Evropská centrální banka ponechala úrokové sazby na stejné úrovni kvůli propadu inflace, zopakovala, že tato úroveň bude „podstatným příspěvkem“ k návratu růstu spotřebitelských cen k cíli 2 %, a uvedla, že urychlí svůj exit z pandemických stimulů (PEPP) za 1,7 bilionu eur.
Úroková sazba mezní zápůjční facility drží na 4,75 %, depozitní sazba na 4 % a sazba pro hlavní refinanční operace na 4,50 %. Dnešní rozhodnutí je tak v souladu s očekáváním trhu. Úředníci mezitím uvedli, že urychlí konec reinvestic v rámci programu nákupu dluhopisů PEPP. To uvede všechny nástroje politiky do režimu utažení, i když čerstvé projekce ukázaly, že slabší ekonomika změkčí výhled inflace.
"Budoucí rozhodnutí Rady guvernérů zajistí, že základní sazby budou stanoveny na dostatečně restriktivních úrovních tak dlouho, jak to bude nutné," uvedla ECB v prohlášení. „K určení vhodné úrovně a trvání restrikcí se bude se nadále řídit daty.“
Ponechání výpůjčních nákladů beze změny odráží včerejší rozhodnutí Fedu a dnešní rozhodnutí Bank of England. Ale zatímco předseda Fedu Jerome Powell zvýšil globální sázky na snížení sazeb prohlášením, že diskuse na toto téma již začaly, očekává se, že prezidentka ECB Christine Lagardeová se připojí k BOE a tato očekávání potlačí.
Za nadšením ze sázek na uvolňování je strmější než očekávaný propad inflace v listopadu na 2,4 %. Poslední čtvrtletní prognózy ECB nabídly další důvod k optimismu a ukázaly růst cen na úrovni 2,7 % v příštím roce a 2,1 % v roce 2025. V roce 2026 jsou již na úrovni 1,9 %.
Oznámení o PEPP by mohlo ovlivnit i vývoj inflace. Několik úředníků se vyjádřilo, že upřednostňují dřívější postupný exit z tohoto programu před snížením sazeb, aby se předešlo zasílání protichůdných zpráv na trhy. Tento krok však znamená, že ECB ztrácí nástroj k řešení třenic na evropských dluhopisových trzích, protože reinvestice mohou být flexibilně rozmístěny napříč jurisdikcemi.
ECB nyní očekává, že hrubý domácí produkt poroste letos pouze o 0,6 % a příští rok o 0,8 %. Vzhledem k tomu, že ekonomika neklesá, budou mzdy a jejich schopnost znovu nastartovat inflaci středem zájmu ECB. Sjednaná mzda v eurozóně se ve třetím čtvrtletí zvýšila o 4,7 %, což je nejrychlejší tempo za desetiletí. Důležitá kola vyjednávání se uskuteční až příští rok, což znamená, že nejistota ohledně vývoje cen bude přetrvávat.
Zdroj: Bloomberg