Mezinárodní měnový fond (MMF) pravděpodobně v tomto týdnu sníží odhad globálního růstu pro letošní rok, a to výrazně. Ruská invaze na Ukrajinu citelně zintenzivní bolehlav spojený s koncem pandemie COVID, kvůli které již MMF snižoval odhad globálního růstu na začátku tohoto roku. To rychlé šíření varianty omikron vedlo k snížení odhadu růstu o 0,5 procentního bodu na 4,2 % v roce 2022. Ruská invaze na Ukrajinu však bude pro globální ekonomiku o poznání výraznějším šokem.
Nejvíce zasažené budou bez pochyby ekonomiky obou válčících zemí - Ruska a Ukrajiny. Vedle toho ovšem výrazně vyšší inflace a přísnější finanční podmínky (dané utaženější měnovou politikou a vyšší volatilitou na trzích) citelně ochladí spotřebu domácností i ochotu firem investovat. Nejvíce zasažené budou ekonomiky, které jsou čistými dovozci komodit a vstupů, ve kterých hraje Rusko (s Ukrajinou) výraznou roli na globálních trzích. Kromě ropy a zemního plynu jde zejména o obilí, kukuřici a celé spektrum kovů (od palladia, přes nikl až po měď, hliník a železnou rudu). K nejvíce zranitelným regionům bohužel patří krom řady asijských zemí (například Korea) nebo afrických zemí (například Egypt) také celý region střední Evropy nebo největší evropská ekonomika Německo.
V případě Česka v tuto chvíli odhadujeme, že růst bude oproti předinvazním odhadům zhruba poloviční (1,8 % oproti lednovému odhadu 4,3% růstu) s tím, že rizika jsou jednoznačně vychýlena směrem dolů. Již únorová před-invazní čísla z ekonomiky nevypadala nijak povzbudivě. Produkce klíčového sektoru automotive byla velice slabá a držela tak na uzdě i výkon v odvětví zpracování plastů nebo kovů. Situaci zachraňoval sektor služeb (např pohostinství a hoteliérství, doprava nebo IT) a stavebnictví, jehož tržby byly v únoru i díky vysoké investiční aktivitě státu (inženýrské stavitelství) vyšší o více než 18 %.
I tam se však může situace vlivem invaze Ruska na Ukrajinu změnit. Nedostatek vstupů (kovy jako železo a ocel) i pracovníků se stanou ještě výraznějším problémem a stavby se pravděpodobně budou natahovat a prodražovat. Celkově vysoká inflace pak ve finále může být oproti růstu mezd více než dvojnásobná a prudký pokles reálných příjmů ochladí zejména v druhé polovině roku spotřebu domácností. Růst ekonomiky o 1,8 % se tak ve finále může ukázat být ještě jako příliš optimistický.
TRHY
Koruna
Česká měna bez výraznějších nových impulsů stagnuje v pásmu 24,40-24,50 EUR/CZK. A bez nich bude i v tomto týdnu pro korunu složité rozšiřovat zisky. Slabé PMI v eurozóně ani vysoké domácí výrobní ceny pravděpodobně koruně dodatečnou vzpruhu nepřinesou.
Eurodolar
Masakr na trzích dluhopisů pokračuje s tím, jak zesilují jestřábí výroky z Fedu. Včera to byl opět jestřáb J. Bullard, který nevyloučil, že by Fed mohl zvednout sazby na začátku května i 75 bazických bodů. Ačkoliv něco takového se nezdá být příliš pravděpodobné, tak pro dolar je to pochopitelně rajská hudba. Při přetrvávající impotenci ECB to značí další rozšiřování úrokového diferenciálu ve prospěch dolarových sazeb, a tedy tlak na pokles eurodolaru. Měnový pár EUR/USD se již tak obchoduje pod 1,08, což potenciálně otevírá prostor propadnout až někam k hranici 1,05.
Jinak kalendář očekávaných událostí je tento týden poměrně hluchý s tím, že jistá nervozita se může projevit až na jeho konci, kdy bude (o víkendu) ve hře druhé kolo prezidentských voleb ve Francii.