Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz usilovně pracuje na zvyšování produkce zemního plynu a mohla by dodávat evropským státům plyn pro topnou sezonu v příštím roce. Agentuře Reuters to řekl generální ředitel Naftogazu Jurij Vitrenko. Někteří odborníci z odvětví jsou nicméně k jeho plánům skeptičtí. Na sociálních sítích se objevily také komentáře, mířící směrem dodávek ukrajinské elektřiny na evropské trhy. Rusko mezitím naznačuje další odstávky plynovodu Nord Stream 1.
Evropské země se nyní snaží zbavit závislosti na ruském plynu. Reagují tak na ruský útok na Ukrajinu a na následné omezování dodávek ruského plynu do Evropy. Podle Vitrenka by Naftogaz mohl chybějící ruský plyn nahradit, pokud získá investice a know-how od západních odborníků, a to například prostřednictvím obdoby amerického Marshallova plánu, který pomohl obnovit západní Evropu po druhé světové válce.
"Pracujeme na nových projektech, které mohou opravdu výrazně zvýšit těžbu na Ukrajině, a to o deset až 30 procent," uvedl Vitrenko.
Někteří odborníci nicméně upozorňují, že země se neúspěšně snaží zvýšit těžbu již řadu let. K dodávkám do Evropy by navíc bylo zapotřebí, aby ukrajinská vláda zrušila válečné embargo na vývoz plynu. Situaci komplikuje rovněž skutečnost, že Naftogaz se nedávno dostal do platební neschopnosti.
Vitrenko rovněž uvedl, že Naftogaz zkoumá technologie pro těžbu plynu z břidlicových ložisek. Analytik Maksym Biljavskyj, který byl v minulosti mluvčím Naftogazu, nicméně upozornil, že nejslibnější oblasti pro břidlicové vrty se nacházejí ve východoukrajinském Donbasu, kde se nyní odehrávají boje. "Jsou tu dobré vyhlídky, ale pro období míru," řekl Biljavskyj. Dodal, že zhruba 75 procent ukrajinských zařízení pro těžbu plynu se nachází na frontové linii, nebo v její blízkosti.
Vitrenko také uvedl, že Ukrajina by měla převést celý systém dálkového vytápění z plynu na biomasu a tepelná čerpadla a používat plyn pouze jako zálohu. Biljavskyj nicméně takto rozsáhlý přechod k biomase označil za nerealistický, protože by vyžadoval velké množství rostlinného materiálu k produkci energie a rozsáhlé investice.
Agentura RIA Novosti pak uvedla, i s odkazem na slova ukrajinského prezidenta Zelenského, že by Ukrajina mohla zvýšit dodávky elektřiny do Evropy.
Kreml nevylučuje další přerušení dodávek Nord Streamem 1
Kreml, v duchu již téměř tradičních tanečků, znovu pohrozil netekoucím ruským plynem do Evropy skrze Nord Stream 1. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova budou možná nutné další údržbové práce, protože nejsou k dispozici žádné technické rezervy. Uvedla to dnes agentura Interfax.
Ruský plynárenský gigant Gazprom oznámil přerušení dodávek plynu tímto plynovodem na tři dny, a to do sobotního rána. Podle záznamů o rezervaci na přepravu suroviny by se dodávky měly v sobotu skutečně obnovit, protože rezervace jsou na úrovni před aktuální údržbou. Představují tak asi 20 procent kapacity plynovodu. Prozatímní obnovení dodávek potvrzují také aktuální údaje na webu společnosti Nord Stream AG, která plynovod provozuje.
"V provozu je pouze jedna turbína," řekl ale dnes Peskov. Gazprom podle něj nemůže za to, že je ohrožena spolehlivost potrubí Nord Stream 1, které vede po dně Baltské moře.
Peskov už dříve řekl, že Gazprom je schopen dostát svým závazkům, ale že Evropa firmě postavila do cesty "právní a technické překážky" kvůli sankcím souvisejícím s válkou na Ukrajině. Mluvil také o krizovém scénáři. Evropská unie považuje tvrzení Kremlu za záminku.
Moskva v červnu snížila dodávky plynovodem Nord Stream 1 do Německa na 40 procent kapacity a v červenci až na 20 procent. Zdůvodnila to problémy s údržbou a sankcemi, které podle ní brání návratu a instalaci plynové turbíny. Snížený tok plynovodem zkomplikoval celé Evropě snahu získat dostatek plynu na zimu.
Nord Stream 1 je hlavní trasou pro přepravu ruského zemního plynu do Evropské unie. Z Německa jsou na něj navázány plynovody do dalších zemí, včetně České republiky.
Gazprom uvedl, že poslední zbývající turbína v kompresorové stanici musí být obsluhována každých 1000 pracovních hodin. Další přerušení dodávek by tedy mohlo nastat v polovině října, uvedla agentura DPA.