Duben sice přinesl zpomalení spotřebitelských cen v zámoří, ale podle odhadů mělo být o něco větší. Meziměsíčně americký index spotřebitelských cen přidal 0,3 pct po 1,2 pct v březnu. V případě jádrového indexu dokonce došlo ke zrychlení na 0,6 z 0,3 procenta. Meziroční inflace se snížila na 8,3 pct z předchozích 8,5, zatímco se čekalo zpomalení až na 8,1 procenta. Jádrová inflace také zůstala vyšší, než se čekalo, když sestoupila na 6,2 z 6,5 pct (konsensus 6,0 pct).
Inflaci pomohl dolů efekt vyšší srovnávací báze, což není žádné překvapení. Zároveň došlo ke zlevnění energií oproti březnu, což taktéž pomohlo inflaci o něco níž. Problém je však hlavně jádrový index, který nezpomaluje podle představ. V rámci něj se zvedl příspěvek nových aut, nábytku ale také dopravy. Náklady na bydlení zdražují pozvolna, ale vytrvale, tempem 0,5 pct za měsíc.
Jak už to bývá, jeden report nový trend nenakreslí. Zatím to ale vypadá, že s ústupem inflace to bude problematičtější, ačkoli v následujících měsících bude čísla čím dál víc tlačit dolů bazický efekt. Pro Fed se nic nemění. Centrální banku na následujících dvou zasedáních čeká zvednutí sazeb o 50 bazických bodů, a to s velkou pravděpodobností. V podstatě jde o akci, která měla být dávno provedena. Až poté se Fed bude rozhodovat dál, mimo jiné s přihlédnutím k inflačním trendům. Mezitím však dostane dalších několik měsíčních údajů.
Reakce finančních trhů na data je ovšem citelná. Výnosy amerických dluhopisů poskočily vzhůru a desetiletá splatnost je zpět nad 3 procenty. Dolar posiluje a znovu se tlačí k 1,05 za euro. Akcie redukují, či úplně vracejí denní zisky.