Čím větší durace trhu, o to citlivější je na pohyb sazeb. Jak je na tom ve srovnání se zbytkem světa ten americký? A klesá kvalita rozvah na Nasdaqu?
1. Durace ve světě: Následující graf ukazuje duraci amerického akciového trhu, duraci vyspělých trhů mimo USA a také trhů rozvíjejících se. Jde o koncept, který akcioví investoři na první pohled moc nepoužívají, o duracích se hovoří hlavně na dluhopisech. Ale ve skutečnosti je jich již nějaký čas na akciovém trhu plno, a to zejména ve vztahu k růstovým akciím. Podívejme se ale nejdříve na graf:
Zdroj:
Duraci si můžeme zjednodušeně představit jako časové těžiště budoucího toku hotovosti nějakého aktiva. Pokud pak máme například dvě akcie, kdy by jedna měla podle očekávání vyplácet stabilní dividendu a druhá s výplatou začít až za deset let a pak dividendu prudce zvyšovat, je durace té druhé větší, než té první. Což také znamená, že ta druhá je výrazně citlivější na změny požadované návratnosti – nejen sazeb, ale i rizikových prémií. Současné hodnota dividend se totiž se změnou požadované návratnosti mění více v druhém případě.
Uvedený graf ukazuje, že na všech trzích jsou současné durace vyšší než v minulosti. A v USA je durace znatelně vyšší, než ve zbytku světa. Což asi nepřekvapí s ohledem na sektorové složení trhu – vychýlení USA směrem k technologiím a růstu obecně. Budou tak Spojené státy reagovat na globální cyklus monetární politiky více než zbytek světa? Moc bych na to ani přes výše uvedené nesázel. Jde totiž samozřejmě i o to, jak moc a kde budou sazby růst. A v neposlední řadě (a na to se může někdy zapomínat) nejde jen o sazby, ale o celkovou požadovanou návratnost. Tedy i rizikové prémie, které mohou v některých regionech růst výrazně více, než v USA.
2. Údajná zombifikace Nasdaqu: Druhý dnešní graf hovoří o údajné zombifikaci Nasdaqu. Jde o rozdělení firem podle toho, jak moc pokrývají své úrokové náklady provozním ziskem, naprostá většina jej podle obrázku takto nepokrývá vůbec. Na to, abychom ale hovořili o zombifikaci, bychom měli mít alespoň nějaký vývoj v čase. A mně se podobné bombastické výrazy obecně moc nelíbí. Hovořil bych spíše o kvalitách rozvah.
Zdroj:
Kvalita rozvah v Nasdaqu tedy z uvedeného pohledu (!) není nic moc. Dodal bych ale dvě věci. Za prvé, v grafu jsou počty firem, rozvahy nejsou váženy kapitalizací. Jinak řečeno, obrázek nevypovídá o kvalitě pomyslné celkové rozvahy firemního sektoru na Nasdaqu. Což je rychle zřejmé z toho, jak silné rozvahy mají velké technologické firmy. Z tohoto agregátního pohledu je výraz zombifikace mimo.
Za druhé, u mohutně investujících růstových firem na počátku svého životního cyklu vidíme téměř z definice slabší rozvahový profil. Nižší kvalita rozvahy je u nich spojena s tím, kde se ve svém životním cyklu nachází – na počátku. Zajímavý je v této souvislosti poslední dnešní graf, který ukazuje počet firem na Nasdaqu:
Zdroj:
Nicméně je možné, že se zhoršuje kvalita rozvah i u usazenějších firem. A je dost dobře možné, že na Nasdaqu i jinde se nyní obchoduje řada mladých firem, které nemají životaschopný produkt a podnikatelský model. A že tlak na ně výrazně vzroste s tím, jak jdou nahoru sazby.