Válka nutí lidi, aby si vybrali stranu. A americký prezident Donald Trump, jak se mnohým v Evropě zdá, stojí na straně ruského prezidenta Vladimira Putina, napsal bruselský server Politico. Zásahy nového šéfa Bílého domu do rusko-ukrajinského konfliktu podle serveru učinily noční můry Ukrajinců i mnoha jejich spojenců skutečností a převrátily transatlantický vztah, který je základem evropské bezpečnosti od roku 1945.
Evropští politici začínají chápat, jak hluboce se jejich svět změnil. Nyní se musí vypořádat se Spojenými státy, které jsou přinejlepším skeptické a přinejhorším nepřátelské vůči starému světu, který Evropa zastupuje, poznamenalo Politico. Veškeré přetrvávající pochybnosti o míře Trumpovy ochoty dělat si v Evropě nepřátele, utnul americký prezident v úterý večer, když obvinil Ukrajinu, že "začala" válku s Ruskem. Toto vyjádření podle serveru šokovalo i ty nejvěrnější americké přátele v regionu.
Téměř tři roky trvající válku začalo Rusko na konci února 2022 invazí na východě, jihu a severu Ukrajiny a i v těchto dnech se snaží dobývat další ukrajinské území a dál podniká vzdušné útoky hluboko za frontou. Ukrajina se dosud invazi bránila i za výrazné americké podpory, tu však Trump dlouhodobě zpochybňuje. Mluví o tom, že válku je nutné ukončit, ale jeho představy o mírovém uspořádání nejsou jasné.
"Ježíši," komentoval podle Politika Trumpovo vyjádření nejmenovaný britský vládní úředník. "Takže teď tu máme spojenectví mezi ruským prezidentem, který chce zničit Evropu, a americkým prezidentem, který chce také zničit Evropu," poznamenal jiný evropský diplomat.
Zatímco bývalý americký prezident Joe Biden vyjadřoval Ukrajině tři roky neochvějnou podporu, jeho nástupce v Bílém domě podle Politika "jde na ruku" Putinovi. Ve svém středečním vyjádření Trump ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského označil za za "nepříliš úspěšného komika" a "diktátora", který podle něj přemluvil USA k poskytnutí finanční pomoci Ukrajině. Přiznal rovněž, že mu na výsledku války příliš nezáleží. "Tato válka je mnohem důležitější pro Evropu než pro nás. Máme velký krásný oceán, který nás odděluje," napsal Trump na sociální síti.
Chování nového amerického prezidenta je nicméně podle bruselského serveru v souladu s nepřátelstvím, které Trump chová vůči Evropě od svého návratu do úřadu. Za pouhý měsíc stihl oznámit uvalení cel na dovoz z EU, opakovaně kritizovat Evropskou unii jako instituci, prodat Ukrajinu ještě před zahájením mírových rozhovorů a uvítat Putina zpět na mezinárodním výsluní. V interních kruzích v Bruselu někteří diplomaté podle Politika přímo zmiňují myšlenku, která byla dříve nemyslitelná, a sice, že vedení USA nachází společnou řeč s Ruskem ve snaze zničit Evropskou unii.
Během prvního kola rozhovorů mezi americkou a ruskou delegací v Saúdské Arábii z tohoto týdne obě strany diskutovaly o tématech, která narušují jejich vztahy. Patří mezi ně mimo jiné sankce uvalené na Moskvu v reakci na její invazi na Ukrajině. Americký ministr zahraničí Marco Rubio a jeho ruský protějšek Sergej Lavrov řešili rovněž budoucí energetickou spolupráci a investice.
K současnému dění vydaly své prohlášení i proevropské politické strany v Evropském parlamentu. "Evropa se již nemůže plně spoléhat na Spojené státy při obraně našich sdílených hodnot a zájmů. Evropské země musí nyní urychleně jednat, aby si zajistily svou vlastní obranu, s většími výdaji na armádu a větší podporou Ukrajiny," stojí ve společném textu lídrů frakce Evropské lidové strany (EPP), frakce socialistů a demokratů (S&D), frakce Obnova Evropy (Renew Europe) a frakce Zelených. "Bezpečnost Ukrajiny je bezpečností Evropy," dodává text.
K textu se nepřipojila frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), do které patří i strana italské premiérky Giorgie Meloniové, kterou pojí s Trumpem blízký vztah. "Nebyli jsme spokojeni s tím, jak byly Spojené státy hodnoceny v textu...nyní je čas na klidný, uměřený dialog a je třeba se zaměřit na pragmatická řešení," uvedl mluvčí frakce. Členy tohoto uskupení jsou i europoslanci české vládní strany ODS.
I bývalý britský premiér Boris Johnson, který byl s Trumpem v pravidelném kontaktu, si myslí, že by Evropa neměla reagovat přehnaně. "Trumpova prohlášení nemají být historicky přesná, ale šokovat Evropany, aby začali jednat," uvedl Johnson. Podobný názor vyjádřil i nejmenovaný polský představitel s tím, že americký prezident nechce vystoupit z NATO nebo rozdělit Evropu. "Chce jen, aby Evropa převzala větší odpovědnost za svou bezpečnost a posílila NATO," uvedl.
Když jsou tedy Trumpovy komentáře pouze pozicí pro vyjednávání, co přesně se vyjednává? V čí prospěch? A která strana kvůli tomu pociťuje největší tlak? Právě teď Ukrajina ani Evropa nejsou u jednacího stolu a cítí napětí, zatímco ruská média se radují, napsal server Politico.
Jak těžce jsou vztahy mezi Spojenými státy a EU poškozené ukazuje i fakt, že si šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ještě ani nezavolala s americkým prezidentem, který je ve funkci již měsíc. Jednala sice v Paříži s viceprezidentem J. D. Vancem, nicméně ten ji nijak nevaroval před tím, že se Trump den na to chystá zahájit rozhovory s Putinem. Od té doby americký prezident neustále stupňuje své útoky na Zelenského.
Britští zákonodárci nicméně zůstávají podle Politika optimističtí, že takzvaný zvláštní vztah mezi Británií a USA přetrvá. Premiér Keir Starmer dokonce míří příští týden do Washingtonu na setkání s prezidentem. Podle britských úředníků je Trump transakční politik a nebude chtít špatnou dohodu o Ukrajině, která by vypadala, že prohrál s Ruskem.
Pravdou nicméně je, že Trumpova představa špatné dohody se může velmi lišit od té evropské, poznamenalo Politico. Jestliže tedy bude vyjednávat jménem "své" Ameriky a nikoli v zájmu ukrajinské a evropské bezpečnosti. "Realita je taková, že současná skupina republikánů považuje Rusko a Ukrajince za rovnocenné," uvedl James Nixey z londýnského thinkt-tanku Chatham House. "Existuje způsob, jak jednat s Ruskem, který není vojenský ani agresivní, a sice dát Rusku vše, co chce. A možná jsou připraveni to udělat," dodal.