O víkendu nás v Česku čekají volby do obecních zastupitelstev. Ačkoliv je jistě nelze srovnávat s těmi parlamentními, tak i přesto půjde o první signál směrem k současné vládní garnituře, jak si doposud vede.
Z pohledu trhů však budou bezesporu podstatnější výsledky parlamentních voleb v Itálii.
Připomeňme, že v létě zde padla Vláda národní jednoty bývalého prezidenta ECB Maria Draghiho poté, co levicové Hnutí pěti hvězd stáhlo svou podporu kvůli neshodám ohledně balíčku ekonomických stimulů. Draghi byl přitom architektem italského plánu obnovy a odolnosti, který měl pomoci odstranit růstový problém italské ekonomiky, tedy dlouhodobou slabinu, která komplikuje odbourávání vysokého veřejného dluhu. Ten je po Řecku v poměru k HDP nejvyšší v eurozóně - v prvním čtvrtletí roku 2022 činil 152,6 % HDP. Poměrně silné oživení růstu po krizi Covid-19 je jen slabou útěchou vzhledem k nedostatečné výkonnosti italské ekonomiky od přelomu století. Již v prvním desetiletí zaostávala za mnoha jinými evropskými zeměmi a v předchozím desetiletí se toto zaostávání ještě prohloubilo. V době vypuknutí pandemie na počátku roku 2020 se ekonomika stále ještě nevrátila na úroveň z počátku roku 2008. Právě tento strukturálně slabý hospodářský růst je velkou slabinou italských veřejných financí, zejména v situaci, kdy je italská ekonomika obzvláště zranitelná v důsledku energetické krize.
Předvolební průzkumy ukazují, že vítězkou nedělních voleb by se měla stát Georgia Meloni, respektive její (krajně pravicové) hnutí Bratři Itálie (FdI), které by s prognózovanými 25 % zvýšilo svůj podíl hlasů oproti roku 2018 pětinásobně. Společně s krajně pravicovou stranou Liga Severu a v případě potřeby i se stranou Forza Italia bývalého premiéra Silvia Berlusconiho by FdI pravděpodobně dokázala vytvořit většinu v italském parlamentu.
Pokud pravděpodobná nová premiérka nechce ohrozit udržitelnost italských veřejných financí, měla by mít zájem na tom, aby Draghiho plán pokračoval. Výrazná finanční podpora EU by mohla být silnou pobídkou, stejně jako skutečnost, že ECB podmínila využití svého nového antifragmentačního nástroje mimo jiné tím, že dotyčný členský stát splní závazky z plánu obnovy…
*** TRHY ***
Koruna
Koruna je od středečního zasedání Fedu pod setrvalým tlakem, přičemž na úrovni okolo 24,65 EUR/CZK ji zřejmě drží jen intervence ČNB na devizovém trhu. Vzhledem k přetrvávající averzi vůči riziku na globálních trzích, nebude mít koruna, kterou navíc zatěžují i slabé domácí fundamenty, v nejbližších týdnech příliš prostoru pro posun na viditelně silnější úrovně.
Zahraniční Forex
Eurodolar zůstává po středečním zasedání Fedu hluboko pod paritou, když americké výnosy dluhopisů poskočily včera opět výrazně výše. K depresivně medvědí náladě přispěla nejen dobrá týdenní data z amerického trhu práce, ale i akce centrálních bank v čele s Bank of Japan. Ta si nejprve včera ráno odbyla svoje zasedání (opět v holubičím duchu), aby následně sledovala volný pád yenu vůči dolaru. V reakci na to muselo zareagovat japonské ministerstvo financí, které zaintervenovalo ve prospěch yenu (poprvé po 24 letech). Přiznání toho, že se japonské vládě nelíbí slabá měna je však v příkrém rozporu s politikou BoJ, která kontroluje výnosovou křivku a je oficiálně poslední centrální bankou, která nakupuje dluhopisy, aby v zemi zvýšila inflaci.
Tou další centrální bankou, která nakupuje dluhopisy je ECB a jsou to dluhy italské vlády a je to z jiných důvodů (aby Itálie nezbankrotovala). I proto eurodolar bude sledovat to, jak dopadnou italské parlamentní volby (viz úvod).
Švýcarská centrální banka včera zvýšila svoje úrokové sazby “jen” o 75 bazických bodů, čímž lehce zklamala frank a naopak na krátko potěšila forint a zlotý. Guvernér SNB sice varoval, že banka může intervenovat ve prospěch franku, avšak trh možná očekával více. Zvýšení sazeb SNB se sice může jevit jako výrazné, ale švýcarská centrální banka zasedá jednou za kvartál, takže až v prosinci. A to už budou oficiální sazby jiných centrálních bank výrazně výše, takže úrokový diferenciál vůči franku se znovu rozšíří.