Evropská unie začne uplatňovat čtvrtý balík protiruských sankcí, na nichž se podle francouzského předsednictví v pondělí shodly členské státy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak odpoledne prostřednictvím videopřenosu vystoupí v kanadském parlamentu a zřejmě bude apelovat na ještě širší podporu své zemi v boji proti Rusku a také budou pokračovat ukrajinsko-ruská jednání. Včerejší ostřelování Černihivu si vyžádalo 10 životů. Americká viceprezidentka Kamala Harrisová podpořila postoj ČR k Ukrajině a Rusku a nabídla pomoc. A Slovensko vyhostilo tři pracovníky ruské ambasády.
Čtvrtý balík evropských sankcí počítá se zákazem vývozu luxusního zboží do Ruska, investic do ruského energetického sektoru nebo dovozu ruské oceli a železa. EU také chce, aby Světová obchodní organizace (WTO) Rusku odebrala status nejvyšších výhod, což by otevřelo cestu k uvalení cel na ruské zboží.
Ukrajina a Rusko se dnes vrátí k jednání, která podle zástupce ukrajinské strany Mychajla Podoljaka strany v pondělí přerušily za účelem vyjasnění některých definic. Předchozí rozhovory nevedly k žádnému zásadnímu průlomu, poznamenala agentura AP, přestože o víkendu obě strany hovořily o určitém pokroku.
Pokračuje mimořádné zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy (RE) věnované ruské invazi. Mimo jiné o tomto konfliktu budou jednat i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho íránský protějšek Hosejn Amírabdolláhján.
Válka podle poradce Zelenského skončí nejpozději v květnu
Ukrajina dosáhne dohody o příměří s Ruskem nejpozději v květnu, uvedl podle agentury Reuters vojenský poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč. Poradce zároveň sdělil, že přichází v úvahu několik možností dalšího vývoje závisejících na tom, kolik vojáků se Rusko rozhodne na Ukrajinu vyslat.
"Myslím, že nejpozději v květnu, začátkem května, bychom měli dosáhnout mírové dohody, možná i mnohem dříve. Mluvím o nejhorším scénáři," řekl podle Reuters Arestovyč ve videu, které sdílela mnohá ukrajinská média.
Podle Arestovyče nyní připadá v úvahu několik možností. Ukrajina by mohla dosáhnout mírové dohody i stažení nepřátelských vojsk velmi rychle, během týdne nebo dvou. Na řadu by ale mohl přijít také scénář, kdy se Moskva rozhodne do konfliktu zapojit například žoldnéře ze Sýrie. V takovém případě by pak dohoda přicházela v úvahu spíše v polovině nebo na konci dubna.
V nejhorším možném scénáři by Rusko mohlo začít s odvody a vyslat vojáky na Ukrajinu po asi měsíci výcviku. "Ale i když brance připraví během jednoho měsíce a na začátku května je nasadí do boje, tak válka skončí v polovině května," citoval Arestovyče web 24tv.ua. Prezidentův poradce ale zároveň upozornil, že i po dosažení příměří by mohly ještě během roku na ukrajinském území přetrvávat lokální taktické střety.
Několika kol ukrajinsko-ruských jednání o příměří zatím mnoho výsledků nepřineslo, podotkla agentura Reuters. Arestovyč se rozhovorů přímo neúčastní.
Ostřelování Černihivu si vyžádalo 10 životů
Pondělní ostřelování rezidenčních částí Černihivu na severu Ukrajiny ruskými silami si podle předběžných informací vyžádalo 10 životů, napsala dnes agentura Unian s odkazem na oznámení kanceláře ukrajinského generálního prokurátora. Kancelář doplnila, že smrt civilistů vyšetřuje.
"Ruští okupanti 14. března znovu ostřelovali obytné domy a infrastrukturu města Černihiv. Podle předběžných údajů zemřelo následkem ostřelování 10 lidí," informovala prokuratura. Těžké dělostřelectvo ruských sil podle stejného oznámení poškodilo v Černihivu několik obytných domů, místní technickou univerzitu, administrativní budovu, čerpací stanici a čtyři dopravní prostředky. Většina tohoto severoukrajinského města se také po leteckých úderech z pondělní noci ocitla bez dodávek tepla.
Harrisová podpořila postoj ČR k Ukrajině a Rusku a nabídla pomoc
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová v rozhovoru s premiérem Petrem Fialou (ODS) podpořila postoj ČR k Ukrajině a Rusku a nabídla konkrétní pomoc se zvládáním dopadů války na ČR. O jakou pomoc se jedná, neupřesnil. "Vážím si podpory, kterou (Harrisová) vyjádřila České republice za naši pomoc a podporu Ukrajině a našemu postupu vůči Rusku," napsal Fiala. Harrisová ho ujistila, že USA a celé NATO jsou odhodlány bránit každý decimetr půdy členských států Severoatlantické aliance, uvedl. "Mluvili jsme také o dalších možnostech pomoci statečným Ukrajincům, na kterých se mohou naše země společně podílet," dodal. Premiér se s Harrisovou shodl na tom, že vztahy ČR a USA jsou na výborné úrovni a obě země jsou připravené je nadále rozvíjet, napsal také Fiala.
Slovensko vyhostilo tři pracovníky ruské ambasády, podle tisku se i zatýkalo
Slovensko rozhodlo o vyhoštění tří pracovníků ruského velvyslanectví v Bratislavě kvůli jejich činnosti odporující vídeňské úmluvě o diplomatických stycích. Dříve list Denník N napsal, že slovenská policie zadržela nejméně tři osoby pro podezření ze špionáže ve prospěch Ruska, které údajně podplácel pracovník ruské ambasády. Policie a prokuratura budou o případu informovat v úterý. V prohlášení ministerstva zahraničí se neuvádí, zda vyhoštění souvisí se zmíněným zatýkáním. Slovenská diplomacie vyzvala ruskou ambasádu v Bratislavě, aby její zástupci respektovali diplomatické zvyklosti. Moskva pohrozila odvetnou akcí.
Denník N napsal, že pro podezření z vyzvědačství byli zadrženi zaměstnanec slovenského ministerstva obrany s hodností plukovníka, příslušník slovenské civilní tajné služby SIS a osoba spojovaná s internetovým portálem hlavnespravy.sk, který slovenské úřady po ruské invazi na Ukrajinu nechaly zablokovat. Využily k tomu nové oprávnění, na jehož základě lze blokovat weby, které například šíří dezinformace.
Z vyjádření šéfredaktora portálu hlavnespravy.sk Róberta Sopka vyplývá, že podezřelým v kauze je občasný dopisovatel tohoto webu. "O této činnosti nikdo v redakci nevěděl. Jeho příspěvky se netýkaly Ruska, neměl žádný vliv na chod deníku Hlavné správy," napsal v prohlášení Sopko.
Z Moskvy zanedlouho zaznělo, že Rusko bude na vyhoštění tří pracovníků své ambasády reagovat. "Tato bezdůvodná akce nezůstane bez odezvy," citovala agentura RIA Novosti ruské ministerstvo zahraničí.