Japonsko loni přišlo o postavení třetí největší ekonomiky světa, z této pozice ho sesadilo Německo. V posledním čtvrtletí loňského roku se Japonsko nečekaně propadlo do recese, zejména kvůli slabé domácí poptávce. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila japonská vláda. Zpráva vyvolává nejistotu ohledně plánů japonské centrální banky ukončit letos mimořádně uvolněnou měnovou politiku.
Nominální hrubý domácí produkt (HDP) Japonska loni činil 4,21 bilionu USD (99,6 bilionu Kč). Zemi tak předstihlo Německo, jehož nominální HDP dosáhlo 4,46 bilionu USD. Pro srovnání ekonomik jednotlivých zemí se používá právě nominální HDP, který neodráží odlišné podmínky v jednotlivých zemích a který se uvádí v dolarech na základě průměrného směnného kurzu za uplynulý rok. Nominální HDP tak v případě Japonska loni vzrostl o 5,7 procenta, v případě Německa o 6,3 procenta.
Za říjen až prosinec se reálný HDP Japonska v celoročním přepočtu snížil o 0,4 procenta po propadu o 3,3 procenta v předchozím čtvrtletí. Ve srovnání s předchozím kvartálem pak HDP klesl o 0,1 procenta. Analytici naopak čekali růst, v celoročním přepočtu o 1,4 procenta a mezičtvrtletně o 0,3 procenta. Za celý rok pak reálný HDP stoupl o 1,9 procenta.
Soukromá spotřeba, která se na celkové ekonomické aktivitě podílí více než polovinou, se v posledních třech měsících snížila o 0,2 procenta. Kapitálové výdaje, což je další důležitý motor soukromého sektoru, klesly o 0,1 procenta. Analytici přitom u obou ukazatelů počítali s růstem.
Nejnovější zpráva naznačuje, že japonská ekonomika postupně ztrácí konkurenceschopnost a produktivitu, zatímco počet obyvatel se snižuje s tím, jak populace stárne a lidé mají méně dětí, upozornila agentura AP. Japonsko se v roce 2010 propadlo z pozice druhé největší ekonomiky světa za Spojenými státy. Druhou největší ekonomikou světa je od té doby Čína.
Profesor ekonomie na Tokijské univerzitě Tecuji Okazaki uvedl, že nejnovější údaje odrážejí realitu slábnoucího Japonska. "Před několika lety se Japonsko pyšnilo například silným automobilovým sektorem. Ale s nástupem elektromobilů se i tato výhoda otřásá," řekl. Upozornil, že rozdíl mezi rozvinutými a rozvíjejícími se zeměmi se zmenšuje a že Indie v nominálním HDP za několik let určitě předstihne Japonsko.
Mezinárodní měnový fond (MMF) loni v říjnu předpověděl, že Německo se pravděpodobně dostane před Japonsko. MMF oznámí změnu svého žebříčku až poté, co obě země zveřejní konečné údaje o HDP. Údaje o srovnání ekonomik začal měnový fond zveřejňovat v roce 1980. Tento měsíc zástupkyně šéfky MMF Gita Gopiathová uvedla, že důležitým důvodem případného poklesu Japonska v žebříčku je oslabení kurzu jenu vůči americkému dolaru. Loni japonská měna klesla zhruba o devět procent.
Zpráva o vývoji ekonomiky by mohla přimět japonskou centrální banku k odkladu tolik očekávaného rozhodnutí o zvýšení úrokových sazeb. Centrální banka zavedla v roce 2016 zápornou úrokovou sazbu, aby podpořila výdaje a investice. Záporné sazby ale snižují atraktivitu jenu pro globální investory, což vedlo k poklesu kurzu japonské měny.
Japonsko bylo v minulosti označováno za hospodářský zázrak, kdy se země vzpamatovala z následků druhé světové války a stala se druhou největší ekonomikou za USA. Podnikatelé, kteří stáli za společnostmi jako Honda Motor a Panasonic, které se ze skromných firem staly velkými korporacemi, zosobňovali tvrdou práci. Ta stála i za vznikem úzké spolupráce mezi vládou a korporacemi, z čehož pak vzniklo označení Japan Inc. Zboží z Japonska bylo považováno za levné, ale přitom velmi kvalitní, a některé japonské výrobky se staly žádanými po celém světě.
"Ale když se podíváme do budoucnosti, dál do příštích desetiletí, vyhlídky Japonska jsou nejasné," řekl Okazaki.