Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Ázerbájdžán naléhá na zvýšení kapacity plynovodů TAP a TANAP

Ázerbájdžán naléhá na zvýšení kapacity plynovodů TAP a TANAP

03.10.2022 8:28, aktualizováno: 3.10. 9:25
Autor: Redakce, Patria.cz

Aktualizováno

Ázerbájdžán začal jednat s partnery o zdvojnásobení kapacit plynovodů přivádějících plyn od Kaspického moře do Evropy. Uvedl to ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev v Sofii, kde se v sobotu zúčastnil slavnostního spuštění plynovodu spojujícího Řecko a Bulharsko. Stávající kapacita nového plynovodu stačí na pokrytí spotřeby Bulharska, kterému ruská společnost Gazprom přerušila v dubnu dodávky, protože Sofia nechtěla platit v rublech. EU podle webu EurActiv.cz přehlíží rizika spojená s dovozem plynu z Ázerbájdžánu.

"Už jsme zahájili konzultace s partnery věnované rozšíření přepravní schopnosti plynovodu TANAP (Transanatolian Pipeline) z 16 na 32 miliard metrů krychlových (plynu) ročně a TAP (Trans Adriatic Pipeline) z deseti na 20 miliard metrů krychlových. Bez toho bude těžké zajistit dodatečné dodávky plynu," řekl Alijev podle agentury TASS.

Spuštění 180 kilometrů dlouhého plynovodu IGB se v sobotu v Sofii zúčastnili prezidenti a premiéři Bulharska, Ázerbájdžánu, Severní Makedonie, Srbska, Rumunska a Řecka a také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Tento plynovod mění situaci ohledně energetické bezpečnosti v Evropě," řekla šéfka unijní exekutivy. Roční přepravní kapacita IGB činí tři miliardy metrů krychlových plynu, což je zhruba roční bulharská spotřeba této komodity. Sofia ale počítá s rozšířením kapacity a připojením k plynovodu některých zemí Západního Balkánu.

Zahájení komerčního fungování plynovodu se odehrálo den před parlamentními volbami. Zajištění dodávek plynu bylo jedním z hlavních témat kampaně poté, co Gazprom v dubnu přerušil prodej plynu Bulharsku, které bylo na dodávkách z Ruska téměř zcela závislé. Část politických stran, například socialisté, žádali obnovení jednání s Gazpromem a v tomto smyslu se vyjádřili i někteří členové prozatímního kabinetu jmenovaného prezidentem Rumenem Radevem. Proti byly prozápadní síly, například strana Pokračujeme ve změně (PP) bývalého premiéra Kyrila Petkova. Ty upozorňovaly, že Bulharsko dokáže uspokojit svou spotřebu pomocí nového plynovodu a terminálů na zkapalněný plyn.

Plynovod TAP spojuje pole Šach Deniz II v Ázerbájdžánu s Itálií. Potrubí vede přes Turecko, Řecko, Albánii a Jaderským mořem do jižní Itálie. Zprovozněn byl koncem roku 2020. Je posledním úsekem takzvaného jižního plynovodního koridoru, jehož cílem je spojit země EU se zdroji zemního plynu ve Střední Asii a snížit závislost na dodávkách z Ruska. Jeho součástí je i plynovod TANAP, který dopravuje ázerbájdžánský plyn do Turecka.

Alijev již počátkem září uvedl, že pro jeho zemi je důležité zvýšit kapacitu plynovodů, aby mohla splnit červencovou dohodu s Evropskou komisí, že v příštích pěti letech zdvojnásobí vývoz plynu do Evropy, tedy na 20 miliard metrů krychlových do roku 2027.

Alijev také řekl, že Ázerbájdžán za rok a půl vyvezl do Evropy 13,5 miliardy metrů krychlových plynu, z toho Itálie obdržela 11,7 miliardy metrů krychlových. Letos má vývoz do Itálie činit deset miliard metrů krychlových.

Bulharský prezident Radev po pátečním jednání s Alijevem uvedl, že provozovatelé plynárenských sítí Bulharska, Rumunska, Maďarska a Slovenska nabídli svou infrastrukturu, aby se urychlilo zvýšení dodávek zemního plynu z Ázerbájdžánu. Radev uvedl, že firmy nabízejí tranzit dalších objemů plynu propojovacími plynovody.

TASS k tomuto plánu poznamenal, že operátoři jsou přesvědčeni, že za podpory fondů Evropské unie by jejich projekt zajistil spolehlivou alternativní cestu zásobování plynem. Relativně brzy a s minimálními vylepšeními stávající infrastruktury by se z Turecka a Řecka mohlo přes Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko a Slovensko dostat do východní, střední a západní Evropy až pět miliard metrů krychlových plynu, ujistila ve společném prohlášení čtveřice firem Bulgartransgaz (Bulharsko), Transgaz (Rumunsko), FGSZ (Maďarsko) a Eustream (Slovensko).

Přehlížená rizika?

Podle webu EurActiv.cz ale EU přehlíží rizika spojená s dovozem plynu z Ázerbájdžánu jakožto země, která je sama zapojena do ozbrojeného konfliktu a má za sebou vážné korupční kauzy. Zatímco řada médií již upozornila na slabou ochranu lidských práv v Ázerbájdžánu, málokdo podle webu informoval o korupci, za kterou tato země stojí. Síť investigativních novinářů Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP) podle stejného webu odhalila, že v letech 2012 až 2014 investoval Ázerbájdžán téměř 3 miliardy dolarů do toho, aby si koupil v Evropě podporu a zajistil si lepší pověst. Do skandálu měli být zapojení politici z Německa, Slovinska, Bulharska, Belgie, Itálie, Dánska, Estonska, Maďarska, Spojeného království či osobnosti z Parlamentního shromáždění Rady Evropy a údajně i organizace UNESCO. Peníze putovaly také ke sportovcům, novinářům, hudebníkům a mediálním magnátům.

Web EurActiv zároveň upozpornil na to, že Evropská komise v roce 2017 schválila dohodu o dodávkách plynu mezi Maltou a Ázerbájdžánem, na jejímž základě by maltští daňoví poplatníci přišli o desítky milionů eur ročně. Ukázaly to prý uniklé dokumenty, předané investigativní novinářce Daphne Caruaně Galiziové, která byla zavražděna dříve, než je stačila zveřejnit. Maltská policie a syn novinářky Matthew se domnívají, že vražda a kauza spojená dodávkami energií spolu souvisejí.

Organizace Bankwatch mezitím EurActiv varovala, že ázerbájdžánský plyn není skutečnou alternativou k ruskému plynu. Země má totiž prý značné vazby na ruskou společnosti Lukoil, která v Ázerbájdžánu plyn těží a má zde obchodní zájmy.

Zdroje: ČTK, EurActiv


 

 

Čtěte více:

Vláda schválila návrh rozpočtu se schodkem 295 miliard korun. Navýšil se o výdaje na zastropování cen energií
27.09.2022 8:51
Vláda včera jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští ro...
Cílené útoky na plynovody Nord Stream 1 i Nord Stream 2? Úniky na více místech, potvrzeny silné podmořské výbuchy
27.09.2022 15:40
Švédské a dánské měřicí stanice v pondělí zaznamenaly masivní podmořsk...
Poškození plynovodů Nord Stream bylo asi úmyslné, prohlásila švédská premiérka
28.09.2022 8:51
Podle informací, které mají k dispozici Švédsko a Dánsko, bylo poškoze...
Švédská pobřežní hlídka objevila již čtvrtý únik plynu v plynovodech Nord Stream. Rusko případ vyšetřuje jako mezinárodní terorismus
29.09.2022 8:31
Švédská pobřežní hlídka objevila již dříve tento týden čtvrtý únik ply...
Německo dá na stabilizaci cen energií 200 miliard eur a zruší nový poplatek
29.09.2022 15:52
Německo podpoří stabilizaci cen energií zvláštním hospodářským fondem ...

Váš názor
  •  
    03.10.2022 11:00

    Píšeš dvojí metr. Spíš bych psal o menším, větším a největším zlu, než o absolutní spravedlnosti. Armenie má problém s uzemím, které OBSADILA ve válce. Přes to Arménii podporuju, ale je to jiný problém, než Ukrajina. Na Ukrajkně KRADE Rusko uzemí za strašných podmínek. To není dvojí metr. To jsou zcela jiné PODMÍNKY.
    Josef Anděl
    •  
      03.10.2022 11:50

      ..áno, Rusko zabralo Krym - lebo tam žili Rusi ...a celý Západ proti tomu protestoval, ....ale keď v r.1974 vtrhli Turci do severovýchodnej časti Kypru... tak sa s tým ...de-facto... všetci zmierili .,.. lebo Turci boli (sú) dôležitým článkom NATO.... okrem toho.. Turci v posledných 3-4 rokoch vojensky de facto kontrolujú aj prihraničné časti Sýrie a Iraku ....a čoraz agresívnejšie sa vyjadrujú voči Grécku ... s cieľom pripraviť si asi pôdu pre podobný čin ako v r.1974.... t.j. obsadiť blízke ostrovy v Egejskom mori... ako aj náleziská zem.plynu, ktoré vôbec nie sú v ich výsostnom území... .. podporou plynovodov z Azerbajžánu...-idúce cez Turecko... sa stávame rovnakými ekon. rukojemníkmi.. ako v prípade plynovodov z Ruska...
      SFX
  •  
    03.10.2022 9:36

    ...to, že AZERBAJDŽÁN (s podporou Turecka) pred mesiacom začal vojnu proti Arménii ...a zabral ďalšie územie... si pokrytecky radšej nikto nevšíma - opäť DVOJAKÝ METER viacerých členov ako aj samotných komisárov EÚ ! .. :-(
    SFX
    •  
      03.10.2022 11:01

      Píšeš dvojí metr. Spíš bych psal o menším, větším a největším zlu, než o absolutní spravedlnosti. Armenie má problém s uzemím, které OBSADILA ve válce. Přes to Arménii podporuju, ale je to jiný problém, než Ukrajina. Na Ukrajkně KRADE Rusko uzemí za strašných podmínek. To není dvojí metr. To jsou zcela jiné PODMÍNKY.
      Josef Anděl
      •  
        03.10.2022 11:36

        Rusko je agresor - o tom niet pochýb ! .....ale Azerbajdzan s podporou Turecka je čoaraz agresívnejší vopči Arménii... podobne ako Turecko voči Grécku a Cypru... Jedinou trochu diskutovateľnou oblasťou je Krym, ktorý bol sovietskym vedením pričlenený k Ukrajine r. 1954) začiatkom 90. rokov sa Sovietsky zväz rozpadal podľa hraníc sovietskych republík. Otázka Krymu, kde je aj ruská námorná základňa, mohla byť výnimkou..... ..„Jeden z členov ukrajinskej delegácie v memoároch napísal, že Ukrajinci si boli istí, že Boris Jeľcin (vtedajší ruský prezident) bude trvať na tom, aby Krym znovu pripadol Rusom. Bolo veľmi prekvapujúce, že túto požiadavku nespomenul,“ napísal novinár Moscow Times, rodák zo Sevastopoľa Andrej Malgin. Krymčania už raz v referende povedali, že chcú byť súčasťou novej Ukrajiny. V roku 1991 54 percent hlasujúcich súhlasilo, aby Ukrajina bola samostatná. Bolo to však jednoznačne najmenej z celej Ukrajiny. ... Jediná oblasť s väčšinovým ruským obyvateľstvom dostala aspoň špeciálny status autonómnej republiky.... .. "zaujímavé" je, že v r.1991 aj Podkarpatská Rus žiadala výraznejšiu autonómiu, ale nikto ju nepodporil - a vtedy sme ešte boli ČSFR ... Čítajte viac: https://svet.sme.sk/c/7121461/krym-odovzdali-chruscov-a-jelcin.html
        SFX
    •  
      03.10.2022 9:41

      Arménsko...tak ako v rokoch 1916 až 1918 a tiež pred 2 rokmi opäť zostalo prakticky samo / bez výraznej podpory .... občasná len slovná podpora je Arménsku málo platná :-( .... a Alijjeva neodradzuje od ďalších provokácií...
      SFX
Aktuální komentáře
19.03.2024
11:23Japonský jen slábne i s vyššími sazbami. Akcie v Evropě beze směru  
11:06Jan Bureš: Březnové rozhodnutí ČNB - zvítězí snížení sazeb o 50bps?
10:05Unilever oddělí podnikání se zmrzlinou do samostatného podniku a zruší 7500 míst
9:10Rozbřesk: Tuzemská inflace hluboko pod průměrem EU, nervózní koruna vyhlíží zasedání ČNB
8:43Japonsko opustilo režim záporných sazeb, Nvidia představila nové čipy a futures jsou v červeném  
8:05Japonská centrální banka po 17 letech zvedla základní sazbu
18.03.2024
17:24Jaký by „měl být“ poměr cen akcií k objemu peněz?
17:03Spolupráce Applu a Alphabetu dnes nastartovala zájem o technologie  
16:02Gerber: Situace v Tesle by se mohla změnit k lepšímu…
14:50Ceny starších bytů v Praze, Brně a Ostravě vzrostly, dorovnávají loňsky pokles
13:50Týdenní výhled: Jak moc změní Fed projekci sazeb na letošek?  
12:37Než otevře Wall Street: Alphabet, Nvidia, PepsiCo  
12:15Týden začíná opatrně pro akcie i dluhopisy. O slovo si řekla AI, ale pozornost míří k sazbám  
12:09Eurostat: Míra inflace v EU v únoru zvolnila na 2,8 procenta, česká klesla pod unijní průměr
11:32Komerční banka, a. s.: Znovuzvolení členky Představenstva KB
10:56Růst maloobchodu a průmyslu v Číně na začátku roku překonaly odhady analytiků
10:26Zájem o akcie Redditu před vstupem na burzu pětkrát převyšuje nabídku
10:08ČEZ, a.s.: Doplnění výroční finanční zprávy 2022
10:06ČEZ, a.s.: Oznámení o výplatě úrokového výnosu
9:58ČSÚ: Ceny průmyslových a zemědělských výrobců v únoru meziročně opět klesly

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
JP - Jednání BoJ, základní sazba
11:00DE - Index očekávání ZEW
13:30USA - Počet stavebních povolení