ECB zahájila cyklus snižování sazeb, refinanční sráží o 25 bps na 4,25 procenta

Evropská centrální banka na svém dnešním zasedání v souladu s očekáváním analytiků a ekonomů Patria Finance a ČSOB započala cyklus uvolňování měnové politiky snížením depozitní sazby o 25bps na 3,75 %, refinanční sazby o 25bps na 4,25 % a krajní zápůjční sazby o 25bps na 4,5 %. Ke snížení úroků přikročila poprvé od roku 2019. „Tento krok je trhy plně zaceněn, a i z našeho pohledu je tzv. ložený. Rada guvernérů se totiž pro pokles sazeb evidentně rozhodla již před delší dobou a jednotliví centrální bankéři vysílali trhu vcelku jasné signály,“ uvedli analytici již před rozhodnutím. Dokladem správnosti tohoto očekávání jsou jen mírné fluktuace EURUSD a eura k dalším měnám. 

„Hlavním argumentem pro nižší sazby bude z pohledu ECB progres na inflační frontě. To by ostatně měla ilustrovat i nová prognóza, která přinese jen kosmetické změny – mírně rychlejší tempo růstu HDP a lehce vyšší inflaci v tomto roce. Podstatné však je, že na horizontu měnové politiky, tedy v letech 2025 a 2026, by měla celková inflace i její jádrová složka poklesnout na 2% cíl,“ soudí analytici ČSOB a Patria.

#ECB snížila sazby o 25 bps, ale doprovodné informace holubičí nejsou. Stoupla prognóza pro letošní HDP (0,9 %) i inflaci (jádrová 2,8 %), příslib dalšího snižování sazeb chybí a dál pojedeme jednání od jednání podle nových dat. Prezidentka Lagardová na konferenci nepřekvapila.

— Tomáš Vlk (@Tom_Vlk1) June 6, 2024

Proces uvolňování měnové politiky v eurozóně ale rozhodně podle nich nebude jednoduchý. „Už jen proto, že poslední čísla z ekonomiky překvapila proinflační notou, ať jde o vyšší inflaci a mzdovou dynamiku, historicky nejnižší míru nezaměstnanosti nebo svižnější oživení hospodářského růstu. Přestože širší desinflační příběh v eurozóně stále platí, inflační trajektorie je zamlžena celou řadou rizik, což ukazuje, jak složitá je pro centrální banky tzv. poslední inflační míle,“ soudí.

Trhy napjatě očekávaly slova šéfky ECB Christine Lagarde na tiskové konferenci. Na tiskové konferenci mimo jiné prohlásila, že centrální banka očekává pokračující ozdravování ekonomiky. Průzkumy podle ní ukazují na růst počtu pracovních míst. Inflační tlaky postupně mizí, mzdy ale rostou zvýšenou rychlostí. Výhledové indikátory podle guvernérky signalizují utlumující růst mezd, část nákladů na jejich růst bude absorbována firemními zisky. Rizika pro růst evropské ekonomiky jsou pak v krátkodobém horizontu podle Lagarde vybalancována. Dnešní snížení sazeb bylo podle ní oprávněné důvěrou v nastolenou cestu centrální banky.

„Směrem k dalším měsícům zřejmě ECB nenabídne – vzhledem k proinflačním rizikům – žádný závazek snižování sazeb a celkově se rétorika ponese v relativně neutrálním a do značné míry vágním duchu. ECB se tak bude znovu odvolávat na přístup závislý na datech (data dependent), který však minimálně na dnešním zasedání respektován nebude (dlouhodobá signalizace poklesu sazeb v červnu). Pokud by ECB pod vlivem nedávných makro čísel překvapila jestřábí rétorikou, vidíme prostor – třebaže ne extra výrazný – pro přecenění tržních sazeb na vyšší úrovně. Směrem k příštím měsícům však centrální banka nechá trh v mlze, což může vést k vyšší volatilitě sazeb. Aktuálně trhy kalkulují s dvojím až trojím snížení sazeb o 25bps do konce roku (včetně dneška). To je z našeho pohledu rozumný odhad, který počítá s první pauzou v tomto cyklu již v červenci a následným poklesem sazeb na zářijovém zasedání. Rizikem je však v tuto chvíli scénář méně razantního snižování úrokových sazeb v eurozóně,“ očekával před zahájením tiskové konference analytický tým ČSOB/Patria.