Tempo růstu mezd ztrácí na síle a pokud se podíváme na vývoj mezd reálných, je zřejmé, že zaměstnanci chudnou. Pro Bloomberg to na základě posledních čísel z amerického trhu práce uvedl známý ekonom Robert Reich z UC Berkeley. Jak by tedy podle něj měla být nyní nastavena monetární politika ve Spojených státech?
Reich poukázal na to, že velká část americké populace má jen minimální nebo žádné úspory a žije od výplaty k výplatě. Pokles reálných mezd je tak výrazným faktorem ovlivňujícím celou ekonomiku a společnost. Ekonom k tomu dodal, že kdyby on byl nyní šéfem Fedu, zvedání sazeb by nezvažoval. K tomu dodal, že vedení americké centrální banky často hovoří o mzdové spirále, kdy růst mezd živí inflaci a ta se opětovně promítá do dalšího růstu mezd. Poslední čísla z trhu práce ale ukazují, že „mzdová spirála tu prostě není“ a Fed by s ní měl přestat argumentovat.
Bloomberg připomněl, že Fed pracuje s takzvaným dvojím mandátem. To znamená, že jeho cílem je jednak cenová stabilita, ale také silný trh práce. Jsou tyto dva cíle nyní v konfliktu? Reich míní, že ne. Inflace totiž podle něj sice pomalu, ale přece jen klesá. A americké hospodářství jeví známky posunu k hladkému přistání. Celkově jde tedy o situaci, kdy by Fed už neměl dál zvedat sazby, protože to není nutné a podle ekonoma dokonce ani férové.
Podobně jako Reich uvažuje například Jeremy Siegel, který mimo jiné argumentuje vývojem na realitním trhu. Samotná inflace je podle tohoto ekonoma zpožděným indikátorem a Fed by měl sledovat jiné, předstihové indikátory. Vývoji na realitním trhu se věnuje i BofA v následujícím grafu. Ten ukazuje, že počet žádostí o hypotéku se nyní pohybuje na nejnižších úrovních od roku 1995:
Zdroj: Twitter
O nutnosti dalšího růstu sazeb naopak hovoří například Larry Summers, podle kterého inflace neklesá, ale spíše fluktuuje kolem 4,5 – 5 %. A v takovém případě nestačí, aby sazby dosáhly úrovně kolem 5 %, musí jít výš na to, aby inflace soustavně klesala.
Zdroj: Bloomberg