Ázerbájdžán začal jednat s partnery o zdvojnásobení kapacit plynovodů přivádějících plyn od Kaspického moře do Evropy. Uvedl to ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev v Sofii, kde se v sobotu zúčastnil slavnostního spuštění plynovodu spojujícího Řecko a Bulharsko. Stávající kapacita nového plynovodu stačí na pokrytí spotřeby Bulharska, kterému ruská společnost Gazprom přerušila v dubnu dodávky, protože Sofia nechtěla platit v rublech. EU podle webu EurActiv.cz přehlíží rizika spojená s dovozem plynu z Ázerbájdžánu.
"Už jsme zahájili konzultace s partnery věnované rozšíření přepravní schopnosti plynovodu TANAP (Transanatolian Pipeline) z 16 na 32 miliard metrů krychlových (plynu) ročně a TAP (Trans Adriatic Pipeline) z deseti na 20 miliard metrů krychlových. Bez toho bude těžké zajistit dodatečné dodávky plynu," řekl Alijev podle agentury TASS.
Spuštění 180 kilometrů dlouhého plynovodu IGB se v sobotu v Sofii zúčastnili prezidenti a premiéři Bulharska, Ázerbájdžánu, Severní Makedonie, Srbska, Rumunska a Řecka a také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Tento plynovod mění situaci ohledně energetické bezpečnosti v Evropě," řekla šéfka unijní exekutivy. Roční přepravní kapacita IGB činí tři miliardy metrů krychlových plynu, což je zhruba roční bulharská spotřeba této komodity. Sofia ale počítá s rozšířením kapacity a připojením k plynovodu některých zemí Západního Balkánu.
Zahájení komerčního fungování plynovodu se odehrálo den před parlamentními volbami. Zajištění dodávek plynu bylo jedním z hlavních témat kampaně poté, co Gazprom v dubnu přerušil prodej plynu Bulharsku, které bylo na dodávkách z Ruska téměř zcela závislé. Část politických stran, například socialisté, žádali obnovení jednání s Gazpromem a v tomto smyslu se vyjádřili i někteří členové prozatímního kabinetu jmenovaného prezidentem Rumenem Radevem. Proti byly prozápadní síly, například strana Pokračujeme ve změně (PP) bývalého premiéra Kyrila Petkova. Ty upozorňovaly, že Bulharsko dokáže uspokojit svou spotřebu pomocí nového plynovodu a terminálů na zkapalněný plyn.
Plynovod TAP spojuje pole Šach Deniz II v Ázerbájdžánu s Itálií. Potrubí vede přes Turecko, Řecko, Albánii a Jaderským mořem do jižní Itálie. Zprovozněn byl koncem roku 2020. Je posledním úsekem takzvaného jižního plynovodního koridoru, jehož cílem je spojit země EU se zdroji zemního plynu ve Střední Asii a snížit závislost na dodávkách z Ruska. Jeho součástí je i plynovod TANAP, který dopravuje ázerbájdžánský plyn do Turecka.
Alijev již počátkem září uvedl, že pro jeho zemi je důležité zvýšit kapacitu plynovodů, aby mohla splnit červencovou dohodu s Evropskou komisí, že v příštích pěti letech zdvojnásobí vývoz plynu do Evropy, tedy na 20 miliard metrů krychlových do roku 2027.
Alijev také řekl, že Ázerbájdžán za rok a půl vyvezl do Evropy 13,5 miliardy metrů krychlových plynu, z toho Itálie obdržela 11,7 miliardy metrů krychlových. Letos má vývoz do Itálie činit deset miliard metrů krychlových.
Bulharský prezident Radev po pátečním jednání s Alijevem uvedl, že provozovatelé plynárenských sítí Bulharska, Rumunska, Maďarska a Slovenska nabídli svou infrastrukturu, aby se urychlilo zvýšení dodávek zemního plynu z Ázerbájdžánu. Radev uvedl, že firmy nabízejí tranzit dalších objemů plynu propojovacími plynovody.
TASS k tomuto plánu poznamenal, že operátoři jsou přesvědčeni, že za podpory fondů Evropské unie by jejich projekt zajistil spolehlivou alternativní cestu zásobování plynem. Relativně brzy a s minimálními vylepšeními stávající infrastruktury by se z Turecka a Řecka mohlo přes Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko a Slovensko dostat do východní, střední a západní Evropy až pět miliard metrů krychlových plynu, ujistila ve společném prohlášení čtveřice firem Bulgartransgaz (Bulharsko), Transgaz (Rumunsko), FGSZ (Maďarsko) a Eustream (Slovensko).
Přehlížená rizika?
Podle webu EurActiv.cz ale EU přehlíží rizika spojená s dovozem plynu z Ázerbájdžánu jakožto země, která je sama zapojena do ozbrojeného konfliktu a má za sebou vážné korupční kauzy. Zatímco řada médií již upozornila na slabou ochranu lidských práv v Ázerbájdžánu, málokdo podle webu informoval o korupci, za kterou tato země stojí. Síť investigativních novinářů Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP) podle stejného webu odhalila, že v letech 2012 až 2014 investoval Ázerbájdžán téměř 3 miliardy dolarů do toho, aby si koupil v Evropě podporu a zajistil si lepší pověst. Do skandálu měli být zapojení politici z Německa, Slovinska, Bulharska, Belgie, Itálie, Dánska, Estonska, Maďarska, Spojeného království či osobnosti z Parlamentního shromáždění Rady Evropy a údajně i organizace UNESCO. Peníze putovaly také ke sportovcům, novinářům, hudebníkům a mediálním magnátům.
Web EurActiv zároveň upozpornil na to, že Evropská komise v roce 2017 schválila dohodu o dodávkách plynu mezi Maltou a Ázerbájdžánem, na jejímž základě by maltští daňoví poplatníci přišli o desítky milionů eur ročně. Ukázaly to prý uniklé dokumenty, předané investigativní novinářce Daphne Caruaně Galiziové, která byla zavražděna dříve, než je stačila zveřejnit. Maltská policie a syn novinářky Matthew se domnívají, že vražda a kauza spojená dodávkami energií spolu souvisejí.
Organizace Bankwatch mezitím EurActiv varovala, že ázerbájdžánský plyn není skutečnou alternativou k ruskému plynu. Země má totiž prý značné vazby na ruskou společnosti Lukoil, která v Ázerbájdžánu plyn těží a má zde obchodní zájmy.
Zdroje: ČTK, EurActiv