Míra inflace v Turecku v srpnu pokračovala v silném růstu a dostala se na 58,9 procenta. Oznámil to dnes turecký statistický úřad. Nejvíce se zvýšily ceny v kategorii hotely, kavárny a restaurace, kde meziroční vzestup činil 89,3 procenta. Nejslabší meziroční nárůst, téměř o 25 procent, statistici registrují v kategorii bydlení. V červenci míra inflace v Turecku činila 47,8 procenta.
Srpnový růst inflace je výraznější, než čekali analytici. Ti s dalším růstem cen počítali, v průměru ale pouze na 55 procent. Proti červenci se ceny zvýšily o 9,09 procenta po růstu o 9,49 procenta za červenec. Analytici podle agentury Reuters meziměsíčně očekávali zhruba sedmiprocentní vzestup cen.
Inflace v Turecku se citelně zvyšovala až do loňského října, kdy se dostala na 85,5 procenta, maximum za 24 let. Od té doby začala klesat, letos v červnu byla na 38,2 procenta a ocitla se nejníže za rok a půl.
Po květnových volbách, ve kterých byl opět zvolen prezidentem Recep Tayyip Erdogan, Turecko zahájilo změny v hospodářské politice. Do vedení centrální banky nastoupila Hafize Gaye Erkanová, která se tak stala první ženou v čele této instituce. Ministrem financí se stal uznávaný ekonom Mehmet Şimşek.
"Uděláme cokoliv bude nezbytné, abychom dostali inflaci pod kontrolu a pak ji snížili," uvedl k srpnové statistice ministr Şimşek. "Jsme zcela odhodláni s inflací bojovat," napsal na sociální síti X, dříve známé jako Twitter. Opatření se podle něj budou týkat přísnější měnové politiky, úvěrové politiky i příjmové politiky.
Inflace se v Turecku začala zvyšovat po výrazném oslabení kurzu liry a po zvýšení daní. Právě Şimşek se v létě zasadil o změnu dosavadní hospodářské politiky, aby omezil růst cen. Boj s inflací chce podle něj čas a v přechodném období je důležitá zejména trpělivost.
Turecká lira dopoledne vůči dolaru ztrácela přes půl procenta, americká měna se tak pohybovala kolem 26,77 liry. Ještě před dvěma lety stál dolar méně než devět lir. Měnovou krizi koncem roku 2021 podle analytiků způsobil prezident Erdogan, který tlačil na centrální banku, aby snižovala úrokové sazby, ačkoliv ekonomické teorie v časech vysoké inflace doporučují spíše sazby zvyšovat.
Od květnových voleb lira vůči dolaru ztratila asi 25 procent hodnoty. Předtím ji na vyšších úrovních držely administrativní zásahy do měnové politiky.
Výrobní ceny, které se později zpravidla promítnou i do cen spotřebitelských, v srpnu meziročně vzrostly o 49,4 procenta. Meziměsíční růst pak činil 5,89 procenta, uvedl statistický úřad. Meziroční tempo růstu zrychlilo z červencové hodnoty 44,5 procenta, meziměsíční naopak zpomalilo.