Dopad prudce rostoucích nákladů na energie na Evropu činí zhruba 1 bilion dolarů. Po letošní zimě bude muset tento region navíc doplnit zásoby plynu buďto omezenými, anebo žádnými dodávkami z Ruska, což zesílí konkurenci o tankery s palivem. I přes přibývající zařízení na dovoz zkapalněného zemního plynu se očekává, že tento trh zůstane napjatý až do roku 2026, kdy bude k dispozici další produkční kapacita od USA až po Katar.
Obrovská pomoc vlád... ale na jak dlouho?
Vlády pomohly firmám i spotřebitelům velkou část tohoto dopadu absorbovat skrze pomoc za více než 700 miliard dolarů, výjimečný stav by podle bruselského think-tanku Bruegel mohl trvat roky. A s rostoucími úrokovými sazbami a pravděpodobně i recesí bude podpora, která tlumí dopad u milionů domácností a podniků, čím dál nedostupnější.
Když sečtete všechno – pomoci, dotace – je to obrovské množství peněz,“ řekl Martin Devenish, ředitel poradenské společnosti S-RM. "Příští rok bude pro vlády mnohem těžší tuto krizi zvládnout."
Vládní fiskální kapacita je napjatá už nyní. Přibližně polovina členských států Evropské unie má dluh přesahující limit 60 % hrubého domácího produktu.
Zhruba 1 bilion dolarů, který vypočítala agentura Bloomberg z tržních údajů, je širokým součtem dražších energií pro spotřebitele a společnosti, z nichž některé, ale ne všechny, pomohly vykompenzovat vládní balíčky. Také Bruegel dospěl k podobnému odhadu, který tento měsíc zveřejnil Mezinárodní měnový fond ve své zprávě při pohledu na poptávku a růst cen.
Závod o zajištění plynu
Snaha rychle v létě naplnit zásoby, navzdory téměř rekordním cenám, prozatím tlak na dodávky zmírnila, ale letošní mrazivé počasí evropský energetický systém tvrdě testuje. Minulý týden německý regulátor sítě varoval, že se dostatečně nešetří plyn a že dva z pěti ukazatelů, včetně úrovně spotřeby, jsou na kritických hodnotách.
Vzhledem k nedostatku dodávek byly podniky a spotřebitelé požádáni, aby svou spotřebu snížili. V EU se tak letos podařilo omezit poptávku po plynu o 50 miliard metrů krychlových, ale podle Mezinárodní energetické agentury bude tento region v roce 2023 stejně čelit potenciálnímu nedostatku 27 miliard metrů krychlových za předpokladu, že ruské dodávky klesnou na nulu a čínský dovoz LNG se vrátí na úroveň roku 2021.
„Sehnat plyn je absolutní nutnost a pravděpodobně se dočkáme rozsáhlého evropského hromadění,“ řekl Bjarne Schieldrop, hlavní komoditní analytik švédské banky , který na více než příštích 12 měsíců předvídá trh výhodnější pro prodávající. „Začal závod o naplnění evropských zásob zemního plynu do příští zimy.“
Hlavním cestou dodávek plynu z Ruska do západní Evropy byl plynovod Nord Stream, který byl v září poškozen při sabotáži. Další, malé množství ruských dodávek, proudí přes Ukrajinu, ale těžké ostřelování energetické infrastruktury ze strany Kremlu tuto trasu ohrožuje. Bez tohoto plynovodu bude doplňování zásob náročné.
Aby se zabránilo nedostatku, stanovila Evropská komise u zásob minimální cíle. Do 1. února by měly být zásobníky zaplněny alespoň ze 45 %, aby se zabránilo jejich vyčerpání do konce topné sezóny. Pokud bude zima mírná, je cílem ponechat úroveň zásob na 55 %. Dovoz LNG do Evropy je na rekordních úrovních a v Německu se otevírají nové plovoucí terminály pro příjem paliva.
Vládou podporované nákupy pomohly Evropě přilákat dodávky určené pro Čínu, ale to zhoršuje chladnější počasí v Asii a potenciálně silné ekonomické oživení poté, co Peking uvolnil omezení proti šíření covidu. Čínský dovoz plynu bude pravděpodobně v roce 2023 o 7 % vyšší než letos, uvádí Institut ekonomiky energetiky firmy China National Offshore Oil. Tento státní podnik už začal zajišťovat dodávky LNG na příští rok a dostal se tak do přímé konkurence s Evropou. Letošní historický pokles poptávky v Číně odpovídal asi 5 % celosvětové nabídky.
Čína ale není jediný problém Evropy. Také další asijské země začínají nakupovat více plynu. Japonsko, které je letos největším světovým dovozcem LNG, dokonce zvažuje vytvoření strategické rezervy, a i tamní vláda se snaží nákupy dotovat.
Jak dosáhnout křehké rovnováhy
Evropské futures na plyn činily letos v průměru asi 135 EUR za megawatthodinu. Vrcholu dosáhly v červenci, a to 345 EUR. Pokud se ceny vrátí zpět na 210 EUR, mohly by náklady na dovoz dosáhnout 5 % HDP, tvrdí Jamie Rush, hlavní evropský ekonom Bloomberg Economics. To by mohlo předpovídanou mělkou recesi zanořit do hlubokého poklesu a vlády by tak pravděpodobně musely v reakci na to omezit své programy.
„Povaha pomoci se změní z naléhavého, všezahrnujícího přístupu k cílenějším opatřením,“ řekl Piet Christiansen, hlavní stratég Danske Bank. "Čísla budou menší - ale i přes tuto změnu tam stále budou."
Pro takové Německo, které se spoléhá na dostupnou energii u výroby produktů od aut až po chemikálie, znamenají vysoké náklady ztrátu konkurenceschopnosti oproti USA a Číně. A to vyvine další tlak na administrativu kancléře Olafa Scholze, aby dále podporovala ekonomiku. „Vzhledem k potenciálně obrovským politickým a sociálním dopadům skokového růstu cen energií a šoku pro páteřní německou ekonomiku je důležité, aby německá vláda zasáhla,“ řekla Isabella Weber, ekonomka z University of Massachusetts Amherst.
Úkolem je nalézt v blízké budoucnosti rovnováhu mezi udržováním továren v provozu a vytápěním domácností, aniž by se utlumily pobídky k investicím do obnovitelné energie, což se obecně považuje za nejudržitelnější cestu. „Největším úkolem z krize je uskutečnit energetickou transformaci,“ řekla Veronika Grimm, poradkyně německé vlády pro ekonomiku. "Musíme masivně rozšířit obnovitelné zdroje."
Zdroj: Bloomberg