Ekonomika válkou zmítaného Pásma Gazy je po měsíci bombardování Izraelem v troskách, stejně jako její budovy. Křehká ale byla už před válkou. Většina obyvatel měla jen omezený přístup k cenově dostupným a výživným potravinám a podle Světového potravinového programu OSN byla považována za potravinově nejistou. Nyní je však situace zoufalá, ekonomika této oblasti se prakticky na neurčito zastavila a rozvoj Gazy se vrátí zpět o více než deset let, uvedl server televize CNBC.
"Ekonomika Gazy je stoprocentně závislá na dvou zdrojích příjmů: na zahraniční pomoci a na přístupu na izraelský pracovní trh. Ten druhý je nyní pryč, pravděpodobně navždy. Jediné, co zbývá, je zahraniční pomoc," řekl CNBC partner a hlavní analytik firmy Cloctower Group Marko Papic.
Míra nezaměstnanosti v Pásmu Gazy tradičně patří k nejvyšším na světě a přesahovala 40 procent. Nyní se blíží 100 procentům, uvedl ve své zprávě Palestinský institut pro výzkum hospodářské politiky. Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) za měsíc války přišli obyvatelé Gazy nejméně o 182.000 pracovních míst, což představuje 61 procent pracovní síly.
Rozvojový program OSN předpověděl, že rozvoj Gazy se vrátí zpět o 16 až 19 let. Ve svém hodnocení vychází z ekonomických, vzdělávacích a zdravotních ukazatelů.
Podle OSN v 70. a 80. letech minulého století zaznamenala palestinská ekonomika poměrně silný příliv kapitálu především díky převodům peněz od palestinských pracovníků v Izraeli a zemích Perského zálivu. Analytik organizace Milken Institute Kevin Klowden upozornil, že před 50 lety mohli obyvatelé Gazy pracovat v Izraeli, Egyptě, zemích Perského zálivu i jinde, a byla tam poměrně silná skupina odborníků, univerzita a letiště. Situace se ale zásadně změnila, když se v roce 2006 dostalo v Gaze k moci hnutí Hamás a Izrael se vzdal kontroly nad touto enklávou. Od té doby Hamás v Gaze neuspořádal žádné volby.
Nejenže Palestinci po převzetí moci v Gaze ztratili možnost pracovat v Izraeli, ale rozplynul se i jejich obchod s Egyptem, protože Egypt považuje Hamás za hrozbu. Investice do Gazy neproudí.
Blokáda a opakované války s Izraelem od roku 2008 podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) způsobily, že ekonomika enklávy je stále slabší než ekonomika Západního břehu Jordánu. Její hospodářský růst v posledních 15 letech značeně zaostává.
Klowden dodává, že posledních 15 let bylo pro oblast v podstatě obdobím, kdy nebylo vidět pro ekonomiku žádnou naději. V oblasti je velmi mladá populace, až 65 procent z 2,3 milionu Palestinců žijících na území o rozloze 140 kilometrů čtverečních je mladší 24 let. A pro tuto mladou populaci je podle něj těžké vidět nějakou naději a ekonomickou budoucnost.
"Nakonec bude muset být uzavřena nějaká forma dohody o ukončení konfliktu. Je pravděpodobné, že tato dohoda bude muset zahrnovat arabské monarchie v Perském zálivu a Saúdskou Arábii, které zaplatí velkou část účtu za budoucí životaschopnost Gazy," dodal Papic.