Sok prameni ze SOUBEHU utahovani monetarni politiky (fed zacal jednat o cely 1 rok pozdeji), az pri vysoke mire inflace, spolecne se zapocetim QT. Vse fed nacal ve stejny moment = šok. /// Prebytky likvidity jsou relativni. Byly rozprostreny v cele ekonomice, jejich stahovani sotva zacalo. Z druhe strany s ocekavanou/ predpokladanou kontrakci spotrebitelskych vydaju minimalne v Evrope zacnou silit tendence potreby dalsi likvidity. Vzdyt statni rozpoctove schodky nejsou nic jineho nez zprostredkovane steroidy na podporu chybejici likvidity... /// Uvedu mozna hloupy ale velmi jednoduchy priklad: vznikne vam neocekavany soukromy dluh -> budete hledat reseni jak s nim jednou provzdy skoncovat -> abyste se nedostal do dluhove spiraly -> zvlast kdyz sazby rostou do nebes -> skon babicky umozni zpenezit jeji domek a umorit dluh. Takto jedna kazdy smrtelnik, ktery nema REZERVY. No a VYSPELY G7 stat se NECHOVA JAKO SMRTELNIK, proste financuje dluhy jinymi dluhy a vytlouka kliny dalsimi kliny a pokladnicni poukazky doplnuje instrumenty 20ti letych papiru, pozdeji vymysli instrumenty s 50ti letou expiraci atd.apod. Ono se vlastne nic nedeje, pokud se INFLACE nedostane nad GDP, dekady to tak muze fungovat. Ovsem pri soucasne MEGA inflaci hrozi, ze ustaleni CENOVE HLADINY o 40% nahoru v prubehu jen 2 let bude presprilis, aby nekteri smrtelnici byli schopni dostat svym zavazkum -> jelikoz nebudou mit dostatecne rezervy, a/nebo o inflaci zvysene platy -> bude spolecnost stát pred volbou ze 2 moznosti: 1.QE (plosny nepodmineny prijem, apod.) prizivujici inflaci; 2.deflace (cerny scenar centralni banky, pak domino, ocista). /// Staci jen 15% rizikovych hypotek, aby nastal VELKY problem. Kdyz vezmete v potaz, ze plyn jste v 11-2020 pro produkci 2021 nakoupil za 15€/MWh, v 11-2021 jste pro produkci 2022 nakoupil za 60€ (4x) a letos pro 2023 nakoupite za 150€ (10x kumulovane) u elektriny tataz obdobi za 40€ -> 130€ -> na r.2023 za 400€ (10x kumulovane), potom se MUSI projevit ZMĚNA VE VÝDAJÍCH spotrebniho kose a dopad na zbytek ekonomiky. /// Vezmete si NORSKO. Prijmy z ropy a plynu hromadi do REZERV. Proste jich je malo a maji NEROSTY, tak nepotrebuji zadluzovat erar, resp.jen symbolicky. Saudove, Qatar -> No problem. Zbytek sveta = BIG problem a Norove Saudove i Qatar se sveze logicky též, nastane-li po inflaci deflace. Ja se domnivam, ze nikdo z politiku ani v nejmenším NETUŠÍ, jak toto nove geopoliticke rozdeleni sveta zalozene na EMOCICH v medialnim svete dopadne. Ale jsem si skoro jistý, ze právě těm v nejvyssim levelu je to docela fuk.
Mudr.c

Současná vláda se rozhodla, že vysokou inflaci zkrotí vyvoláním hospodářské recese. To je taky cesta, ale zbytečně masochistická. Vysoké ceny urychlí obnovení poškozených produkčních kapacit, stejně jako urychlí vybudování nových produkčních kapacit v odvětví energetických surovin a jejich distribuce, což určitém čase povede k poklesu cen. Navýšení úrokových sazeb ochladilo poptávku, což také přispěje k poklesu inflace. Vláda/EU by si ale neměla zahrávat s myšlenkou, že nechá padnout velké průmyslové podniky, protože pak by to šlo ode zdi ke zdi a z vysoké inflace bychom se ocitli v hluboké ekonomické krizi. I zde je prostě třeba producenty a jejich zaměstnance zachránit doslova za každou cenu v ohledu výše fiskálních výdajů.
Richard Fuld

"VYSPELY G7 stat se NECHOVA JAKO SMRTELNIK, proste financuje dluhy jinymi dluhy a vytlouka kliny dalsimi kliny a pokladnicni poukazky doplnuje instrumenty 20ti letych papiru, pozdeji vymysli instrumenty s 50ti letou expiraci atd.apod. Ono se vlastne nic nedeje, pokud se INFLACE nedostane nad GDP, dekady to tak muze fungovat." Přesně jste popsal jak to funguje. Za běžného stavu vše funguje jak má... Inflace přichází až v situaci, kdy dojde k narušení globálních produkčních řetězců, sníží se nabídka, poptávka se nezmění a máte inflaci. Problém není v tom, když státy v krizích zachraňují své ekonomiky, tedy producenty i spotřebitele na úkor rostoucího zadlužení. Takovýto přístup vede naopak k zachování oněch produkčních řetězců a tedy zachování prostředí bez významné inflace. Naopak, pokud státy nedokáží/nechtějí v krizi zachránit producenty, pak po odeznění krize dojde k onomu narušení dodávek a při zachované kupní síle to vyvolá inflaci. A ty 50 leté dluhopisy? No ideální by bylo, kdyby státy na záchranu ekonomik v krizích emitovaly tzv. perpetua, tedy dluhopisy bez data splatnosti. To by nemálo problémů vyřešilo. Obdobně to může fungovat i v případě krize na trzích se energetickými komoditami. Stačí když stát na dluh uhradí ty excesivní nárůsty cen. Tím zabrání prosáknutí vysokých cen do cen ostatní produkce. Opět je jedinou cenou za toto řešení vyšší zadlužení. Ty nové peníze, které na to stát použije, odtečou z ekonomiky do zemí producentů těch energetických surovin, takže si ti producenti dají vlastní gól, protož tyto excesivní příjmy vyvolají inflaci spíše v zemích těch producentů, nikoliv ve spotřebitelských státech. Peníze vytvořené státem na řešení vysokých cen energií konvertované zpravidla do dolarů a následně do domácích měn oněch producentů tak začnou obíhat v ekonomikách producentů energetických surovin.
Richard Fuld
