Závislost německé ekonomiky na Číně v letošním prvním pololetí vzrostla. Německé přímé investice v zemi a obchodní deficit s Čínou dosáhly nových maxim, a to navzdory politickému tlaku na Berlín, aby se od Pekingu odklonil. Vyplývá to z průzkumu Institutu německého hospodářství (IW), o kterém dnes informovala agentura Reuters. Růst německého vývozu do Číny zároveň výrazně oslabil, uvedl institut s odvoláním na ekonomy, kteří poukazují na trend směřující k větší lokální produkci na čínském trhu.
"Německá ekonomika je mnohem více závislá na Číně než naopak," uvedl autor studie Jürgen Matthes. Tato závislost představuje podle něj politický problém kvůli postoji Pekingu k invazi Ruska na Ukrajinu a vztahu Číny k Tchaj-wanu.
"I přes tato nebezpečí a problémy se však vzájemná ekonomická závislost s Čínou v první polovině roku 2022 vyvíjela obrovským tempem," uvedl ekonom.
Studie uvádí, že německé investice v Číně dosáhly v období od ledna do června přibližně deseti miliard eur (245,2 miliardy Kč). To značně převyšuje předchozí nejvyšší pololetní hodnotu zaznamenanou od přelomu tisíciletí, která činila 6,2 miliardy eur.
Podíl Číny na německém dovozu vzrostl v první polovině roku 2022 na 12,4 procenta oproti 3,4 procenta v roce 2000. Německý dovoz čínského zboží v tomto pololetí meziročně vzrostl o 45,7 procenta, zjistil IW. Deficit německého obchodu s Čínou podle něj vystoupal do poloviny roku 2022 na téměř 41 miliard eur (přes bilion Kč).
Hospodářský institut vyzval k obratu v politice, ke snížení pobídek pro obchodování s Čínou a ke zvýšení obchodování s dalšími rozvíjejícími se trhy, zejména v Asii. Matthes apeloval na německé podniky, aby omezily svou závislost na Číně. Varoval, že jakékoli západní sankce vůči Pekingu, například v případě jeho invaze na Tchaj-wan, by ohrozily zvláště podniky náchylné k bankrotu.