroviny.
Viceguvernér centrální banky Barnabás Virág minulý týden uvedl, že riziko dalšího zvyšování spotřebitelských cen se zvýšilo. Prohlásil, že banka bude zpřísňovat měnovou politiku a zvyšovat základní úrokovou sazbu, dokud neuvidí, že boj s inflací vyhrála.
Maďarsko na začátku dubna čekají volby. Premiér Viktor Orbán poskytl rodinám obrovské daňové úlevy a zvýšil penze a mzdy. Tyto kroky mají zvýšit spotřebu, ale podle některých analytiků by také mohly podpořit inflaci.
Ve snaze mírnit inflační tlaky Orbán také omezil ceny některých základních potravin. Prodloužil zároveň podobná opatření, jejichž cílem je omezit růst cen energií, pohonných hmot a sazeb hypotečních úvěrů. Míra inflace v lednu činila 7,9 procenta, což byla nejvyšší hodnota od srpna 2007.