Rostoucí životní náklady začínají oslabovat výdaje a dopadají také na korporátní dluhopisy v Evropě. Právě spotřebitelské dluhopisy letos nemají dobrý výkon, a to i poté, co si minulý měsíc prošly rally jako zbytek trhu. Podle údajů sesbíraných agenturou Bloomberg se dluhopisům společností, které vyrábějí produkty, jako jsou auta a oblečení, dařilo hůře než dluhopisům firem, které dodávají základní zboží, jako jsou potraviny a léky.
Pesimismus v tomto sektoru narůstá. Stratégové a investoři varují, že některé společnosti budou mít problém přenést rostoucí vstupní a mzdové náklady na spotřebitele, když rozpočty domácností budou pod větším tlakem. Válka na Ukrajině ještě zhoršila cenové tlaky vyvolané narušenými dodavatelskými řetězci po pandemii a rostoucími úrokovými sazbami, což podporuje obavy z recese a promítá se to také do indexů sledující sentiment.
„Přibývá důkazů, že důvěra spotřebitelů trpí kvůli geopolitickému vývoji a zvyšování životních nákladů domácností,“ uvádí úvěroví stratégové , včetně Barnabyho Martina. "Myslíme si, že spready maloobchodních a spotřebitelských úvěrů jsou v tomto čtvrtletí zranitelné, zejména ve světle jejich rychlého stlačování z nedávných šíří."
BNP Paribas doporučuje vyhýbat se eurovému automobilovému sektoru na investičním stupni, protože prodej aut v Evropské unii byly v únoru nejnižší v historii. varuje také před dopadem na prodejce oděvů, kde obzvláště náchylní ke snižování výdajů by mohly být maloobchodníci s rychlou módou, jako je ASOS. Ale i samotné společnosti už tato rizika přiznávají a počet upozornění na rostoucí „životní náklady“ v prvním čtvrtletí podle údajů sestavených Bloombergem vzrostl o 875 %. Minulý týden WM Morrison Supermarkets uvedl, že rostoucí inflace a slábnoucí spotřebitelská nálada by mohly poškodit její tržby i zisk. Ve Velké Británii jsou rostoucí náklady obzvláště výrazné a inflace zde může poprvé za čtyři desetiletí dosáhnout dvouciferných hodnot.
Výzkumná divize UniCredit doporučuje podhodnotit maloobchod a také cestování a volný čas, což jsou sektory, které podle ní pravděpodobně oznámí „další zhoršení svých úvěrových metrik kvůli poklesu reálného příjmu domácností“, komentovala UniCredit v pátek. Rovněž očekává zhoršení investičního ratingu Wizz Air.
Domácnosti zároveň šetří méně než během pandemie, a to navzdory vládní podpoře, uvádí Haver Analytics. „Nemusí jít jen o dva kvartály ošemetných výsledků nebo nižší spotřeby, může to být 12 nebo 18 měsíců,“ řekl Harry Richards, který řídí fond podnikových dluhopisů v librách ve společnosti Jupiter Asset Management a dodal, že odhad pochází z výsledků zátěžových testů toho, jak se společnostem bude dařit v obtížném prostředí. „Strávili jsme spoustu času zkoumáním faktorů, jako je pákový efekt, peněžní toky nebo vliv fixních nákladů na vztah mezi tržbami a provozními zisky, abychom našli ty společnosti, které mají nejlepší pozici, aby to zvládly,“ dodal.
Společnosti ve farmaceutickém a telekomunikačním sektoru patří mezi ty, které budou moci vyšší náklady přenést na spotřebitele. British Telecommunications je jedinou společností v indexu Markit iTraxx Europe, která letos vykázala dokonce zlepšení ve vnímání úvěrového rizika.
Firmy ale nečelí pouze poklesu spotřeby. Podle generálního ředitele Bank for International Settlements Agustina Carstense je také pravděpodobné, že pracovníci budou požadovat vyšší mzdy, což by mohlo spustit nebezpečnou mzdově cenovou spirálu. Rekordních 49 % z 1 200 britských firem dotazovaných v minulém měsíci v průzkumu Bank Business Barometer má v úmyslu v příštím roce zvýšit průměrnou mzdu alespoň o 2 %. Mezitím, již pátý měsíc po sobě, nejméně polovina respondentů očekává zvýšení cen. „Otázka zní: Budou přenášet vyšší mzdy? Dopadnou na jejich marže?“ řekl Philipp Burckhardt, dluhopisový manažer a stratég u společnosti Lombard Odier Investment Managers. "Hodně záleží cenové síle dané společnosti.“
Zdroj: Bloomberg