Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Systém je silný, prochází ale šokem, domnívá se držitel Nobelovy ceny Diamond

Systém je silný, prochází ale šokem, domnívá se držitel Nobelovy ceny Diamond

21.10.2022 16:13
Autor: Redakce, Patria.cz

Držitel Nobelovy ceny Douglas W. Diamond z University of Chicago hovořil na Bloombergu o tom, jak v osmdesátých letech se svými kolegy zkoumal finanční krize a jejich dopady na ekonomiku. Zaměřovali se na zranitelnost systému plynoucí z toho, že banky a jiné finanční instituce financují dlouhodobá aktiva, včetně kapitálových investic firem, krátkodobým kapitálem. Takový systém „funguje, dokud všichni věří, že funguje,“ ale dostává se do problémů, když nastane nedostatek krátkodobého financování včetně depozit.

Na dotaz týkající se současného stavu bankovního sektoru ekonom odpověděl, že podle něj je situace dobrá, a to i díky vysoké kapitalizaci bank ve vyspělých zemích. Pokud by tedy nastal velký šok, systém by jej měl ustát mnohem lépe než v roce 2008. K tomu ale Diamond dodal, že takový šok již fakticky probíhá kvůli utahování monetární politiky. A to jak na rovině zvedání sazeb, tak v oblasti kvantitativního utahování. V jeho rámci klesá rozvaha Fedu a podle ekonoma nemáme velké zkušenosti s tím, jak takový vývoj včetně související klesající nabídky likvidity ovlivní celý systém. „Ještě jsme to nikdy nezkusili,“ dodal.



Diamond zmínil i vývoj ve Velké Británii, kde centrální banka před dvěma týdny zvýšila krátkodobé sazby a v reakci na tento krok začaly prudce klesat ceny dlouhodobých obligací. Ekonom vysvětloval, že tento pohyb byl dán tím, jak se chovaly pojišťovny, které byly kvůli prvotnímu poklesu cen dluhopisů nuceny k jejich prodejům, což pokles cen ještě znásobilo. Následně musela na trhu zasáhnout samotná Bank of England. K tomu ekonom dodal, že chování této centrální banky bylo motivováno snahou zachovat stabilitu pojišťovacích společností. Tedy snahou zabránit šíření paniky v této části finančního sektoru.

Finanční instituce podle ekonoma fungují tak, že pro většinu scénářů mají zajištěn dostatek kapitálu a likvidity. „Trochu moc ale riskují, co se týče 5 % nejhorších scénářů,“ míní expert. Jenže oněch 5 % odhadovaných modely se ve skutečnosti dostavuje častěji, než modely tvrdí. A podle toho by měla být nastavena regulace a chování těchto finančních institucí. Na to Diamond navázal s tím, že komerční banky jsou nyní podle něj díky regulaci dobře kapitalizované a zajištěné proti riziku. Současná regulace jim totiž znemožňuje zvýšit své zadlužení, které by financovalo větší objem úvěrů.

Na úrovni celého finančního systému se ale přísnější regulace v jedné části, například u komerčních bank, projeví přesunem rizika do části jiné. Třeba k pojišťovnám či do korporátního sektoru, například ve formě úvěrů s nižším ratingem. Proto se ekonom podle svých slov domnívá, že „tentokrát bude problém spíše ve firemním sektoru než u bank“. U nich je pak přísná regulace namístě.

Zdroj: Bloomberg, Youtube


 

Čtěte více:

Pesimismus dosáhl vrcholu roku 2008. Goldman Sachs snížila cíl na S&P 500 a podle BofA je teď králem hotovost
26.09.2022 11:14
Investoři kupí hotovost a vyhýbají se téměř všem ostatním třídám aktiv...
Credit Suisse na rekordním dnu. Máme před sebou
03.10.2022 10:46
Akcie Credit Suisse Group AG dnes spadly na rekordní minimum a ukazate...
František Kronus: Tržní optimismus bych spíše chladil. ČEZ pod 900 Kč je velmi zajímavý
05.10.2022 16:19
„K trhům se stavím zatím pesimisticky,“ říká makléř Patria Finance Fra...
Řada penzijních fondů byla jen hodiny od krachu, objasňuje britská centrální banka zásah na trhu dluhopisů
07.10.2022 9:12
Řada britských penzijních fondů byla jen několik hodin před krachem, k...

Váš názor
  •  
    21.10.2022 17:26

    "takový šok již fakticky probíhá kvůli utahování monetární politiky. A to jak na rovině zvedání sazeb, tak v oblasti kvantitativního utahování. V jeho rámci klesá rozvaha Fedu a podle ekonoma nemáme velké zkušenosti s tím, jak takový vývoj včetně související klesající nabídky likvidity ovlivní celý systém. „Ještě jsme to nikdy nezkusili,“" Volné likvidity mají banky díky předchozím kolům QE obrovské přebytky, takže pokud FED ze systému nějakou tu likviditu stáhne, tak se nic zvláštního nestane. A kdyby i nakrásně na trhu nastal nedostatek likvidity, FED je zde mimo jiné právě od toho, aby chybějící likviditu na trh v takovém případě dodal...
    Richard Fuld
    •  
      21.10.2022 19:15

      Sok prameni ze SOUBEHU utahovani monetarni politiky (fed zacal jednat o cely 1 rok pozdeji), az pri vysoke mire inflace, spolecne se zapocetim QT. Vse fed nacal ve stejny moment = šok. /// Prebytky likvidity jsou relativni. Byly rozprostreny v cele ekonomice, jejich stahovani sotva zacalo. Z druhe strany s ocekavanou/ predpokladanou kontrakci spotrebitelskych vydaju minimalne v Evrope zacnou silit tendence potreby dalsi likvidity. Vzdyt statni rozpoctove schodky nejsou nic jineho nez zprostredkovane steroidy na podporu chybejici likvidity... /// Uvedu mozna hloupy ale velmi jednoduchy priklad: vznikne vam neocekavany soukromy dluh -> budete hledat reseni jak s nim jednou provzdy skoncovat -> abyste se nedostal do dluhove spiraly -> zvlast kdyz sazby rostou do nebes -> skon babicky umozni zpenezit jeji domek a umorit dluh. Takto jedna kazdy smrtelnik, ktery nema REZERVY. No a VYSPELY G7 stat se NECHOVA JAKO SMRTELNIK, proste financuje dluhy jinymi dluhy a vytlouka kliny dalsimi kliny a pokladnicni poukazky doplnuje instrumenty 20ti letych papiru, pozdeji vymysli instrumenty s 50ti letou expiraci atd.apod. Ono se vlastne nic nedeje, pokud se INFLACE nedostane nad GDP, dekady to tak muze fungovat. Ovsem pri soucasne MEGA inflaci hrozi, ze ustaleni CENOVE HLADINY o 40% nahoru v prubehu jen 2 let bude presprilis, aby nekteri smrtelnici byli schopni dostat svym zavazkum -> jelikoz nebudou mit dostatecne rezervy, a/nebo o inflaci zvysene platy -> bude spolecnost stát pred volbou ze 2 moznosti: 1.QE (plosny nepodmineny prijem, apod.) prizivujici inflaci; 2.deflace (cerny scenar centralni banky, pak domino, ocista). /// Staci jen 15% rizikovych hypotek, aby nastal VELKY problem. Kdyz vezmete v potaz, ze plyn jste v 11-2020 pro produkci 2021 nakoupil za 15€/MWh, v 11-2021 jste pro produkci 2022 nakoupil za 60€ (4x) a letos pro 2023 nakoupite za 150€ (10x kumulovane) u elektriny tataz obdobi za 40€ -> 130€ -> na r.2023 za 400€ (10x kumulovane), potom se MUSI projevit ZMĚNA VE VÝDAJÍCH spotrebniho kose a dopad na zbytek ekonomiky. /// Vezmete si NORSKO. Prijmy z ropy a plynu hromadi do REZERV. Proste jich je malo a maji NEROSTY, tak nepotrebuji zadluzovat erar, resp.jen symbolicky. Saudove, Qatar -> No problem. Zbytek sveta = BIG problem a Norove Saudove i Qatar se sveze logicky též, nastane-li po inflaci deflace. Ja se domnivam, ze nikdo z politiku ani v nejmenším NETUŠÍ, jak toto nove geopoliticke rozdeleni sveta zalozene na EMOCICH v medialnim svete dopadne. Ale jsem si skoro jistý, ze právě těm v nejvyssim levelu je to docela fuk.
      Mudr.c
      •  
        23.10.2022 10:36

        Současná vláda se rozhodla, že vysokou inflaci zkrotí vyvoláním hospodářské recese. To je taky cesta, ale zbytečně masochistická. Vysoké ceny urychlí obnovení poškozených produkčních kapacit, stejně jako urychlí vybudování nových produkčních kapacit v odvětví energetických surovin a jejich distribuce, což určitém čase povede k poklesu cen. Navýšení úrokových sazeb ochladilo poptávku, což také přispěje k poklesu inflace. Vláda/EU by si ale neměla zahrávat s myšlenkou, že nechá padnout velké průmyslové podniky, protože pak by to šlo ode zdi ke zdi a z vysoké inflace bychom se ocitli v hluboké ekonomické krizi. I zde je prostě třeba producenty a jejich zaměstnance zachránit doslova za každou cenu v ohledu výše fiskálních výdajů.
        Richard Fuld
      •  
        23.10.2022 10:29

        "VYSPELY G7 stat se NECHOVA JAKO SMRTELNIK, proste financuje dluhy jinymi dluhy a vytlouka kliny dalsimi kliny a pokladnicni poukazky doplnuje instrumenty 20ti letych papiru, pozdeji vymysli instrumenty s 50ti letou expiraci atd.apod. Ono se vlastne nic nedeje, pokud se INFLACE nedostane nad GDP, dekady to tak muze fungovat." Přesně jste popsal jak to funguje. Za běžného stavu vše funguje jak má... Inflace přichází až v situaci, kdy dojde k narušení globálních produkčních řetězců, sníží se nabídka, poptávka se nezmění a máte inflaci. Problém není v tom, když státy v krizích zachraňují své ekonomiky, tedy producenty i spotřebitele na úkor rostoucího zadlužení. Takovýto přístup vede naopak k zachování oněch produkčních řetězců a tedy zachování prostředí bez významné inflace. Naopak, pokud státy nedokáží/nechtějí v krizi zachránit producenty, pak po odeznění krize dojde k onomu narušení dodávek a při zachované kupní síle to vyvolá inflaci. A ty 50 leté dluhopisy? No ideální by bylo, kdyby státy na záchranu ekonomik v krizích emitovaly tzv. perpetua, tedy dluhopisy bez data splatnosti. To by nemálo problémů vyřešilo. Obdobně to může fungovat i v případě krize na trzích se energetickými komoditami. Stačí když stát na dluh uhradí ty excesivní nárůsty cen. Tím zabrání prosáknutí vysokých cen do cen ostatní produkce. Opět je jedinou cenou za toto řešení vyšší zadlužení. Ty nové peníze, které na to stát použije, odtečou z ekonomiky do zemí producentů těch energetických surovin, takže si ti producenti dají vlastní gól, protož tyto excesivní příjmy vyvolají inflaci spíše v zemích těch producentů, nikoliv ve spotřebitelských státech. Peníze vytvořené státem na řešení vysokých cen energií konvertované zpravidla do dolarů a následně do domácích měn oněch producentů tak začnou obíhat v ekonomikách producentů energetických surovin.
        Richard Fuld
  •  
    21.10.2022 17:20

    Nemožné se stalo skutkem. Nobelovu cenu dostal člověk za práci v oboru, kterému zjevně vůbec nerozumí. :-( Jeho představa, že banky financují úvěry jakýmisi krátkodobými aktivy v podobě bankovních vkladů, je jednoduše čirý nesmysl, který odporuje principu fungování současného bankovního systému. Ve skutečnosti banky půjčují nově vytvářené peníze, nikoliv peníze, které byly do banky vloženy. Banky ty vklady tím, že půjčují peníze, vytvářejí, takže ty vklady nepotřebují k tomu, aby mohly peníze půjčovat.
    Richard Fuld
Aktuální komentáře
13.06.2024
11:55Novinky z Patria Finance: Zvýhodnění investic do DIPu a rozšíření Pravidelných investic
11:00J&T ARCH INVESTMENTS SICAV, a.s.: Konference pro investory
10:42Trhy vstupují do dalších týdnů dobře vybaveny, přestože Fed úplně nenadchl  
9:06Rozbřesk: Nová prognóza Fedu v nečekaně jestřábím hávu
8:50Banky poskytly v květnu hypotéky za 23,7 mld. Kč, meziročně o 92 pct. víc
8:39Fed přehodnotil svůj výhled, Goldmani varují před korekcí a futures jsou v červeném  
12.06.2024
22:09Jan Čermák: Prognóza Fedu hraje v nečekaně jestřábím hávu
20:23Fed nemění sazby a avizuje jedno snížení sazeb letos a pět do konce roku 2025. S dolarem zahýbala už spotřebitelská inflace
17:55Akciový trh příliš velký na to, aby klesl?
17:28Vychládání po covidu nebo doklad vadnoucí ekonomiky? FedEx propustí v Evropě až 2000 zaměstnanců kvůli slabé poptávce po přepravě
17:08Trhy nadšeně čekají na Fed. Náladu zvedla inflace  
16:54Ropu čeká v tomto desetiletí velký přebytek s tím, jak poptávka dosáhne vrcholu, uvádí IEA
16:38Pimco varuje před dalšími selháními regionálních bank v USA. Ve hře opět realitní úvěry
16:26Cla EU na čínská elektroauta až 38 % za dveřmi? Komise odhodlána, automobilky varují a Čína protestuje
15:23Spotřebitelské ceny se v květnu zastavily, Fed může být jistější o jejich směru
14:13Apple vystřelil nejvíce od roku 2022 pod příslibem využití potenciálu umělé inteligence a znovu sesadil Microsoft
12:41Technická analýza: Delta Air může dál nabírat výšku  
11:32Britská krize ve Francii? Klesne inflace? A nakolik Fed sleví z dřívějších plánů?  
11:27Německým automobilkám se daří hůře než konkurenci, zjistili analytici
10:42Fiala: Vláda bude mít do konce srpna jasno, kolik bude jaderných bloků. Dle analytiků umožňuje tendr s rozhodnutím o počtu bloků počkat

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
10:00CZ - Běžný účet, mld. Kč
11:00EMU - Průmyslová výroba, y/y
14:30USA - Nové žádosti o dávky v nezam.
14:30USA - PPI, y/y