Německá centrální banka navrhla řadu reforem ústavních pravidel, která omezující čistý dluh. Změna těchto pravidel by federální vládě umožnila vzít si výrazně více nových dluhů.
O přehodnocení pravidel, známých jako „dluhová brzda“, určených k ochraně dlouhodobé udržitelnosti německých veřejných financí, se začalo hovořit poté, co jejich dodržování vláda v posledních třech letech pozastavila, aby mohla ufinancovat masivní výdaje na kompenzaci dopadu pandemie koronaviru.
Podle návrhů Bundesbanky by se měl roční limit na nové půjčky ve výši 0,35 % HDP zvýšit na 0,5 %, pokud bude zadlužení veřejného sektoru 60 % HDP nebo vyšší. A pokud se dluh bude pohybovat pod 60% hranicí, mohl by se tento limit zvýšit až na 1 %. Cílem vlády je „ve druhé polovině tohoto desetiletí“ snížit dluh veřejného sektoru na 60 % HDP ze současných přibližně 70 %, uvedl Lindner ve čtvrtek.
Tato změna by umožnila „pokračovat v zajištění pevných státních financí v souladu s evropskými fiskálními pravidly,“ uvedla banka. Mezi další návrhy patří zefektivnění procesu cyklických úprav tak, aby lépe odrážel změny v prognózách růstu a daňových příjmů, a zohlednění podílu Německa na jakémkoli dluhovém zatížení EU.
Vláda nemá povinnost realizovat návrhy Bundesbanky, ale názory této instituce mají v debatě o německých fiskálních pravidlech významnou váhu. Navíc prezident Bundesbanky Joachim Nagel je německému ministru financí Christianovi Lindnerovi blízký.
Lindner řekl, že vláda hodlá v příštím roce dluhovou brzdu obnovit, pokud současná krize způsobená ruskou invazí na Ukrajinu nebude příliš akutní. Podle finančních plánů se čisté úvěry v roce 2023 sníží na 7,5 miliardy eur, z letošních téměř 100 miliard eur a z a více než 215 miliard eur v roce 2021. Lindner má ale příští středu předložit kabinetu úpravu rozpočtu na rok 2022, která by měla zahrnovat dodatečný dluh ve výši přibližně 30 miliard eur, takže celková výše za letošní rok bude asi 130 miliard eur.
Německý kancléř Olaf Scholz navíc vytvořil speciální fond v hodnotě 100 miliard eur, který má financovat obrovské navýšení vojenských výdajů. Podle Lindnera bude tato půjčka na financování fondu rozložena do příštích let.
Pokud válka eskaluje, klesne letos německá ekonomika o dvě procenta
Pokud válka na Ukrajině eskaluje a vyústí v embargo na dovoz plynu, slabší poptávku a ve větší nejistotu, ocitne se německá ekonomika v recesi. Hrubý domácí produkt by se tak v letošním roce snížil téměř o dvě procenta, uvedla Bundesbank.
Dopad ruské invaze na Ukrajinu už oslabuje hospodářské zotavení eurozóny z propadu způsobeného pandemií, sdělila Bundesbank. Situace by se ale podle ní pro země platící eurem a zvlášť pro výrobní velmoc Německo ještě výrazně zhoršila, pokud by události na Ukrajině vedly Evropskou unii k zastavení dovozu ruské ropy, zemního plynu a uhlí.
"Ve scénáři vážné krize by reálný HDP v letošním roce klesl téměř o dvě procenta ve srovnání s rokem 2021,“ uvedla centrální banka. "Míra inflace by navíc byla po delší dobu výrazně vyšší," dodala.
V roce 2020, prvním roce koronavirové pandemie, se HDP propadl o 4,6 procenta. V roce následujícím se však německá ekonomika znovu postavila na nohy a vykázala růst o 2,9 procenta. Bundesbank poukázala na to, že modelové výpočty podléhají značným nejistotám a že budoucí vývoj mohou jak nadhodnocovat, tak i podhodnocovat.
Zdroj: Bloomberg, ČTK