Po slabém růstu v loňském roce vstoupila ekonomika Evropské unie do nového roku v horší kondici, než se očekávalo. Ve své zimní prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK), která zhoršila výhled růstu ekonomiky EU i zemí eurozóny. Nově čeká růst hrubého domácího produktu (HDP) v EU letos o 0,9 procenta místo dosud očekávaných 1,3 procenta, výhled růstu pro eurozónu zhoršila na 0,8 procenta z původních 1,2 procenta.
Za loňský rok ekonomika EU i zemí eurozóny podle předběžných dat vzrostla o 0,5 procenta. V podzimní prognóze EK počítala s růstem o 0,6 procenta. Na příští rok počítá se zrychlením tempa růstu, v EU na 1,7 procenta a v zemích eurozóny na 1,5 procenta.
V loňském roce ekonomický růst brzdilo snižování kupní síly domácností, zpřísnění měnové politiky, částečné odstranění fiskální podpory a pokles zahraniční poptávky, uvedla komise. Když se pak ekonomice EU podařilo ve druhé polovině loňského roku těsně vyhnout recesi, zůstávají její vyhlídky na začátku letošního roku slabé.
Postupně se však čeká zrychlování ekonomické aktivity, protože zpomalení inflace, růst reálných mezd a odolný trh práce by měly podpořit spotřebu. K růstu investic by pak mělo pomoci postupné uvolňování úvěrových podmínek a nástroje pro oživení a odolnost ekonomiky. Normalizovat by se měl podle prognózy komise i zahraniční obchod.
Inflace bude v letošním roce zvolňovat rychleji, než EK čekala na podzim. Podle harmonizovaných údajů letos míra inflace v EU zpomalí na tři procenta z 6,3 procenta loni. Příští rok pak inflace zvolní na 2,5 procenta, očekává komise. V eurozóně spotřebitelské ceny letos vzrostou o 2,7 procenta po zvýšení o 5,4 procenta loni. V příštím roce tempo růstu zvolní na 2,2 procenta. Inflace v eurozóně tak zůstane nad dvouprocentním limitem Evropské centrální banky (ECB).
Evropská komise varovala, že její výhled může zhoršit vleklé geopolitické napětí a případné rozšíření konfliktu na Blízkém východě. Zvýšení nákladů na dopravu v důsledku narušení obchodu v Rudém moři by na inflaci mělo mít zatím jen okrajový dopad. Další narušení dodávek by však mohlo ohrozit výrobu a zvýšit ceny. Hrozbu nadále představují i klimatická rizika a rostoucí četnost extrémních meteorologických jevů.
Výhled letošního růstu české ekonomiky snížen na 1,1 procenta z 1,4 procenta
Evropská komise (EK) zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok na 1,1 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o 1,4 procenta. Ekonomika se však zotaví z loňského poklesu, který činil 0,4 procenta. Podpoří ji vysoká míra úspor domácností, předpokládané zmírnění inflace, růst reálných mezd a další uvolnění podmínek pro financování. Komise to dnes uvedla ve své nejnovější makroekonomické prognóze.
Na příští rok počítá komise s dalším zrychlením tempa růstu, hrubý domácí produkt (HDP) se podle ní zvýší o 2,8 procenta. I to ale bude zhoršení proti podzimní prognóze, kdy EK čekala růst o tři procenta.
Údaj z loňský rok je stejný jako v podzimní prognóze. Loni byla podle EK hlavní brzdou růstu soukromá spotřeba, protože vysoká inflace oslabila důvěru spotřebitelů a jejich kupní sílu. Čistý vývoz k HDP zřejmě přispěl pozitivně, protože podle odhadů pokles dovozu stále kompenzoval trvalý růst vývozu. Podmínky financování byly napjaté, růst investic však pokračoval díky veřejným investicím za podpory fondů EU a investic do vybavení. Utlumená ale zůstala aktivita v bytové výstavbě.
Komise také upozornila, že nedávné ukazatele spotřebitelské a podnikatelské důvěry jsou stále pod historickým průměrem. Naznačují tak jen pozvolný návrat k vyššímu tempu soukromé poptávky. Domácí poptávka a uvolnění podmínek financování by ale měly podpořit zrychlení růstu investic koncem letošního roku i v roce příštím.
Čistý vývoz by ale měl přispívat k růstu HDP méně než v uplynulých dvou letech. Oživení zahraniční poptávky, zvláště v automobilovém odvětví, bude pomalejší než růst dovozu.
Evropská komise varovala i před riziky poklesu v případě scénáře narušení globálních dodavatelských řetězců u komodit či v energetice. Příčinou je relativně vysoká míra obchodní otevřenosti a vysoká energetická náročnost české ekonomiky.
Inflace podle metodiky EU by letos měla zpomalit na 2,9 procenta a příští rok na 2,3 procenta, zejména díky předpokládanému zpomalení růstu cen energií a potravin. Proti podzimní prognóze komise oba tyto údaje posunula dolů. Loni harmonizovaná inflace činila 12 procent.
Reálné mzdy se letos podle prognózy zvýší, což vytvoří určitý tlak na inflaci. Ten by však měly kompenzovat stabilní ceny energií a potravin.