Zástupci zemí Evropské unie dnes schválili čtvrtý balík sankcí proti Rusku od začátku ruské invaze na Ukrajinu před necelými třemi týdny. ČTK to sdělil diplomatický zdroj. Evropský blok nově zakáže vývoz luxusního zboží do Ruska či investice do ruského energetického sektoru, stejně jako dovoz ruské oceli a železa. Na sankční seznam zároveň přibude desítka oligarchů včetně majitele londýnského fotbalového klubu Chelsea Romana Abramoviče. Česká vláda uvažuje o tom, že by odstřihla od veřejných peněz některé rizikové ruské firmy, řekl před jednáním s unijními kolegy v Bruselu ministr financí Zbyněk Stanjura.
Podle francouzského předsednictví EU se státy shodly také na tom, že by Světová obchodní organizace (WTO) měla odebrat Rusku status nejvyšších výhod, což by otevřelo cestu k uvalení cel na ruské zboží. Unijní země také podpořily přerušení přijímacího procesu Běloruska, které se má stát členem WTO. EU své sankce zaměřuje kromě Moskvy také na Minsk, který umožňuje ruským silám útočit z běloruského území.
EU se od začátku invaze snaží bezprecedentními sankcemi cílit na oslabení příjmů ruského režimu a na ochromení klíčových hospodářských sektorů. Evropské firmy, z nichž řada se už z Ruska stáhla, budou mít zakázány veškeré investice do ropného sektoru či energetiky. Zákaz se bude týkat i dodávek technologií nebo komponent či spolupráce na průzkumech těžby.
Zákaz vývozu luxusního zboží pak podle diplomatů směřuje na ruskou smetánku, jejíž část je napojena na režim prezidenta Vladimira Putina. Bude se vztahovat mimo jiné i na automobily v hodnotě vyšší než 50.000 eur (1,25 milionu Kč), což se dotkne například značek Audi, , Mercedes, Ferrari a .
Mezi desítkou Rusů, kterým EU zmrazí majetek a zakáže cesty na své území, je nejznámější postavou Abramovič, na něhož uvalila podobné sankce minulý týden i Británie. Hodnotu Abramovičova majetku časopis Forbes odhadl na 12,6 miliardy dolarů (286 miliard Kč). Kromě Abramoviče budou nově potrestáni například šéfové významných ocelářských, chemických či ropných firem. Na seznam přibude také několik novinářů či moderátorů ruských médií, kteří přispívají k šíření propagandistického obrazu války na Ukrajině. Potrestáno bude také devět většinou zbrojařských firem.
Sankce musejí členské státy ještě schválit písemnou cestou, v platnost by měly vstoupit v úterý ráno.
Pozice Česka
Čeští vládní politici už v minulých dnech prohlašovali, že země zvažuje vytvoření vlastního sankčního seznamu i požadavku, aby potenciální ruští a běloruští příjemci dotací odsoudili válečné zločiny ruského prezidenta Vladimira Putina. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš kromě toho požádal Evropskou komisi, aby v dalším balíčku sankcí bylo vydáno evropské nařízení, které ruským a běloruským oligarchům zamezí přístup k dotacím a zakázkám.
Podle Stanjury pracuje Finanční analytický úřad (FAÚ) na prověřování účtů lidí z už schválených sankčních seznamů, Česko by ale mohlo zajít ještě dál.
"Některé účty jsme už zmrazili a současně debatujeme o tom, že bychom případně přidali nějaké sankce ze strany České republiky," řekl Stanjura. Mohly by se podle něj týkat firem, které by bezpečnostní složky vyhodnotily jako rizikové. Ty by stát odstřihl od veřejných zakázek, dotací či daňových pobídek, řekl ministr.
Stanjura dodal, že Česká republika by mohla navrhnout i další rozšíření sankčního seznamu EU.
Jednání Rusko-Ukrajina se mají znovu rozběhnout v úterý
Ruská armáda dnes již devatenáctý den vojenské invaze na Ukrajině ostřelovala velká města včetně metropole Kyjeva i další cíle. Zároveň pokračují rozhovory ruských a ukrajinských vyjednávačů, které dnes měly virtuální podobu; žádný konkrétní výsledek ale oznámen nebyl a jednat se má i v úterý.
"V rozhovorech je do zítřka (úterý) technická přestávka. Kvůli další práci v pracovních podskupinách a upřesnění individuálních definic. Vyjednávání pokračuje," uvedl odpoledne po dnešním virtuálním rokování zástupců Ruska a Ukrajiny představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.
Ruské síly v noci na dnešek pokračovaly v ostřelování Kyjeva a jeho okolí, podle ukrajinského generálního štábu rozšiřují zásahy i na dosud boji nedotčený západ země. Letecké sirény se v noci na dnešek rozezněly ve městech a obcích po celé Ukrajině, od ruských hranic na východě až po Karpaty na západě. Rusko však podle ukrajinských úřadů nedosáhlo za posledních 24 hodin významnějších úspěchů.
Stejně jako v posledních dnech pokračovaly pokusy o evakuaci civilistů z ostřelovaných měst. To se podle ukrajinských úřadů dařilo z okolí Kyjeva a poprvé rovněž z přístavu Mariupol, odkud podle zástupce místního starosty odjelo asi 50 soukromých aut. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková řekla, že kvůli ruskému ostřelování se ani dnes nepodařilo dopravit humanitární pomoc do města, kde dochází jídlo, nejde proud a neteče voda, .
Oproti řadě neúspěšných snah o evakuaci z předchozích dní se ale podle Zelenského záchrana civilistů nyní vyvíjí lépe, k nedělnímu odpoledni jich v rámci celé Ukrajiny odešlo do bezpečí na 125.000.
Vzhledem k pokračujícím útokům na ukrajinská města však dál rostou počty mrtvých civilistů. Podle Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva od začátku invaze zemřelo nejméně 636 lidí nezapojených do bojů, z toho 46 dětí. OSN nicméně varuje, že skutečný údaj bude mnohem vyšší. Ukrajinské úřady uvádějí 90 mrtvých dětí a jen v Mariupolu podle nich zemřelo v důsledku ruského ostřelování více než 2500 obyvatel více než čtyřsettisícového města.