Česká národní banka (ČNB) zvýšila základní úrokovou sazbu nečekaně výrazně o tři čtvrtě procentního bodu (75 bazických bodů) na 5,75 procenta. Trh většinou očekával zvýšení dvoutýdenní repo sazby pouze na 5,50 procenta z dřívějších 5 procent. Zároveň šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. ČNB upozornila, že k dalšímu zpřísnění měnové politiky může dojít i na příštích měnových zasedáních. Podle guvernéra Jiřího Rusnoka bankovní rada dnes nicméně zpřísnila měnovou politiku méně, než se předpokládá v aktuálním, základním scénáři nově představené jarní prognózy.
Tomuto základnímu scénáři odpovídá další strmý nárůst tržních úrokových sazeb. Dnešní zvýšení je podle Rusnoka oproti tomuto scénáři mírnější, protože zohledňuje "extrémní" vnější nákladové tlaky stojící za zrychlením inflace v letošním roce. Banka přitom přihlédla i k vyznění alternativního, "odloženého" scénáře, ve kterém se pracuje se vzdálenějším horizontem měnové politiky. Vůči němu se vymezila přísněji, a to hlavně z důvodu hrozící ztráty ukotvenosti inflačních očekávání.
Podle Rusnoka vidí ČNB "rychlý průsak" externích nákladových tlaků do domácích cenových nastavení. "Nemůžeme rezignovat" na další zvyšování úrokových sazeb, prohlásil také guvernér.
Spotřebitelské ceny v celém letošním roce podle nové, jarní prognózy stoupnou meziročně o 13,1 procenta. Původní prognóza počítala s růstem o 8,5 procenta. Naopak u reálného HDP očekává ČNB nově zvýšení v tomto roce o 0,8 procenta, v minulé, zimní prognóze čekala růst o 3,0 procenta. Prognózovaná inflace v samotném druhém čtvrtletí dosáhne skoro 15 procent. Poté bude postupně zvolňovat a na jednociferné hodnoty klesne počátkem roku 2023.
Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá letos s průměrným kurzem koruny 24,20 za euro. Příští rok pak předpokládá průměrný kurz 24,30 koruny za euro. V únoru odhadovala pro letošní rok kurz 24,10 koruny za euro a pro příští rok 23,90 Kč/EUR. Posílení koruny bude podle Rusnoka bránit sentiment finančních trhů v souvislosti s válkou na Ukrajině a potížemi v mezinárodním obchodě.
Rizika a nejistoty nové prognózy označila rada ČNB jako výrazné a působící proti inflaci i ve prospěch inflace. Nejistotami jsou podle banky další vývoj války, budoucí nastavení měnové politiky v zahraničí a délka trvání problémů v globálních dodavatelských řetězcích.
Bankovní rada ČNB dnes také opět vedla debatu o využití kurzu české koruny. Jeho využití jako nástroje měnové politiky ale podle Rusnoka nyní nevidí jako nutné. Pokračuje program odprodejů části výnosů z devizových rezerv, který byl pozastaven po dobu intervenční aktivity ČNB na devizovém trhu. Program dnes centrální bankéři navýšili. Rozsah tohoto navýšení dnes Rusnok nesdělil.
Česká koruna po skončení tiskové konference Jiřího Rusnoka zpevňovala k euru o 0,2 procenta na 24,556 za euro.
Vývoj kurzu české koruny k euru online:
"Pro dnešní rozhodování ČNB platila velmi podobná situace jako během posledního jednání koncem března. Současný vývoj je důsledkem války na Ukrajině zatížen výraznou nejistotou a má citelnější stagflační charakter, tj. jde ve směru vyšší inflace a slabšího růstu ekonomiky," uvedl v komentáři hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. "Otázkou pro centrální banku tak je, jak nakombinovat utahování měnové politiky, aby plnila svůj mandát, ale na druhou stranu příliš nezchladila reálnou ekonomiku," uvedl Seidler. Vzhledem k dalšímu silnějšímu růstu sazeb tak ČNB podle něj zřejmě stále považuje za důležitější krotit inflaci než se obávat negativních dopadů vyšších sazeb na reálnou ekonomiku. "Dnešní růst sazeb však již letošní dvoucifernou inflaci nezvrátí, hraje se však o inflaci příštího roku," podotkl.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Na diskontní sazbu jsou například navázána penále za nesplácené úvěry. ČNB dnes rozhodla o zvýšení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 4,75 % a lombardní sazby na 6,75 %. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 6. května 2022.
Pro dnešní rozhodnutí zvednout hlavní sazbu na 5,75 % bylo pět členů sedmičlenné rady. Dva hlasovali pro ponechání na 5,00 procenta.
Zdroje: ČNB, ČTK, ČBA