Ruské snahy o dosažení dohody ohledně výstavby nového plynovodu do Číny zatím ztroskotávají na cenových požadavcích Pekingu, které Moskva považuje za nepřiměřené. Informoval o tom list Financial Times (FT), který se odvolává na zdroje obeznámené se situací. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na zprávu listu nicméně uvedl, že není pochyb o tom, že Rusko a Čína dohody o plynovodu s názvem Síla Sibiře 2 dosáhnou.
Čína podle zdrojů požaduje, aby se cena, kterou bude za plyn z nového plynovodu platit, nacházela v blízkosti silně dotovaných cen plynu na ruském domácím trhu. Chce se navíc smluvně zavázat k nákupu objemu plynu odpovídajícího pouze zlomku celkové kapacity plynovodu, která má činit 50 miliard krychlových metrů ročně, píše FT.
"Čína by mohla potřebovat ruský plyn ze strategických důvodů jakožto bezpečný zdroj dodávek nezávislý na námořních trasách, které by mohl ovlivnit námořní konflikt kolem Tchaj-wanu nebo Jihočínského moře," uvedl šéf organizace Carnegie Russia Eurasia Center Alexander Gabujev. "Aby se to však vyplatilo, potřebuje Čína opravdu velmi nízkou cenu (plynu) a flexibilní závazky," dodal.
Neschopnost Ruska dosáhnout dohody podle Gabujeva podtrhuje skutečnost, že Čína se v důsledku války na Ukrajině stala ve vztahu s Ruskem nadřazeným partnerem. Rusko se kvůli invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí, což vedlo k růstu jeho závislosti na ekonomické spolupráci s Čínou.
Peskov uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin i jeho čínský protějšek Si Ťin-pching mají politickou vůli dosáhnout dohody, takže jednání budou pokračovat. "Je naprosto normální, že každá země hájí své vlastní zájmy," dodal.
Projekt Síla Sibiře 2 navazuje na plynovod Síla Sibiře, který zahájil provoz v roce 2019. Výstavba nového plynovodu je důležitá pro budoucnost ruské plynárenské společnosti Gazprom, která se potýká s prudkým poklesem prodeje plynu do Evropy a vloni zaznamenala první celoroční ztrátu od roku 1999.
Gazprom začátkem května oznámil, že vloni hospodařil s čistou ztrátou 629 miliard rublů (zhruba 160 miliard Kč) po zisku 1,2 bilionu rublů v předchozím roce. Evropa byla před ruskou invazí na Ukrajinu největším trhem Gazpromu. Podle výpočtů agentury Reuters se dodávky zemního plynu od Gazpromu do Evropy vloni propadly o 55,6 procenta na 28,3 miliardy metrů krychlových z 63,8 miliardy v předchozím roce. Dodávky Gazpromu do Evropy dosáhly svého maxima v roce 2018, kdy činily 200,8 miliardy metrů krychlových.